Éra antibiotik končí, na nové bakterie už nestačí

Petr Jemelka Petr Jemelka
7. 4. 2011 18:01
Rezistentní bakterie a viry představují pro lidstvo akutní hrozbu, varuje WHO
Lékaři brzy nebudou mít čím léčit. Svět akutně potřebuje nové léky
Lékaři brzy nebudou mít čím léčit. Svět akutně potřebuje nové léky | Foto: Reuters

Ženeva - Rezistentní bakterie a viry, na které nezabírají už ani širokospektrální léky, představují pro lidstvo akutní hrozbu. Tak zní čerstvé varování Světové zdravotnické organizace.

WHO tvrdí, že pokud se rychle nezmění přístup k léčbě, brzy se vrátíme do dob, kdy lidé běžně umírali na zápal plic a další dosud snadno léčitelné infekce

Může se tak naplnit katastrofický scénář, podle něhož celé lidstvo, nebo jeho většinu, vyhubí jedna neléčitelná infekční choroba.

25 tisíc mrtvých v EU

O tom, že se nejedná o budoucnost nikterak vzdálenou, svědčí i statistiky. Podle BBC rezistentní bakterie každý rok zabijí 25 tisíc obyvatel Evropské unie. Tito lidé umírají, přestože jsou léčeni nejnovějšími medikamenty.

WHO proto apeluje na vlády a lékařskou i širokou veřejnost, aby problém bakteriální rezistence nebraly na lehkou váhu a společně proti němu bojovaly.

"Náš vzaz světu je prostý. Lidstvo je na pokraji ztráty svých zázračných léků. Pokud nepodnikneme nezbytné kroky ke zvrácení tohoto již rozběhnutého procesu, svět se ocitne v postantibiotické éře, kde nebude možné léčit nejrozšířenější infekce a lidé na ně budou znovu umírat," varovala generální ředitelka WHO Mrgaret Chan.

Nezobat

Bakterie se už prostě antibiotikům přizpůsobily a jediným řešením je tedy vyvinout zcela nové léky. Státy a soukromý sektor by tak měly do vývoje medicíny budoucnosti investovat více peněz i energie a lékaři i pacienti by se měli snažit snížit spotřebu stávajících léků.

Obecně totiž platí, že jsou antibiotika i často používána v případech, kdy k tomu není žádný důvod.

Vytváření odolnosti vůči lékům je přirozený biologický proces, kterým se mikroorganismy brání proti látkám, jež je zabíjejí. Každá generace mikroorganismů má ve své struktuře obsažen rezistentní gen, který je v každé další generací dominantnější. 

To lidé svým chováním nijak ovlivnit nemohou. Pokud se k tomu ale přidá nesprávné či zbytečné užívání léků, proces genetické imunitní reakce mirkoorganismů se tím urychluje.

Problém je také v tom, že až polovina světové produkce antibiotik putuje do zemědělství. To znamená, že jsou jimi léčena zvířata. Když pak bakterie nebo viry zmutují a začnou se přenášet na člověka, mohou už být od začátku imunní vůči našim lékům.

Už včera bylo pozdě

Nejlépe je trend, před nímž Světová zdravotnická organizace varuje, pozorovatelný u tuberkulózy.

Neléčitelná forma už se šíří v 69 státech a onemocnělo jí už na 440 tisíc lidí.

Rezistentní kmeny bakterií způsobujících tuberkulózu se vyskytují i v Česku. Již řadu let je pro léčbu TBC k dispozici pouze pět antituberkulotických přípravků. Usadí-li se u vás kmen citlivý na všech pět, máte 95% šanci se uzdravit. Máte-li multirezistentní formu, kdy dva z léků neúčinkují, vaše šance se sníží na 60 %.

Extrémně rezistentní tuberkulózy 85 % pacientů zabijí.

 

Právě se děje

Další zprávy