Damašek - Bojovníci islamistické skupiny Fronta an-Nusrá v květnu dobyli části severoirské provincie Idlíb.
Z vesnic, které obývají příslušníci náboženské komunity Drúzů, přišly znepokojivé zprávy. Dvacet lidí zastřelených, ostatní byli nuceni k přestoupení na islám.
Toto společenství patří mezi menšiny, které podporují režim prezidenta Bašára Asada. Drúzů je v Sýrii kolem půl milionu, k další menšině alávitů se hlásí asi tři miliony Syřanů.
Těch Syřanů, kteří převážně stojí pevně za Asadem a bojují v jeho armádě. Sám Asad je alávita a špičky jeho režimu - politické, armádní i zpravodajské - jsou lidé z této komunity.
Kromě Damašku žijí hlavně na pobřeží Středozemního moře. V pásu, který režim stále pevně ovládá a odkud teď ruská letadla bombardují povstalce. Tedy především sunnitské muslimy.
Syrská válka má sektářský charakter. Za Asada bojují hlavně alávité, v menší míře i křesťané. Proti němu sunnitští muslimové. Pravda, ne všichni: v armádě nadále zůstali i někteří sunnité, například ministr obrany Fahd Faradž.
Alávité roky Sýrii ovládali a měli hlavní slovo za vlády Háfize Asada a jeho syna Bašára. Teď se bojí, že se sunnitští rebelové a islamisté budou na nich mstít, pokud dojdou do centra Damašku a na pobřeží. Například za rozsáhlé bombardování měst a vesnic, ovládaných opozicí, které si vyžádalo mnoho obětí mezi civilisty.
V dosavadním průběhu války se odehrály masakry na obou stranách. Alávité zabíjeli sunnity a naopak.
Ruská vojenská pomoc míří podle řady analytiků i tímto směrem. Odrazit útoky rebelů na stále se zmenšující území kontrolované režimem. Při možném dělení Sýrie by tak vznikl jakýsi Alávistán.
Oblast s převahou alávitů, existující jako rusko-íránský protektorát a oddělený od zbytku Sýrie s převahou sunnitských muslimů.
Reportér agentury AFP navštívil nedávno Latákíji, kde alávité tvoří zhruba polovinu obyvatel. Psal o tom, že mnozí z nich cítí úlevu, že Rusko posílá do země zbraně a vojáky. Cítí se bezpečněji.
"Není nic krásnějšího než ráno na balkoně pít kávu, kouřit vodní dýmku a poslouchat, jak hřmí ruská letadla,“ řekl reportérovi místní obchodník.
Alávité se řadí k odnoži šíitského islámu (i proto Asadův režim podporuje Írán), ale jsou pověstní sekulárním způsobem života: mnozí pijí alkohol, alávitské ženy se nezahalují. V islámském světě se ještě nedávno vedly diskuse, zda jsou vůbec muslimové.
Pro některé radikály bojující proti Asadovu režimu nikoliv. Jeden z velitelů Fronty an-Nusrá se nechal v létě slyšet, že s křesťany nemá problém, ale alávité budou muset konvertovat k islámu.
V minulosti měli alávité podřízené postavení a vesměs tvořili nejchudší vrstvu obyvatelstva. Ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo běžné, že alávitské dívky byly prodávány do sunnitských rodin jako služebné.
Změna přišla s příchodem francouzských kolonizátorů. Francouzi sázeli na menšiny, aby oslabili sunnitský odpor. Poskytli například alávitům na jejich území autonomii.
Když se v roce 1963 dostala k moci Socialistická strana arabské obrody (Baas), komunita postupně ovládla vedení strany i armády. Symbolem její moci se stala rodina Asadů.
Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
V tuto chvíli ovládá Bašár Asad jen necelou pětinu syrského území, ruské zapojení do války je pro něj příležitostí nepříznivou situaci zvrátit, nebo se přinejmenším etablovat jako prezident Alávistánu.
Britský arabista David Roberts už před téměř třiceti lety ve své knize Vznik moderní Sýrie předvídal události, které se dějí od vypuknutí povstání v roce 2011.
"Alávité už si udělali tolik nepřátel a mají za sebou tolik krvavých konfliktů, že velmi pravděpodobně nepřipustí, aby se moci zmocnil někdo mimo jejich řady. Z obav, že je čeká strašlivé vyrovnávání účtů."
