reklama
 
 

Antibiotika přestávají zabírat. Zažíváme globální zdravotnickou krizi, varuje WHO

16. 11. 2015 14:55
Odolnost vůči antibiotikům je globální krize, prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO). Ročně umírá na 700 000 lidí kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím - ty se totiž geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit. WHO proto vyzvala k zesílenému boji proti tomuto jevu.

Ženeva - Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí označila odolnost vůči antibiotikům za globální zdravotnickou krizi a vyzvala k zesílenému boji proti tomuto jevu.

Ročně umírá na 700 000 lidí kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

"Rostoucí rezistence vůči antibiotikům je globální zdravotnickou krizí," prohlásila generální ředitelka WHO Margaret Chanová.

"Dosáhla ve všech částech světa nebezpečných rozměrů," dodala šéfka WHO na úvod prvního celosvětového antibiotického týdne, který bude trvat až do 22. listopadu.

Výzva pro zdravotnictví

Vlády ale podle Chanové už chápou, že boj proti odolnosti vůči antibiotikům je "jednou z největších výzev pro zdravotnictví". "Odolnost ohrožuje naši schopnost vypořádat se s infekčními nemocemi a maří medicínský pokrok," dodala Chanová.

Chanová dále zdůraznila, že mnoho lidí stále není informováno o tom, jak odolnost vůči antibiotikům vzniká a co je možné proti ní dělat.

Vyplývá to i z pondělí zveřejněného průzkumu WHO mezi 10 000 respondenty z 12 zemí reprezentujících všechny světové regiony.

V průzkumu uvedlo 64 procent dotázaných, že si jsou nebezpečí odolnosti vůči antibiotikům vědomi, ale rovněž 64 procent vyjádřilo názor, že antibiotiky lze léčit onemocnění z nachlazení vyvolaná viry. To ale není pravda.

Je nutné zlepšit povědomí

Dvaatřicet procent dotázaných řeklo, že užívání antibiotik lze ukončit, jakmile se člověk cítí lépe, a nikoli až po využívání předepsané dávky. Předčasné vysazení těchto léků je přitom považováno za jednu z příčin šíření rezistentních bakterií.

"Poznatky této studie ukazují, že je naléhavě žádoucí zlepšit povědomí o rezistencích vůči antibiotikům," řekl pověřenec WHO pro tuto problematiku Keidži Fukuda.

Odpovídající změna postoje vůči antibiotikům je podle něj "jednou z největších zdravotnických výzev 21. století".

Všech 194 členských zemí WHO se letos v květnu dohodlo na globálním akčním plánu boje proti odolnosti vůči antibiotikům.

Valenta: Polovinu použijeme zbytečně

Státy byly vyzvány mimo jiné ke zlepšení hygienických opatření v nemocnicích nebo ke zdůrazňování nebezpečí rezistencí při vzdělávání lékařů a zemědělců.

Hlavní hygienik České republiky Vladimír Valenta řekl, že téměř polovina antibiotik je k léčbě užita zbytečně, čímž stoupá odolnost bakterií vůči antibiotikům, roste nemocnost, úmrtnost i náklady zdravotních pojišťoven.

Spotřeba antibiotik narostla v Česku v ambulancích mezi lety 1989 až 2014 téměř o čtvrtinu, a země je tak nad polovinou evropského žebříčku spotřeby.

"Řada pacientů nevyužívaná antibiotika neodevzdá v lékárně a při nejbližším onemocnění je použije. Tím právě se posiluje antibiotická rezistence," vysvětlil Valenta.

Češi spotřebovali 1,48 milionu balení

Podle dat českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebovali Češi loni téměř 14,8 milionu balení antibiotik, což je přes 81 milionů denních léčebných dávek.

Vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová uvedla, že ve státech EU umírá ročně až 25.000 pacientů v důsledku rezistencí.

autor: ČTK | 16. 11. 2015 14:55

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama