Kovaljov zemřel 28. srpna ve svém domě nedaleko Chersonu. Terčem atentátu se přitom stal už na začátku června, když se kdosi pokusil vyhodit jeho auto do vzduchu. Proruský politik vyvázl jen se štěstím a nakonec skončil v nemocnici.
Pár dní po tomto bombovém útoku se na internetu objevily záběry ze špitálu, kde se k celé situaci vyjadřuje. "Jsem naživu, jsem zdravý. V pondělí se hodlám vrátit do práce. Pro mé nepřátele a pro ty, kteří plánovali tuto sabotáž: nezastavíte mě," tvrdil na videu.
In the temporarily-occupied city of Kherson a collaborator with the rashists, local traitor Oleksiy Kovalev, was shot to death by Ukrainian partisans of the National Resistance. pic.twitter.com/V3zcPe7t89
— Michael MacKay (@mhmck) August 28, 2022
Druhý atentát už byl úspěšný. Třiatřicetiletý Kovaljov, který se v proruské vládě v Chersonu věnoval zemědělství a Kyjev ho už dříve obvinil z vlastizrady, na místě podlehl střelným zraněním. Jeho manželka, pobodaná na krku, skončila v nemocnici.
Podle nezávislého webu WarTranslated, který informuje o válce na Ukrajině, během srpna při atentátech zemřelo devět ukrajinských kolaborantů s okupačními silami. Nejvíc atentátů se odehrálo v Rusy ovládaném Chersonu, kde v souvislosti s ukrajinskou protiofenzivou dál roste napětí. Prokremelští činitelé bývají nejčastěji zastřelení nebo umírají v důsledku pumovým útoků.
Ukrajinští partyzáni
Obavy v proruských kruzích vzbuzují hlavně partyzánská hnutí, bojující na okupovaných územích Ukrajiny proti kolaborantům. Členové těchto skupin prošli výcvikem už před začátkem invaze a podle Kyjeva jsou velkým přínosem pro ukrajinskou armádu. "Cílem je ukázat okupantům, že tady nejsou doma, že by se tu neměli usazovat. Že by neměli klidně spát," popsal pro americký list The New York Times partyzán, který vystupuje pod jménem Svarog.
V Chersonu a okolí působí například odbojové hnutí Žovta strička (Žlutá stužka). Název je odvozen od jedné z národních barev a své potenciální cíle skupina označuje právě žlutou stužkou.
Žovta strička spolupracuje s ukrajinskou armádou a pomáhá například při vypracovávání taktiky vojenských akcí a také při zvláštních operacích. "Dáváme ukrajinské armádě přesné souřadnice různých cílů, díky pomoci partyzánů jsou nové dalekonosné zbraně, zejména HIMARS, ještě silnější," vysvětlil pro agenturu AP koordinátor partyzánského hnutí Andrij. "Za ruskými liniemi jsme neviditelní - a v tom je naše síla", dodal.
Ukrajinská protiofenziva
V regionu nyní podniká protiofenzivu ukrajinská armáda s cílem dobýt zpět Cherson, který byl od začátku invaze jedním z hlavních cílů ruské armády a stal se také prvním větším městem, které se ruské armádě podařilo obsadit.
Ačkoliv Kyjev na operaci uvalil informační embargo a zprávy z místa je velmi složité ověřit, podle amerického Institutu pro studium války tu ukrajinští vojáci prokazatelně postupují. Oleksij Arestovyč, poradce prezidenta Zelenského, uvedl, že ozbrojené síly "prolomily frontovou linii na několika místech".
Ukrajina však varovala, že výsledky ofenzivy nemusí být hned viditelné. Před vojáky prý stojí těžký úkol a situaci na bojišti může ovlivnit i nadcházející tuhá zima.
Okupační správa Chersonské oblasti také v pondělí vyhlásila, že kvůli bezpečnosti pozastavuje plán na uspořádání referenda o připojení regionu k Rusku. Ukrajinský prokremelský politik Kirill Stremousov to podle agentury TASS odůvodnil tím, že významný Antonivský most, který spojuje oba břehy řeky Dněpr poblíž Chersonu, nelze po týdnech ukrajinského ostřelování přejet automobilem.
Rusko ztrátu dobytého území na jihu oficiálně odmítá. Ministerstvo obrany nadále uvádí, že operace Kyjeva selhala a že ukrajinské jednotky "utrpěly těžké ztráty".
