Damašek - Speciální oddíly syrské armády tvrdě rozhánějí protivládní protesty u příležitosti svátku íd al-fitr, kterým končí muslimský postní měsíc ramadán.
Vojáci střílejí do demonstrantů ve městech Dará a Homs, opoziční průvody se konají po celé Sýrii, střelba do lidí je hlášena i z několika částí metropole Damašku.
Odpůrce syrského režimu "nabudily" události v Libyi, kde 22. srpna padl Tripolis do rukou povstalců a režim Muammara Kaddáfího zkolaboval.
Demonstrace od té chvíle v Sýrii zesílily a zaznívají radikálnější požadavky. Na některých demonstracích lidé nepožadují už jen odstoupení prezidenta Bašára Asada, ale rovnou jeho popravu.
Množí se také výzvy k ozbrojenému odporu s tím, že nenásilné protesty za půl roku ničeho nedosáhly.
V damašské čtvrti Harasta se odehrály v neděli a v pondělí tvrdé boje, když se vojáci snažili dopadnout několik desítek dezertérů, kteří odmítli střílet do demonstrantů.
Vláda informace o dezercích dementovala, ale potvrdili je místní svědkové.
Od začátku protestů v březnu zahynulo už přes 2200 lidí. Syrská armáda vystupňovala útoky na města v srpnu po začátku ramadánu. Těžkému ostřelování čelily Hamá, Latákíja, Dejr ez-Zor a menší města u hranice s Libanonem.
V Istanbulu se minulý týden zformovala Syrská národní rada, která je pokusem sjednotit dosud roztříštěnou opozici s cílem svrhnout prezidenta Asada a ukončit vládu strany Baas.
Rada má 94 členů. Z toho 42 žije v Sýrii, ostatní působí v zahraničí. Předsedou rady je Burhán Ghaljún, profesor z pařížské Sorbonny.
Ghaljún patří ke komunitě alávitů, stejně jako prezident Asad a většina armádních špiček. Postavením alávity do čela rady se opozice pokouší vyslat signál, že alávité se po změně režimu nemusejí obávat msty ze strany většinových sunnitských muslimů a že opozice není sektářská.
Alávité tvoří v Sýrii zhruba jedenáct procent obyvatel, ale ovládají klíčové politické a armádní posty.
Asada v posledních dnech opouštějí dosavadní spojenci. Rusko jej vyzývá k reformám, a dokonce Írán mu vzkázal, že by měl vyslyšet "některé legitimní požadavky lidu."
Liga arabských států také přitvrzuje. Vyjádřila znepokojení nad násilím a navrhla mírový plát, který předpokládá svobodné prezidentské volby.
To ale syrská vláda v odpovědi označila za zasahování do vnitřních záležitostí země.
Evropská unie mezitím chystá na Sýrii uvalit embargo, týkající se vývozu ropy a zemního plynu. Evropské země, které odebírají syrskou ropu a plyn, obchod zastaví. Jedná se hlavně o Francii, Německo, Itálii a Nizozemsko.
