Američané předali afghánskou základnu Bagrám místní armádě, byli tam 20 let

ČTK ČTK
2. 7. 2021 18:44
Americká armáda i síly dalších zemí NATO v pátek po 20 letech opustily afghánskou leteckou základnu Bagrám a předaly ji místním jednotkám. Základna byla opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzívě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti al-Káida po útocích na Spojené státy z 11. září 2001.
Americké jednotky v Afghánistánu.
Americké jednotky v Afghánistánu. | Foto: Shutterstock.com

Stažení vojsk z letecké základny potvrdili američtí činitelé zahraničním tiskovým agenturám, podle nichž je to znamení, že z Afghánistánu už teď zřejmě odcházejí poslední američtí vojáci, a to několik měsíců před původním termínem plánovaným na první polovinu září. Podle amerického prezidenta Joea Bidena ale bude určité množství amerických vojáků v Afghánistánu až do září.

Podle zdrojů agentury AP předali Američané afghánské armádě kontrolu nad celou leteckou základnou, nejvyšší americký vojenský velitel v zemi generál Austin Miller si však podle nich "stále ponechává veškeré možnosti a pravomoci pro ochranu vojsk". Ve vrcholné fázi americké přítomnosti v Afghánistánu sloužila rozsáhlá letecká základna Bagrám asi 100 000 amerických vojáků.

Na jaře v celém Afghánistánu zůstávalo asi 2500 až 3500 vojáků USA. Jejich stažení definitivně potvrdil prezident Biden letos v dubnu, kdy prohlásil, že nejdelší válku v historii USA ukončí do letošního 11. září, neboť americká armáda podle něj v oblasti splnila veškeré cíle, se kterými do Afghánistánu před téměř 20 lety přišla.

"Postupujeme přesně tak, jak jsme čekali," řekl dnes k vývoji snahy ukončit afghánskou misi prezident Biden. Zároveň uvedl, že je přesvědčen, že afghánští lídři budou schopni udržet při životě současnou vládu.

Odchod z Afghánistánu Američané koordinují s vojsky dalších zemí NATO a jejich spojenců, dohromady šlo asi o 7000 vojáků. Mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora) se účastnili i příslušníci české armády, poslední z nich zemi opustili tuto neděli, podobně jako vojáci řady dalších států.

Není jasné, kdy odejde poslední voják

Podle agentury AP bylo již krátce po dubnovém oznámení o stažení vojsk patrné, že poslední američtí vojáci odejdou už kolem 4. července, kdy se v USA slaví Den nezávislosti. Prezident Biden ale dnes odmítl, že by měl být odchod v nejbližších dnech hotov.

Spojené státy zatím odmítají oficiálně říct, kdy z Afghánistánu odejde jejich poslední voják, což odůvodňují obavami o bezpečnostní situaci. Stále se ale také jedná o zajištění ochrany mezinárodního letiště Hamída Karzáího v Kábulu, které nyní střeží jednotky USA a Turecka v rámci mise Resolute Support. Ta se však chýlí ke konci.

Ochrana v nynější podobě bude zřejmě pokračovat, dokud afghánská vláda nevyjedná nové podmínky s Tureckem a případně i s USA. Spojené státy budou mít také v zemi nadále asi 6500 vojáků, kteří chrání rozsáhlý komplex americké ambasády v Kábulu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy