Jeruzalém - Mešity v Mekce a Medíně, dvě nejposvátnější místa islámu, lákají každoročně miliony poutníků.
Al-Aksá - třetí nejsvětější místo, kam by se měli věřící podle proroka Mohameda také podívat - navštíví za rok jen pár tisíc lidí.
Rozdíl spočívá v politice, ne náboženství. První dvě mešity stojí v Saúdské Arábii, hrdém muslimském království, zatímco prostor pod Al-Aksá ovládá Izrael. Pravděpodobně jde o náboženské místo, o které se na světě bojuje nejvíc.
Židé mu říkají Chrámová hora, zatímco muslimové pro něj znají jméno Vznešená a ušlechtilá svatyně. Nárokují si jej všichni.
Muslimové se drží neoficiálního bojkotu, který začal v roce 1967 po izraelském záboru Východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu. Tvrdí, že návštěva by židovskou okupaci palestinského území legitimizovala.
Palestinští a jordánští představitelé to teď chtějí změnit.
Prezident Mahmúd Abbás muslimy v únoru vyzval, aby Jeruzalém zase začali navštěvovat a zvrátili tak "judaizování" města. Nemluvě o možnosti vyjádřit takto solidaritu s Palestinci. "Návštěva vězně není vyjádřením podpory věznitelům," prohlásil.
Od té doby k mešitě Al-Aksá opravdu zavítalo několik vysoce postavených arabských a islámských vůdců. Doufají, že tak přilákají poutníky.
Chrám, mešita a dóm
Strůjci plánu z řad muslimů doufají, že by do Jeruzaléma mohly ročně proudit až dva miliony poutníků. Ovšem jen v případě, kdy by měli zajištěný volný přístup.
"Pomohlo by to zachránit Al-Aksá a zároveň by to ohromně nastartovalo palestinskou ekonomiku," říká pod rouškou anonymity jeden z plánovačů.
Jeruzalém byl po staletí tradiční zastávkou těch, kteří mířili na každoroční pouť do Mekky. Našli tu dvě perly islámské architektury, zdobené arabeskami a zlatou kupolí.
Skalní dóm vzniknul po dobytí Jeruzaléma Araby v roce 691. Údajně v místě, kde prorok Mohamed započal svou noční výpravu na nebesa.
Tamtéž ale stály i dva biblické židovské chrámy. První zničili v roce 586 před Kristem Babylóňané, druhý pak srovnali se zemí Římané v roce 70. Západní zeď, známá také jako Zeď nářků, je poslední připomínkou druhého chrámu a platí za nejposvátnější místo judaismu.
Jiné světy
Stojí nedaleko od sebe, přesto jakoby byly z jiného světa. Náměstí před Zdí nářků je plné života. Kolem mešit je klid jako v parku. Jedinou spojnicí mezi Židovskou čtvrtí ve Starém městě a posvátným muslimským okrskem je rozviklaná dřevěná rampa mířící k Mughrabiho bráně. Právě tudy mohou nemuslimové vstoupit.
Věřící chodí jinudy - z Muslimské čtvrti deseti jinými branami. Musejí projít kontrolní stanoviště hlídaná izraelskými vojáky a policisty.
Areál navštívilo v posledních desetiletích jen málo cizinců z muslimských zemí. O to překvapivější bylo, když sem v polovině dubna zavítal Velký muftí Alí Gomaa, druhý nejvýše postavený duchovní Egypta.
Společně s hlavním poradcem jordánského krále pro náboženské otázky Ghazím bin Muhammadem se podívali i do křesťanského Chrámu božího hrobu - místa, kde měl být ukřižován a posléze pohřben Ježíš Kristus. Pozval je jeruzalémský patriarcha z řecké ortodoxní církve.
Islamisté jsou proti
Dva týdny před nimi dorazil i Habíb Alí Al-Džifrí, vlivný jemenský súfijský kazatel. Byly tu i bahrajnská a jordánská delegace. Jeruzalémští muslimové říkají, že je to jen začátek. Čekají další vlnu hostů z arabského světa i muslimských zemí v Evropě a Asii.
Návštěvy ve své fatvě posvětil také Velký muftí Jeruzaléma a Palestiny Muhammad Ahmad Husajn.
Okamžitě se ale zvedla vlna nesouhlasu. Jinou fatvu, obsahující protichůdný názor, vydal šejch Jusuf Al-Qaradawí, katarský duchovní vůdce Muslimského bratrstva.
Plán odsoudila rovněž palestinská organizace Hamás, která je s bratrstvem spřízněná. Prezidentu Abbásovi, svému hlavnímu konkurentovi, z Gazy vzkázali, že lákání poutníků je "darem izraelské okupaci".
Egyptský parlament ovládaný islamisty požádal egyptského muftího Gomaa o rezignaci a ten jim odpověděl prostřednictvím Twitteru: "Návštěva Jeruzaléma posiluje v člověku pocit, aby okupaci odmítl, stejně jako nespravedlnosti. Zároveň posiluje palestinskou věc."
Co na to říct?
V Izraeli premiér Benjamin Netanjahu odsoudil Abbásova slova jako "totální lež", která "může vést k náboženské válce".
V Muslimské čtvrti Starého města se zdá, že místní si nejsou jistí, jak na plán Palestinské samosprávy reagovat. "Jeruzalém byl v dějinách okupovaný mnohokrát a vždy bylo možné jej navštívit. Proto nerozumím, proč by to měl být v tuto chvíli problém," říká Šaríf Kaddúmí, 26letý vědec z jeruzalémské Univerzity Al-Quds.
"Osobně si myslím, že by lidé měli přijet a vyjádřit podporu Jeruzalému," říká pro změnu 41letý taxikář Hussam Salaymeh. "Na druhou stranu rozumím výhradám. Politicky to opravdu normalizuje vztahy s Izraelem."
"Vítán je kdokoliv"
V současné době na obou stranách konfliktu prakticky neexistuje hnutí, které by mířilo k mírovému uspořádání. Není tak jisté, kolik muslimů půjde ve stopách vlivných muslimských vůdců, Egypťanů a Jordánců.
Izraelská oficiální politika říká, že poutníci jsou vítáni. Mohou navštívit mešity, kostely i synagogy. Když mělo mezi lety 1948 a 1967 Východní Jeruzalém v rukou Jordánsko, vstup Židům znemožnilo.
"Vítán je kdokoliv," říká mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Jigal Palmor. "Pokud chtějí muslimové přijet a navštívit svatá místa, ať to udělají."
Není to ale tak lehké. Buď musí projet izraelským územím, nebo přicestovat přes Allenbyho most z Jordánska na Západní břeh Jordánu. Právě tudy vede cesta nejčastěji.
Nekonečné obstrukce
Podle Palmora je nutné nejdřív požádat o vízum, což málokterý muslim udělá. Znamenalo by to totiž, že uznává židovský stát.
Ani po vstupu do Jeruzaléma není jisté, že se poutníci k mešitám dostanou. Izraelská bezpečnost občas omezuje vstup a pouští dovnitř jen muže starší 40 či 50 let. Vojáci mají strach, že by mladší Palestinci mohli chtít demonstrovat.
I přes všechny problémy hodlají muslimští vůdci poutnictví prosadit. "Nevzdáme se," uzavírá Velký muftí Husajn. "Al-Aksá je důležitá pro muslimy, protože je důležitá pro Boha."
