Američtí židé chtějí Palestinu a jednání s Íránem

Roman Gazdík
17. 7. 2008 20:05
Dvě třetiny z nich jsou pro Obamu a stažení z Iráku

Washington - Američtí židé mají pověst jestřábů, kteří zaujímají k blízkovýchodnímu mírovému procesu ostřejší postoj než jejich izraelské protějšky.

Podle průzkumu americké židovské organizace J Street je to však pověst nezasloužená.

Většina židů žijících ve Spojených státech si přeje jednat s Íránem, je pro zřízení palestinského státu a podporuje stažení armády USA z Iráku.

Pokud by si měli vybrat mezi prezidentskými kandidáty Barackem Obamou a Johnem McCainem, volilo by 62 procent prvního z nich, McCaina o 30 procent méně.

Židé proti pro-izraelským křesťanům

"Je zde velká mezera mezi přístupem amerického židovstva a obecným názorem, jak vidí americkou roli v arabsko-izraelském konfliktu," řekl agentuře IPS Jim Gerstein z firmy Gerstein/Agne, která průzkum pro J Street provedla.

Obama vůči Íránu upřednostňuje tvrdou diplomacii, američtí židé souhlasí
Obama vůči Íránu upřednostňuje tvrdou diplomacii, američtí židé souhlasí | Foto: Reuters

Navzdory obecnému mínění američtí židé například nesouhlasí s podporou militantních křesťanských pro-izraelských skupin jako Křesťané sjednocení pro Izrael (CUFI), která je vedená proslulým pastorem Johnem Hageem.

Více o Johnu Hageem: McCaina velebí kontroverzní kněží. Stejně jako Obamu

51 procent účastníků průzkumu mělo o CUFI negativní mínění, už když slyšeli její název, kdo ji vede a že podporuje Izrael. Poté, co se dozvěděli více o její politice, vyslovilo se 78 procent pro to, aby s ní židovská sdružení nenavazovala styky.

Američtí židé nalevo

Průzkum ukazuje, že americká židovská obec se pohybuje spíše v levé části spektra. S politikou současného prezidenta Bushe souhlasí pouze 16 procent z nich, což je o dvanáct procent méně než mezi celkovou populací.

Méně kompromisní jsou američtí židé v otázkách Jeruzaléma. 56 procent nechce jeho východní část postoupit Palestincům
Méně kompromisní jsou američtí židé v otázkách Jeruzaléma. 56 procent nechce jeho východní část postoupit Palestincům | Foto: Reuters

61 procent amerických židů se domnívá, že Izrael je nyní ve větším nebezpečí než před Bushovým nástupem v lednu 2001.

Tři čtvrtiny komunity si myslí, že vytvoření palestinského státu by posílilo bezpečnost Izraele, 72 procent  věří, že by se tím zlepšila i bezpečnostní situace Spojených států.

Téměř 70 procent americké židovské obce by v prezidentských volbách raději volilo kandidáta, který - na rozdíl od současného jestřábího přístupu George Bushe - podporuje "silnou, ale tvrdou diplomacii vůči Íránu". 

Čtěte také: Obama si udobřuje židovské voliče. Kritikou Cartera

Lobbyisté nemluví za nás

Židovští voliči jsou pro prezidentské kandidáty důležití z několika důvodů. Ačkoliv tvoří pouze dvě procenta populace, chodí disciplinovaně k volbám a jsou štědrými dárci.

Podle IPS pocházela polovina příspěvků demokratickým kandidátům v minulých senátních volbách právě z židovských peněz. Američtí židé jsou také soustředěni v některých klíčových státech jako Ohio, Pensylvánie nebo Florida.

Vše o amerických volbách:

Americké volby 2008

Podle výkonného ředitele J Street Jeremiho Ben-Amiho výsledky průzkumu ukazují, že lobbistické skupiny jako Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC), které mají velký vliv v Kongresu a propagují tvrdý přístup vůči arabským státům a Íránu, nereprezentují vůli amerického židovstva.

"Průzkum pouze potvrzuje náš dřívější dojem, že volení američtí úředníci si vykládají názory židovské komunity špatně, protože nevidí dále, než na nejhlasitější a nejvlivnější členy obce," myslí si Ben-Ami.

Telefonického průzkumu se zúčastnilo 800 amerických občanů, kteří sami sebe identifikují jako židy.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy