Washington - Vzdělávací systémy v arabském regionu jsou horší než jinde ve světě.
Místní vůdci by přitom měli ze zlepšení výuky učinit prioritu své politiky. Nízká úroveň vzdělání totiž zapříčiňuje i malý ekonomický rozvoj.
Vyplývá to z rozsáhlé zprávy Světové banky o stavu vzdělání na Blízkém východě a v severní Africe.
"Přišel čas, aby státy zaměřily svou pozornost na kvalitu vzdělání a postaraly se, aby jejich studenti byli vybaveni tím, co trh práce nyní potřebuje - schopností řešit problémy a kritickým myšlením," řekl televizi BBC Marwan Muasher, vysoký úředník Světové banky.
Latinoameričané vzorem
Jako nejlepší mezi arabskými zeměmi byly vyhodnoceny Jordánsko a Kuvajt. Na samém chvostě se naopak ocitly Džibutsko, Irák, Jemen a Maroko.
Zpráva ale vedle kritiky upozorňuje i na jistý pokrok. Zejména ve snaze překonat propast v přístupu ke vzdělaní mezi chlapci a dívkami, stejně jako v úsilí o větší dostupnost vzdělání obecně.
Výsledky těchto pozitivních kroků ale znevažuje nízká efektivita vzdělávacího systému a nedostatečná školní docházka. Nefunkčnost arabského systému projevuje zvláště ve srovnání s úspěchy zemí Asie a Jižní Ameriky.
Trh vzdělané nechce
Zvláštní pozornost by se podle Světové banky měla věnovat tomu, že 60 procent arabské populace je mladší 30 let a v průběhu 10 až 15 roků pro ně bude třeba vytvořit dalších 100 milionů pracovních míst.
Zde však selhává i sám pracovní trh, který není na vzdělané studenty připraven.
Nezaměstnanost v arabském světě dosahuje 14 procent, tedy více než v ostatních částech světa. Vůbec největší je mezi Palestinci - téměř 26 procent, a to ačkoliv je zde nejnižší procento analfabetů (méně než 7 procent).
