Obama si udobřuje židovské voliče. Kritikou Cartera

Roman Gazdík
20. 4. 2008 16:51
Carter je mimo, shodují se šéfové stran na univerzitách
Foto: Reuters

Washington (od našeho zpravodaje) - Barack Obama versus Jimmy Carter. Uchazeč o prezidentskou nominaci proti bývalému prezidentovi. Dvě demokratické těžké váhy se minulý týden pustily do sebe a předmětem sporu byly Izrael a Palestina.

Obamův vztah k Izraeli je důkladně zkoumán a on využil cesty exprezidenta Jimmyho Cartera po Blízkém východě k tomu, aby se americké židovské voliče pokusil přesvědčit, že je tak pro-izraelský, jak by si přáli. Není však jisté, jestli se mu to podařilo.

Obama pro-izraelsky zaostává

Židovští voliči jsou sice malou (něco přes dvě procenta), ale vlivnou součástí amerického voličského spektra. Díky mocným pro-izraelským lobby je postoj k židovskému státu zkoumán u každého z uchazečů o důležité politické posty a dvakrát tak důrazně u prezidentských kandidátů.

O pro-izraelském postoji ostatních dvou uchazečů o prezidentskou funkci se nepochybuje. Mají za sebou dostatečně dlouhou politickou kariéru na to, aby byl jasný z jejich předchozích činů. U Obamy to je však jiné.

Jeho "izraelský problém" je stejný jako ten, se kterým se potýkají jeho potenciální voliči obecně. Mohou být z jeho kandidatury a veleúspěšné kampaně nadšení, stále však pro ně zůstává velkou neznámou. V politice je prostě příliš krátce.

Jsou zde ale i specifické důvody, proč je Obama pro mnohé židovské voliče hůře přijatelnou osobou.

Hussein s Ahmadínežádem

Černošský kandidát totiž například prohlásil, že je ochoten bez předchozích podmínek jednat se všemi světovými vůdci, kteří zahrnují i představitele severokorejského, kubánského a íránského režimu. Írán je přitom v očích Izraele nepřítelem číslo jedna.

Exprezident si ve Sderotu prohlédl zbytky palestinských raket.
Exprezident si ve Sderotu prohlédl zbytky palestinských raket. | Foto: Reuters
 

Šok také přišel s proti-izraelskými prohlášeními Obamova dlouholetého pastora Jeremiaha Wrighta. Mnoho Američanů se po Wrightových výrocích, které se netýkaly jen Izraele, ale také rasistického postoje bílých vůči černým, ptalo: kdo to vlastně Obama je? Víme, co si doopravdy myslí?

Svou roli zde sehrála i lživá negativní kampaň, která demokratického kandidáta spojovala s muslimy. Obama, jehož druhé jméno je Hussein, se to snažil vyvrátit, ale ne zcela úspěšně.

„Mnoho Američanů si stále myslí, že vyznává islám, ačkoliv na tom není nic pravdivého," řekl Aktuálně George Condon, spoludržitel Pulitzerovy ceny a editor tiskové agentury Copley News Service.

Aby získal židovské voliče, odstartoval Obama nedávno na izraelských stránkách blog v angličtině a hebrejštině. Hodlá jím Izraelce - a skrze ně i americké voliče - přesvědčit, že Izrael má jeho stoprocentní podporu.

Příznačné je, že Obama trval na tom, aby byl spuštěn ještě před pensylvánskými primárkami.

Čtěte také: Obama začal blogovat hebrejsky. Chce židovské hlasy

Hamásgate

Jimmy Carter, který zprostředkoval roku 1979 podepsání první mírové smlouvy mezi Izraelem a jeho arabským sousedem (Egypt), nedávno šokoval Američany svým úmyslem sejít se s vedením palestinského Hamásu, který USA vede na seznamu teroristických organizací. Carter se tento týden v Egyptě, Izraeli a Sýrii skutečně s vůdci islamistů sešel.

Čtěte také: Izrael odmítl chránit Jimmyho Cartera. Je z něj psanec

Obama pak ve Filadelfii vystoupil před pensylvánskými židovskými vůdci, aby je ujistil o své podpoře Izraele a také o nepřípustnosti jednání s Hamásem.

Jednat s Hamásem, či nikoli?
Jednat s Hamásem, či nikoli? | Foto: Reuters

„Nesmíme vyjednávat s teroristickou skupinou, která má v úmyslu zničit Izrael. Jednat s Hamásem bychom měli pouze, pokud zavrhnou terorismus, uznají právo Izraele na existenci a budou se řídit předchozími dohodami," prohlásil demokratický kandidát. 

„Proto mám také fundamentálně jiný pohled než prezident Carter a nesouhlasím s jeho rozhodnutím setkat se s Hamásem," dodal.

Pomohlo to?

Obamovo vystoupení však zabralo především mezi těmi židovskými voliči, kteří ho podporovali už dříve.

„Byl jsem velmi spokojen s tím, že by se nikdy nesetkal s představiteli Hamásu," tvrdí devatenáctiletý Marc Friend, člen Vysokoškolských demokratů. 

„Je to kandidát, který může tuto komunitu posunout vpřed. Mnoho Židů je pro Obamu," říká. „Už dříve přišel s několika velmi pro-izraelskými prohlášeními."

Friend se nebojí ani spojování Obamy s islámem, podle něj budou Obamova mladá léta strávená v Indonésii naopak výhodou: „Bude moci mluvit s muslimskými vůdci a oni mu budou rozumět."

Podpora od Cartera? Děkujeme...

„Je zde pro nás u senátora Obamy velký otazník," tvrdí však Jack Rosen z Amerického židovského kongresu. „Proč Cartera nekritizoval okamžitě poté, co oznámil, že se setká s Hamásem?"

Bookerová a Eilon se na mnohém neshodnou. Na Carterovi ano.
Bookerová a Eilon se na mnohém neshodnou. Na Carterovi ano. | Foto: Roman Gazdík

Ani prezident Vysokoškolských republikánů Ethan Eilon, který za Izrael v USA lobbuje, není s Obamovými vyjádřeními spokojen. Republikán John McCain i demokratka Hillary Clintonová mají podle něj k židovskému státu lepší vztah.

„Neřekl bych, že je Obama pro-izralský. Každý rozumný kandidát by se od Cartera distancoval, je úplně mimo," myslí si Eilon.

Se svojí prezidentskou protihráčkou z Vysokoškolských demokratů Tamiou Bookerovou se Eilon na většině věcí neshodne. Výjimkou je právě názor, že je Carter ve Washingtonu považován za obskurní figuru a jeho podpora nežádoucí.

„Kdybych kandidoval já a on by mě chtěl podpořit, odmítl bych," říká Eilon a Bookerová přisvědčuje.

K tomu, aby případnou Carterovu podporu Obama odmítl, ho vyzvala i Republikánská židovská koalice. Carter, který je jedním ze superdelegátů, Obamu nepodpořil, ale nepřímo naznačil, že má jeho sympatie.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko je ochotné prodloužit odzbrojovací smlouvu s USA bez podmínek

Ruská federace je připravena bez jakýchkoliv podmínek a diskusí prodloužit smlouvu se Spojenými státy o omezení strategických útočných zbraní (START). Prohlásil to ve čtvrtek prezident Vladimir Putin při poradě o vojenských záležitostech.

Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Platnost smlouvy vyprší 5. února 2021, může být ale prodloužena o pět let. "Rusko je připraveno neprodleně, co možná nejrychleji, do konce letošního roku, bez jakýchkoliv předběžných podmínek smlouvu prodloužit," prohlásil Putin podle agentury Interfax.

Zdroj: ČTK
Další zprávy