Americký diplomat: Putin nás do války vtáhnout nechce, vždyť prohrává s Ukrajinou

Daniel Anýž Daniel Anýž
29. 3. 2022 12:01
Pokud ruský prezident Vladimir Putin zůstane u moci, nemůžeme mu nic zapomenout, upozorňuje Kurt Volker, diplomat a bývalý americký velvyslanec při NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz také říká, že Rusové ve skutečnosti do konfliktu Severoatlantickou alianci zatáhnout nechtějí. "Vždyť prohrávají s Ukrajinou. Představte si, že by proti nim stály západní spojenecké země," podotýká Volker.
Vedle Vladimira Putina sedí vpravo náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov a vlevo ministr obrany Sergej Šojgu.
Vedle Vladimira Putina sedí vpravo náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov a vlevo ministr obrany Sergej Šojgu. | Foto: Reuters

Když jsme spolu mluvili loni v září, předpovídal jste, že administrativa Joea Bidena a demokraté v Kongresu budou snižovat vojenské výdaje, a to i směrem k NATO. Řekl jste tehdy, že se Amerika změnila. Teď Biden představil návrh rozpočtu na rok 2023 a výdaje na obranu se v něm naopak zřetelně zvyšují. I to dokázal Vladimir Putin?

Doufám, že ano. Pro celou mladší politickou generaci v USA byl rozpočet na obranu prioritně otázkou toho, zda nepůjdeme zase do války v Iráku, jestli potřebujeme více vojáků v Afghánistánu. Šlo o to, zda máme být nadále "světovým policajtem", k čemuž byla zřetelná nechuť jak mezi demokraty, tak v nemalé části republikánského tábora.

Jenže teď politici vidí, že se situace změnila a že musíme být připraveni na lidi, jako je Putin. Většina z mladších politiků si ani neuměla představit, že by nějaká země spustila takovou nepřijatelnou válku. Nyní ji mají před očima a bude důležité, abychom Putinovi, pokud zůstane u moci, nic nezapomněli. I když třeba přestane zabíjet lidi, neměli bychom rušit ani uvolňovat sankce. Měla by mu zůstat pečeť vyvrhele. Za to, co udělal, by nemělo přijít žádné odpuštění.

Řekl jste "pokud zůstane u moci". Joe Biden přednesl ve Varšavě silný projev, jeho vyznění ale nakonec zcela zastínila jedna věta: "Proboha živého, tenhle muž nemůže zůstat u moci." Byla to chyba? Prořekl se prezident tím, že jeho cílem je změna režimu v Rusku?

Já to tak neberu. Vždyť řekl jen to, co všichni cítíme. Mluvil osobně o Putinovi na vrcholu moci, ne o ruském systému a způsobu vlády. Vyjádřil od srdce to, co je každému jasné, a vůbec to neznamená, že by Bílý dům měl nějaký plán změny režimu v Rusku. Nemám vůbec radost z toho, že Bidenovo okolí se pak snažilo vzít jeho výrok zpět. Není k tomu žádný důvod a prezidenta to ve skutečnosti může vůči Putinovi jen oslabit.

Kdo je Kurt Volker?
Autor fotografie: U.S. State Department/Wikimedia Commons

Kdo je Kurt Volker?

Kurt Volker je přední americký expert na zahraniční a bezpečnostní politiku, za posledních 30 let pracoval na významných postech pro americkou vládu, ale i v akademické či korporátní sféře.

Byl zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu (2017-2019) a velvyslancem USA při NATO (2008-2009). V devadesátých letech pracoval pro zvláštního zmocněnce USA pro Balkán Richarda Holbrooka, senátora Johna McCaina a v kanceláři generálního tajemníka NATO George Robertsona (1999-2001). Za amerického prezidenta George W. Bushe byl zástupcem náměstka ministryně zahraničních věcí pro evropské záležitosti, v administrativě Donalda Trumpa působil jako zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu. V Praze byl nyní na pozvání českého ministerstva zahraničí na konferenci k nové strategii NATO.

Putin se spletl ve dvou věcech. Přecenil síly své armády a zároveň podcenil Ukrajince a osobně prezidenta Volodymyra Zelenského. Pokud vezmeme první bod - není to pro nás alespoň jedno uspokojivé zjištění, že Rusko je vojensky tak slabé?

Mělo by být, že? Tomu, že má Rusko jednu z nejsilnějších armád světa, neuvěřil jen Putin. Mysleli jsme si to i my - a za tento omyl bychom měli být rádi. Podle mě se ale stále angažujeme - a tím myslím kolektivně v NATO - velmi málo, nedostatečně.

Stále říkáme, co neuděláme, sami si nastavujeme hranice. Já například vůbec nerozumím celé té epizodě se stíhačkami MiG-29, které chtěli Poláci poskytnout Ukrajincům. Proč by to měla být tak složitá věc, proč to nejde? Prostě to udělejme.

Argument ze strany USA i NATO je, že nechceme třetí světovou válku. Ze stejného důvodu západní spojenci ani nehodlají zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu, o což žádá vláda v Kyjevě. I to by se podle vás mělo stát?

Ano, já bych byl pro omezenou bezletovou zónu. Nad celou Ukrajinou by to bylo příliš riskantní, protože byste byli u ruských hranic s veškerou jejich pozemní a protivzdušnou obranou. Zřídit ji ale lze nad vymezeným prostorem území pouze z humanitárních důvodů a stanovit zcela jasná pravidla. Že nebudeme nikde jinde atakovat ruské síly na zemi nebo ruská vojenská letadla, pokud nevstoupí do vyhrazeného, hlídaného vzdušného prostoru a nezaútočí na civilní cíle, kdy bychom pak zasáhnout museli.

Jenže riziko nechtěného nebo i záměrného, Rusy vyprovokovaného, konfliktu by stále existovalo. Nebyla by to pak rozbuška války mezi NATO a Ruskem?

Takový konflikt samozřejmě nelze vyloučit, ale já si nemyslím, že by to pak nevyhnutelně muselo eskalovat. Podívejte se na incident mezi Ruskem a Tureckem z listopadu 2015. Rusko předtím opakovaně narušovalo turecký vzdušný prostor, Turci nakonec jedno letadlo sestřelili. A co se stalo? Obě strany učinily silná prohlášení, ale nakonec nic dalšího neudělaly.

Bidenovy emoce chápu. Jeho poslední věta ale byla nešťastná a nepřipravená. Jinak by ji následně nemuseli dementovat. Politika je řemeslo. | Video: Daniela Písařovicová

My určitě nechceme začít třetí světovou válku, ale ani Moskva to nechce. Vždyť Rusové prohrávají s Ukrajinou. Představte si, že by proti nim stály západní spojenecké země.

Vy si tedy nemyslíte, jak naopak mnozí tvrdí, že Putin chce NATO zatáhnout do války a přímo si hledá záminku?

Putin nás před tím opakovaně varuje, opakovaně nám takovou možností, střetem s NATO, vyhrožuje. Ale podle mě přesně proto, že nechce, abychom to udělali, abychom se zapojili. Existuje snad jen jedna věc, kde bych připustil, že by se mu to hodilo: pokud by se ho samotným Ukrajincům podařilo porazit, tak aby pak Putin mohl tvrdit, že ne Ukrajina, ale NATO ho porazilo. To by byl ovšem pro něj jen velmi malý zisk ve srovnání s tím, jak těžké ztráty by utrpěl.

A možnost, že by nasadil jaderné zbraně?

Ani to si nemyslím. Putin ví, že to by mělo vážnější dopady na něj a na Rusko. A věřím, že to dobře vědí i ve vedení ruských sil a tajných služeb.

Snad by se mohl pokusit použít jadernou taktickou zbraň přímo na ukrajinském bojišti, aby zastrašil Ukrajince. Ale podle mě už pochopil, že i v tomto případě by přišla od NATO mnohem silnější odpověď, než vůbec původně kalkuloval, když zaútočil na Ukrajinu.

Od začátku invaze se opakovaně vyjadřujete kriticky, že NATO by mělo pro Ukrajinu dělat víc. Co konkrétně, když vyloučíme přímou vojenskou účast?

NATO udělalo hodně věcí pro sebe, na svoji vlastní obranu, posiluje vojenskou přítomnost ve svých členských zemích ve střední a východní Evropě. Ale pro samotnou Ukrajinu toho skutečně tolik neudělalo. Dodávky zbraní jsou samozřejmě mimořádně důležité, ale jsou to jednotlivé země, kdo je posílá: USA, Polsko, Velká Británie, Česko. Je to od nich sice skvělé, jenže není žádný společný program, žádná koordinace.

Ale všechna tato pomoc přece přišla hrozně rychle. Nezvládlo toho NATO za měsíc invaze spíš docela dost? Vždyť se musí dohodnout třicet zemí…

Souhlasím, bylo to rychlé. A také se nečekalo, že si Rusko povede tak špatně. Teď jsou Ukrajinci ve výhodě, byli schopni Rusy zastavit, a dokonce se je snaží vytlačovat zpět. Ale právě v této souvislosti by NATO mělo být schopno společné akce. To, co Ukrajina potřebuje, je dlouhodobější výhled, setrvalost pomoci ze strany aliance. Teď jsme sice svědky vzedmutí sil, rychle jsme jim dodali zbraně, které využili, ale jak zajistíme setrvalé dodávky?

NATO by velmi dobře mohlo fungovat jako "clearing house" (administrativní banka). Měli bychom nějakou centrálu, ústředí s přítomností Ukrajinců, kteří by si říkali, co potřebují. A aliance by pak předávala dovnitř svým členským zemím, co mohou poskytnout, co mají ve skladech, co je možné koupit, co vyrobit, jak to budeme koordinovat a jak to dostaneme tam, kde je potřeba. To jsou všechno věci, které se teď dělají narychlo, ale měly být organizovány mnohem lépe.

Osobně jste opakovaně jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kromě jiného jste se s ním setkal před třemi roky v Kyjevě po jeho inauguraci. Viděl jste v něm tehdy něco z toho muže, kterým se teď stal?

Viděl jsem v něm upřímného politika, kterému záleží na jeho zemi, který chce změnit způsob, jakým je řízena, bojovat s oligarchy a s korupcí. Byly to věci, které se mu pak ne zcela dařily, ale myslel to opravdu vážně. Kvůli tomu kandidoval, chtěl být prezidentem, chtěl toho dosáhnout.

A teď se stal mužem, který vyslyšel naléhavost okamžiku. Když vidíte, jak komunikuje, jak dokáže vysvětlit situaci Ukrajiny, podat svoji strategii… v tom je brilantní. Já si ovšem zároveň myslím, že jakkoliv je Zelenskyj právem ústředním bodem celého odporu a dělá skvělou práci, tak Ukrajinci by se bránili stejně, i kdyby se mu něco stalo. Oni brání svoji zemi. S tím Putin ve své ideologii, že Ukrajinci nejsou samostatným národem, vůbec nepočítal. A proto prohrává.

Video: Svědectví ženy, která uprchla z Mariupolu

"Včera jsem se dozvěděla, že už nemám domov, kam bych se mohla vrátit, protože byl vymborbardován a spadl," uvedla v rozhovoru Alina Beskrovnová. | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy