Washington/Bagdád - Když Gina Haspelová přesvědčovala americký Senát, že je vhodnou kandidátkou na šéfku CIA, stálo ji to nemálo úsilí. Především pak dostatečně ujistit politiky, že v žádném případě nedopustí návrat ke tvrdým metodám výslechů lidí podezřelých z terorismu.
Když v dubnu 2004 vyšlo najevo, že američtí vojáci týrali, ponižovali a bili Iráčany, kteří byli drženi v bagdádské věznici Abú Ghrajb, vyvolalo to v celém světě velké pobouření. Řada vojáků byla za to následně potrestána.
Abú Ghrajb zanechal na pověsti CIA i ozbrojených sil USA hluboké šrámy. A jak v nedávném rozhovoru s britskou stanicí BBC přiznal jeden z příslušníků americké vojenské policie Jeremy Sivits, traumatizující byla i pro samotné vojáky.
Sivits měl na vězně dohlížet. V roce 2003 však pořídil jednu z fotografií, které později doložily, že Iráčané čelili systematickému týrání.
"Dlouho jsem se pak cítil jako mizera," řekl BBC Američan z Pennsylvánie. "Uvnitř jsem byl plný nenávisti - vůči sobě samému."
Jako by byl pes na vodítku
Sivits, který v Abú Ghrajbu působil jako řidič a automechanik, vypráví, jak jednoho večera v listopadu 2003 eskortoval ještě s dalším příslušníkem vojenské policie skupinu Iráčanů do bloku 1A. Ten byl určený pro zvlášť nebezpečné vězně.
Na chodbě ale spatřili několik nahých Iráčanů, jak leží skrčení na sobě. Zjevně měli napodobovat hromadný pohlavní styk. Kolem postávalo několik smějících se Američanů.
Muži, které Sivits s kolegou přivedli, byli taky přinuceni svléct se. Američtí dozorci jim za zády spoutali ruce plastovými páskami a pak je jednoho za druhým naskládali na hromadu nahých lidských těl před sebou a fotografovali je.
Jeden z Američanů vzal do dlaně hlavu nejbližšího Iráčana a několikrát jej udeřil pěstí. Pak přiměl Sivitse, ať jej vyfotografuje, a on ho poslechl. Krátce předtím akorát trochu uvolnil spoutané ruce iráckého vězně, aby mu tolik nenatékaly.
"Byla to jediná fotografie, kterou jsem tam pořídil," vzpomíná Sivits.
"I hated myself after abuse at Abu Ghraib" https://t.co/yzEQrRltTT Jeremy Sivits was sentenced to a year in prison for dereliction of duty, for counts related to taking a picture and failing to stop the mistreatment of detainees.
— aspals legal pages (@aspals) May 17, 2018
Fotografie s nahými Iráčany se později objevily v médiích, podobně jako další. Na jedné byl zajatý vězeň s roztaženýma rukama a kápí přetaženou přes hlavu, na jiné klečící vězeň se šňůrou kolem krku - jako by byl pes na vodítku.
Tvrdé tresty vězení
Celkem deset Američanů z Abú Ghrajbu bylo odsouzeno k trestům vězení. Sivits dostal rok, Lynndie Englandová, která byl vyfocena s klečícím Iráčanem se šňůrou kolem krku, tři roky.
Johna Fredericka, jenž umisťoval nahé zajatce na hromadu, odsoudily vojenské soudy k osmi letům vězení. Tuto činnost dělal s dalším vojákem Charlesem Granerem, který také udeřil iráckého vězně do hlavy. Graner dostal deset let.
Iráčané byli v bagdádském vězení biti a mučeni pravidelně. V řadě případů je vojáci zřejmě i ubili k smrti. Jedna z fotografií zachycuje bezvládné tělo vězně, zabalené do igelitu. Také ona přispěla k poměrně vysokým trestům, které soudy vynesly.
Ve vězení bylo v letech 2003 až 2004 zadržováno okolo dvou tisíc Iráčanů - mužů, žen i dětí. Většina z nich byla zatčena při náhodných raziích, a jak se později ukázalo, devadesát procent z nich bylo v Abú Ghrajbu bezdůvodně. Spojené státy ale v tehdejší době schválily používání tvrdých vyšetřovatelských metod.
Ty byly zrušeny až v roce 2009 za prezidenta Baracka Obamy. Abú Ghrajb byl předán iráckým úřadům o dva roky dříve. V roce 2014 se vězení zcela uzavřelo.
Mučení, nebo jen drsnější výslechy?
Než američtí senátoři minulý týden schválili Ginu Haspelovou jako novou šéfku CIA, musela jim výslovně přislíbit, že tyto praktiky už nepovolí, i kdyby na jejich návrat naléhal sám prezident Donald Trump.
Při vyšetřování okolností mučení vězňů v Abú Ghrajbu totiž vyšlo najevo, že tehdejší prezident George Bush mladší věděl, že zajatí příslušníci al-Káidy jsou podrobováni drsným vyšetřovatelským metodám. Nicméně sám je nenařídil.
Bush v roce 2010 označil tzv. waterboarding, kdy je zajatci hlava omotána igelitovým sáčkem nebo hadrem a pak se na ni lije voda, za "vysoce účinnou" metodu. Podle něj se pomocí waterboardingu získaly informace, které zabránily řadě teroristických útoků v USA i jinde ve světě.
Sama Haspelová přitom jako agentka CIA působila v letech 2003 až 2005 v tajném vězení CIA v Thajsku, kde byl mimo jiné vyslýchán významný člen teroristické organizace al-Káida Abú Zubajdá. Také řídila výslechy dalšího významného příslušníka organizace Abdula Rašíma Nasírího. Ten v roce 2000 zosnoval v adenském přístavu útok proti americkému torpédoborci Cole, při němž zemřelo 17 amerických mariňáků.
Oba muži byli v Thajsku opakovaně podrobeni waterboardingu anebo vystavováni spánkové deprivaci.
Učinit správnou volbu
Když odsouzený voják Jeremy Sivits opustil vězení, začal pracovat ve firmě, která pomáhá lidem zbavit se závislosti na drogách a alkoholu. Tvrdí, že zkušenost z Abú Ghrajbu ho naučila, jak radit druhým učinit v životě tu správnou volbu a udělat čáru za minulostí.
Iráčané z Abú Ghrajbu jsou na tom hůře. Alí al-Kajsí, který proslul jako "muž s kápí", později uvedl: "Rozdrtilo to naše duše."
Americké zákony dnes umožňují, aby byli ti, kdo se dopouštějí týrání vězňů, snadněji předvoláni k odpovědnosti než za Bushe. Nevyzpytatelný prezident Donald Trump se však může v rámci boje s terorismem pokusit prosadit v Kongresu podobné zákony, jako byl ten z roku 2004.
Haspelová tvrdí, že to nedovolí.
