Oslo - Bezpečně ukryté až za polárním kruhem, Špicberské globální úložiště semen uchovává více než 800 000 vzorků nejrůznějších plodin z celého světa. Jeho úkolem je zabezpečit, že bude zachována jejich rozmanitost, a podat pomocnou ruku v případě katastrof.
Nyní, osm let od jeho založení, se jeho důležitost poprvé potvrdila. Kvůli válce v Sýrii.
Vědci z Mezinárodního centra pro zemědělský výzkum v suchých oblastech (ICARDA), kteří se podílejí na vývoji obilí, jež by bylo schopné odolávat vysokým teplotám a suchu, v září požádali o zpětné vydání části vzorků semen. Jejich pracoviště v syrském Aleppu totiž částečně padlo do rukou bojujících skupin, a oni se tak na něj už nemohou spolehnout.
Vzorky se v budoucnu vrátí
"Ta semena jsou pro svět velmi důležitá," řekl serveru NBC News Mahmúd Solh, generální ředitel ICARDA. "Sbírka obsahuje část ze světově nejdůležitější rozmanité škály druhů pšenice, ječmene, trávy a dalších plodin," vysvětluje ústav, proč se obrátil na špicberské zařízení.
"Tato rozmanitost našim vědcům, pěstitelům a zemědělcům poskytuje suroviny potřebné ke zkvalitnění zemědělství, které tak bude schopno překonat problémy spojené s výzvami, jako jsou klimatické změny, populační růst, škůdci a choroby."
ICARDA zažádala asi o 16 500 ze svých vzorků, tedy zhruba sedminu. Ústav by je rád dále rozmnožil v zařízeních v Maroku a Libanonu. Až jich bude mít opět dostatek, pošle část vzorků opět zpátky za polární kruh.
"Jsme na takovou situaci připraveni"
"Doufali jsme, že takovou žádost nikdy neobdržíme,“ reagoval na žádost Asmund Asdal, jenž špicberské zařízení řídí pod pověřením Severského centra genetických zdrojů.
"V ideálním případě by všechny světové genové banky fungovaly normálně. Ale na tuto situaci jsme samozřejmě připraveni,“ doplnil s tím, že se prokázalo, že mít záložní úložiště se vyplatí.
Špicberské úložiště leží asi 1300 kilometrů od Severního pólu na souostroví v Severním ledovém oceánu, které spadá pod přímou suverenitu Norska.
Sklady, v nichž se uchovávají vzorky semen z celého světa, se nacházejí v chladu a suchu prostor, které jsou zapuštěny asi 120 metrů do vnitřku skály. Vzhledem ke klimatickým podmínkám zůstávají vzorky plodin přirozeně zmrazené i v případě výpadku mechanického chladicího systému. Úložiště by mělo přestát i možné výraznější změny vnějšího klimatu, například v případě globálního oteplení.
Uložiště, jehož výstavbu plně financovala norská vláda, funguje od února 2008. Vzorky, které uskladňuje, zůstávají ve vlastnictví genových bank a další ústavů, které je do něj zaslaly. Genové banky pak dohlížejí na to, aby vzorky byly - v souladu s mezinárodními předpisy - k dispozici farmářům, výzkumníkům apod.
V tuto chvíli špicberské úložiště uchovává přes 5000 rostlinných druhů, duplikátů vzorků, které jsou k nalezení i v národních, regionálních a mezinárodních genových bankách.
