Sopoty, Polsko - Členské země Evropské unie se dohodly na rozšíření sankcí vůči Sýrii. Nová opatření kromě jiného zavedou embargo na dovoz ropy ze Sýrie.
Důvodem jsou pokračující krvavé represe syrského režimu vůči opozici. O přísnějších sankcích jednali v pátek v polských Sopotech ministři zahraničí zemí Evropské unie. V Sýrii se v tentýž den konaly další protesty. Při těch čtvrtečních zahynulo nejméně sedm lidí, v pátek to bylo nejméně 22 lidí.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová den předtím znovu vyzvala syrského prezidenta Bašára Asada, aby odstoupil. Na mezinárodní společenství pak apelovala, aby zavedlo sankce na vývoz syrské ropy a plynu.
"Sýrii musí být umožněno, aby šla kupředu. Ti, kdo se přidali k naší výzvě, teď musejí přeměnit slova na konkrétní činy, aby zvýšili tlak na Asada a jeho spojence i pomocí nových sankcí, které se zaměří na syrský energetický sektor, aby režim připravily o příjmy, z nichž financuje svoji násilnou kampaň," řekla americká ministryně na okraj mezinárodní konference k budoucnosti Libye v Paříži.
Ministři zahraničí sedmadvacítky se na zákazu dovozu syrské ropy shodli mimo jiné proto, že obdobný zákaz již platí ve Spojených státech.
Stávající smlouvy podle BBC ale nedávají možnost, že by embargo v EU vstoupilo v platnost dříve než 15. listopadu. Naproti tomu prakticky okamžitě by v platnost mělo vstoupit zmrazení finančních prostředků a zákaz cestování pro další syrské představitele.
Podle agentury Reuters bude mít uvalení sankcí na vývoz syrské ropy jen malý dopad na trh, protože Damašek exportuje ze své denní produkce 400 tisíc barelů pouze 150 tisíc barelů.
Asad dal obklíčit mešity
Západní velmoci se také obávají, že dopad ekonomických sankcí na syrský režim otupí nedostatečná mezinárodní spolupráce. Rusko a Čína totiž odmítají podpořit snahu USA a Evropy prosadit v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o přísnějších sankcích proti Sýrii.
Prezident Bašár Asad zatím mezinárodní tlak ignoruje. Syrské bezpečnostní síly v pátek obklíčily mnohé mešity v povstaleckých městech, aby zabránily věřícím vyjít po modlitbách do ulic k protivládním protestům.
Nejméně osm lidí zabili vládní vojáci jen v oblasti hlavního města Damašku - ostrou střelbou rozháněli demonstranty v Irbinu, Kfarbatně, Dúmě a Hammúríji. Další mrtví připadají na středosyrský Homs a Talbise ve stejné oblasti, demonstranti přicházeli o život i v Dajr az-Zaur na východě země.
V řadě míst včetně provincií Homs a Dará byl neupřesněný počet lidí zraněn. Informovala o tom média s odvoláním na syrskou organizaci pro lidská práva sídlící v Londýně.
Podle agentury AFP se protestní akce konají mimo jiné v oblasti Damašku, v Hamá, v Dará, v Homsu a v Dajr az-Zauru. V druhém největší syrském sídle Halabu (Aleppu) přerostl v masovou demonstraci pohřeb "mučedníka" padlého ve čtvrtek. V jihosyrském městě Džásim, kde protestní demonstraci uspořádaly ženy, bylo přerušeno telefonické spojení.
Od začátku demonstrací proti vládě Bašára Asada v polovině března zahynulo podle OSN asi 2200 lidí.
