Praha - Trent Franks zastupuje už třetí volební období v dolní komoře amerického Kongresu jeden z arizonských okrsků. Pracuje v armádním výboru Sněmovny reprezentantů, který se zabývá otázkami souvisejícími s budováním protiraketové obrany.
Během své návštěvy Prahy hovořil s Aktuálně.cz o tom, co znamená schválené snížení rozpočtu na evropské součásti systému, co by pro jeho budoucnost znamenalo zvolení demokratického prezidenta či odmítnutí Čechů v referendu.
A: Sněmovna reprezentantů na začátku srpna snížila výdaje na výstavbu protiraketového systému ve střední Evropě. Z jakého důvodu?
Rozpočet ještě nebyl definitivně schválen a některé škrty jsou z politických důvodů oznamovány dopředu. Jsme zatím daleko od konce celého procesu.
A: Sněmovna už ale přece hlasovala..
Ano, řada škrtů se však v průběhu schvalování ruší, a to už se stalo i v tomto případě. Začínali jsme na 115 milionech a nyní už Sněmovna odsouhlasila 171 milionů. Senát začíná schvalování své verze rozpočtu na více než dvou stech milionech a tuto částku mohou ještě zvýšit, což by pak znamenalo potřebu shody v dohadovacím řízení obou komor.
A: Nejsou tedy na místě obavy, že by nakonec nebyl dostatek peněz?
Když se naše země dohodnou, Spojené státy poskytnou všechny potřebné prostředky. Je třeba si uvědomit, že Kongres ovládaný demokraty schválil peníze na radar samotný. Jediné, na co zatím nebyly peníze schváleny, je výstavba základny, což ani nejde, dokud nejsou hotovy dohody mezi americkou a českou a polskou stranou.
A: Někteří čeští politici navrhují, aby bylo rozhodnutí zde v Česku odloženo až na dobu po prezidentských volbách ve Spojených státech, s tichým předpokladem, že bude zvolen demokratický kandidát, který může mít na protiraketovou obranu odlišný názor. Je taková naděje opodstatněná?
Ti, kteří jsou proti tomuto systému, si pochopitelně přejí odložení celé věci. Věřím, že si USA opět zvolí republikánského prezidenta, což bude znamenat pokračování beze změny. Pro raketovou obranu však existuje silná podpora z obou stran, republikánů i demokratů. Ukazuje to příklad demokraty ovládaného Kongresu. Prezident Bush žádal o 9,9 miliardy dolarů na tento rok pro raketovou obranu a dostal 9,3 miliardy. To je důkaz, jak silná podpora pro tento projekt existuje.
A: Přesto, jsou nějaké rozdíly mezi stanoviskem demokratů a republikánů?
Ano, řada Kongresmanů tvrdí, že je třeba získat plnou podporu všech členů NATO. Těm vzkazuji, že nikdy nedošlo k tomu, abychom se vzdali kontroly nad tím, jak zajišťujjeme vlastní bezpečnost. Chceme, aby NATO bylo v této věci naším spojencem. Ale říci, že pokud nezískáme naprostou podporu NATO, tak nebudeme chránit naše občany, to není moudré. Severoatlantické alianci to může jenom pomoct, když se podaří uvést v život efektivní protiraketovou obranu. Zabráníme tomu, aby se vaše země i další evropské státy mohly stát vydíratelnými ze strany Íránu či jiných teroristických států.
A: Jednání mezi českou a americkou vládou by mělo skončit zřejmě někdy v příštím roce
Věřím tomu.
A: Pokud se v roce 2008 ujme vlády jiná, třeba demokratická administrativa, je oprávněná obava, že to, co bude dohodnuto ještě s Bushovou administrativou, bude změněno?
Nikdo z náš není schopen předpovědět budoucnost. Pokud by byl zvolen demokrat, tak je to tak jako tak konec světa (smích) To říkám žertem. Nevím, jaká bude politika příští administrativy o nic lépe než vy. Amerika je však odhodlána zajistit, že svoboda ve světě přežije. Jsme si vědomi, že teroristé se stále zdokonalují a my budeme čelit čím dál tím většímu nebezpečí, že ohrozí naše země pomocí raket.
A: Velká většina Čechů americký radar odmítá. Je moudré v jednáních pokračovat, když je většina lidí proti?
Určitě. Do debaty bylo vneseno mnoho nesmyslů, které veřejnost klamou. Kdykoli se v historii objevilo nějaké nebezpečí, lidé se nejdříve báli mu postavit. Nebyli si ho vědomi, nechápali jeho závažnost. Z vaší historie je možné uvést příklad nacistické hrozby. Jediná raketa nesoucí zbraně hromadného ničení, která by přistála v Evropě, by veřejné mínění velmi dramaticky změnila. Musíme lidi přesvědčit, aby k tomu nikdy nemuselo dojít.
A: Jak byste Čechy přesvědčoval?
Nejde o krátkodobý politický prospěch, ale o dlouhodobou bezpečnost. Máme řadu historických lekcí, kdy jsme nebrali dostatečně vážně existující hrozby. Pokud budeme mít systém, který nás bude efektivně chránit, znehodnocuje to zbraně, jaké může Írán či další podobné země získat. Nesmíme se nechat zatlačit do pozice slabšího ve vztahu k těm, kteří se domnívají, že Armagedon je báječná věc.
A: Opozice navrhuje, aby se v otázce amerického radaru konalo v Česku referendum. Pokud se bude konat po uzavření dohody s USA a skončí odmítnutím, nebude to pro Spojené státy zahanbující?
Daleko horší je, pokud povzbudíme lidi, jako je Ahmadínežád, či ty, kteří chtějí mít dál vliv v tomto regionu jako například Rusko. Nebo ho dokonce ovládat, jak se domnívám já. V dlouhodobém měřítku by bylo daleko více zahanbující, pokud by došlo k výsledku, který je v rozporu s životním zájmem této země a bezpečností jejích obyvatel. Pokud lidé pochopí, jak se věci mají, uvědomí si, že jsou zneužíváni lidmi, kteří šíří takové zvěsti, jako je, že radar jim způsobí rakovinu, svůj názor změní.
A: Rakouský ministr obrany tento týden řekl, že Spojené státy pouze předstírají, že Írán představuje reálnou hrozbu. Minulý týden označil vyjednávání mezi Českem a USA za provokaci. Neobáváte se, že v Evropě vzniknou kvůli budování protiraketový obrany nové dělicí čáry a napětí?
Rakousko je při vyjadřování se k této věci znevýhodněno historickou zkušeností: Když nastupovali nacisté, mělo i tehdy jiný postoj než Spojené státy. Ano, budou dál existovat rozdílné názory. Domníváte se však, že by USA utrácely tak obrovské čásky peněz jen proto, že si to vzaly do hlavy? Pokud bychom chtěli bránit jen sami sebe, neměli bychom radar zde. Umístili bychom ho tam, kde by to pro nás bylo daleko výhodnější. Není naším úmyslem vykonávat nad tímto územím jakoukoli kontrolu, což se obávám nedá říct například o Rusku. Co říká rakouský ministr, rozhodně není v zájmu České republiky. Chceme, aby se svobodě ve světě dařilo. Měli jsme jako Amerika v tomto směru velké štěstí. A myslíme si, že je správné, aby se podobně mohli svobodě těšit všichni lidé na světě.
A: Podporujete, aby radar v Česku i raketová základna v Polsku byly součástí širšího obranného systému celé Severoatlantické aliance?
Ano. Důležité je, že Česká republika a Polsko jsou jako lokality pro umístění těchto zařízení optimální z hlediska efektivity budovaného systému.
A: Pokud jednání dopadnou dobře, kdy by mohla začít stavba radarové základny?
Původní plán byl, že by výstavba samotného radaru začala někdy v roce 2009. Není tu žádný časový tlak. Navzdory tomu, že opozice se pokouší vytvářet dojem, že tu je nějaká krize. Ale dokonce i ona, když byla ve vládě, se Spojenými státy o té věci jednala, takže jednání tady běží velmi dlouho. Jsem si jist, že dosáhneme dohody v pravý čas.
A: Navštívil jste místo, kde má být radar tady v Česku vybudován?
Ne. Respektuji, že tady stále probíhá debata. Nechci ji ovlivňovat. Známe i z USA pravidlo, že lidé nikdy nechtějí, aby jim zařízení tohoto typu stálo za domem. A já nechci tuto situaci dále jitřit.
