"Nechci tvůj koronavirus." Asiaté čelí fyzickým útokům, ze strachu i odkládají roušky

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 3. 2020 5:30
Dlouhé roky žijí ve Velké Británii, přesto jsou poslední dobou terčem slovních nebo fyzických útoků. Asiaté nyní kvůli šířícímu se koronaviru čelí diskriminaci a rasistickým útokům.
Singapurec Jonathan Mok po napadení v centru Londýna.
Singapurec Jonathan Mok po napadení v centru Londýna. | Foto: Muslim Women's Council / Twitter

Třiadvacetiletý Jonathan Mok pochází ze Singapuru a v Londýně studuje už přes dva roky, avšak s tím, co zažil a o čem se v posledních týdnech doslýchá, se nikdy předtím nesetkal. Když se v druhé půlce února procházel centrem města, stal se cílem rasově motivovaného útoku. Nejdřív na něj začali tři muži pokřikovat, když se ohradil, fyzicky ho napadli.

"Muž se mě pokoušel kopnout. Předtím, než mě udeřil do obličeje, řekl: 'Nechci tvůj koronavirus ve své zemi,'" cituje americká stanice CNN z Mokova popisu události na jeho facebookovém účtu. Příspěvek kvůli policejnímu vyšetřování postupně upravil. Mok si z útoku odnesl zlomeninu na pravé straně obličeje a lékaři mu řekli, že je pravděpodobné, že bude muset podstoupit operaci.

"Nerozumím, proč někdo zaútočí na jiného člověka jenom kvůli barvě jeho pleti - jednoduše mi to nedává smysl," prohlásil pro britskou BBC. Podle něj útočníci virus používají jen jako výmluvu a ospravedlnění své již existující nenávisti k jinak vypadajícím lidem. "Když lidé vidí Asiaty v rouškách, automaticky předpokládají, že jsou nemocní," dodává. Ti je proto často ze strachu odkládají. 

Případ Moka je jen jedním z mnoha incidentů, které se ve Velké Británii v poslední době staly. Iniciativa Stop Hate UK, zvyšující povědomí o zločinech z nenávisti, v poslední době eviduje větší počet hovorů od lidí, kteří zažili rasismus, diskriminaci a slovní urážky. "Ty vyvstávají z předpokladu, že jsou členy čínské komunity, a proto je u nich pravděpodobné, že přenáší koronavirus," cituje jejich prohlášení televizní stanice CNN.

Vzhled převažující vše ostatní

Urážky zažil i Pawat Silawattakun, čtyřiadvacetiletý daňový poradce původem z Thajska, který v Británii dlouhodobě pracuje. V polovině února se stal obětí útoku dvou mladíků, kteří na něj pokřikovali: "Koronavirus, koronavirus." 

"Nepůsobilo to jako přepadení, spíš jako šikana," popsal, co se dělo, než ho jeden z útočníků udeřil do obličeje takovou silou, že Silawattakun musel podstoupit operaci nosu. "Statisticky je pravděpodobnější, že najdete asijského doktora, který vás vyléčí, než Asiata, který vás nakazí koronavirem," podivil se v britském deníku The Guardian

Etnicita hraje roli i ve výběru podniků, kam se lidé chodí najíst, informuje americký CNN. Popisuje případ jedné z newyorských čínských restaurací s devatenáctiletou historií. Dřív do ní lidé volali měsíce dopředu, aby si udělali rezervaci. Nyní kvůli obavám z koronaviru zákazníci obsadí jen minimum stolů a další své rezervace ruší. "Volal zákazník a říkal: 'Pevninská Čína má tuhle nemoc. Už k vám víc nebudeme chodit,'" popsala její majitelka Rose Wuová. Příjem podniku tak klesl až o 80 procent.

Zkušenosti napadených potvrzuje i výzkum agentury Ipsos. Ta v Austrálii, Kanadě, Francii, Německu, Japonsku, Rusku, Velké Británii a Spojených státech položila respondentům otázku, zda se v souvislosti s koronavirem obávají lidí, kteří mají asijské rysy. Z výzkumu vyplynulo, že až čtrnáct procent lidí se záměrně vyhýbá kontaktu s Asiaty.

Výhrůžky smrtí i ignorování

Podobnou situaci, kdy se doma necítí vítáni, zažívají i stovky Američanů, kteří strávili více než týden v karanténě na výletní lodi Westerdam. Ta nakonec dostala povolení k přistání u břehů Kambodže. Přestože jejich testy vyšly negativně, sousedé i přátelé se jim po návratu vyhýbají a chodí jim výhrůžky smrtí.

"Z první ruky cítím účinky stigmatu," popsala americkému deníku New York Times Christina Kerbyová. Na lodi cestovala a nyní se obává i dojít si pro jídlo do restaurace nebo do obchodu. "Beru tenhle incident jako příležitost si uvědomit, kdo je můj skutečný přítel a rodina," řekl k tomu Michael Parry, který kvůli karanténě na výletní lodi nedostal pozvání na rodinnou oslavu.

Podobný zážitek měla i dvaasedmdesátiletá Jane Futcherová s partnerem, kteří po návratu do USA chtěli přespat u svých přátel. Ti je ale odmítli a oni museli zamířit do motelu. "Připomnělo mi to dobu epidemie AIDS, kdy lidé nevěděli, jestli nemoc nemohou chytnout dotekem," řekla.

Video: Mám strach z toho, co se kolem koronaviru děje. Postupu vlády nerozumím, říká psycholog

I hodně vystrašené lidi lze uklidnit. V komunikaci vlády ale postrádám logiku, nevím, co chce a co nechce chránit, říká psychoterapeut Tibor Brečka. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy