Waterboarding maximálně pět dní. Lékaři po 11. září radili CIA, jak správně mučit vězně

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
16. 6. 2016 15:17
Nejtraumatičtější je waterboarding, tedy umělé navozování pocitu tonutí, naproti tomu zavírání vězňů do beden není příliš efektivní. Právě takové rady poskytovali lékaři americké tajné službě CIA. A přidali i návody, jak správně svazovat podezřelé do stresových pozic či omezovat jejich jídelníček. Odkrývají to nově zveřejněné dokumenty.
Americká věznice Guantánamo na Kubě, ilustrační foto.
Americká věznice Guantánamo na Kubě, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Jak správně aplikovat mučicí techniku waterboarding, jak vhodně svázat vězně do stresové pozice a na jak dlouho je z lékařského hlediska možné uzavřít člověka v bedně, v níž se nemůže hýbat.

O tom všem pojednávají nově odtajněné dokumenty CIA z období po teroristických útocích 11. září 2001.

Lékaři spolupracující s americkou tajnou službou (pod hlavičkou Úřadu zdravotnického personálu, OMS - pozn. red.) v nich radí vyšetřovatelům, jak při výsleších "vhodně" mučit podezřelé.

Návody obsahují i tipy, jak přivodit spánkovou deprivaci, nebo popisují, nakolik je vhodné - a ne životu nebezpečné - omezit vězňům jídlo.

Waterboarding maximálně tři až pět dní

Za nejtraumatičtější z technik používaných při výslechu jeden z dokumentů označuje techniku zvanou waterboarding, tedy umělé navozování pocitu tonutí.

Lékaři v něm varují, že tato metoda může vést až ke smrti zajatce. Proto je přiložen i návod, jak zadrženého znovu "oživit", uvedl server The Guardian.

Obavy u lékařů nicméně vzbuzuje "kumulativní efekt" opakujícího se waterboardingu. Tři až pět dní je podle nich maximum. "Mimo tuto hranici už pokračující intenzivní aplikace waterboardingu nemusí být z lékařského hlediska vhodná."

Jedním ze "známých" vězňů, kteří si prošli waterboardingem, byl v roce 2002 také Abú Zubajdá, o kterém se odtajněné materiály také zmiňují. Umělé pocity tonutí mu CIA během měsíce navodila celkem 83krát.

Lékaři z OMS přitom tvrdí, že vězeň by zřejmě s vyšetřovateli spolupracoval i bez použití této mučicí techniky.

Každé použití waterboardingu by podle lékařů mělo být řádně zaznamenané pro další lékařské účely.

Bedny mohou nabízet i úlevu, varují lékaři

Dokument z roku 2004, nabízející "pokyny pro lékařskou a psychologickou podporu" při mučení, se věnuje i vhodnému používání beden, které striktně omezují pohyb zajatce.

"Neukázaly se být nijak zvlášť efektivní, protože mohou nabízet útočiště - úlevu od vyslýchání," tvrdí dokument.

Přesto uvádí, jak je účinně používat. Ženevské konvence přitom používání takových beden u válečných zajatců zakazují.

Dokument tyto bedny popisuje jako "malé krychle, které nedovolují o moc víc pohybu než sezení se zkříženýma nohama". Lékaři od CIA přitom doporučili do ní zadrženého - který nemá vážnější zdravotní potíže - umístit tak na dvě hodiny. V o něco větších, obdélníkových boxech pak podle nich bylo možné člověka uzavřít na dobu až čtyřikrát delší. I s přerušeními však nejvíce na 18 hodin denně, uvedl server.

Zmíněný Abú Zubajdá ve větším obdélníkovém boxu, který americký Senát později přirovnal k "rakvi", strávil dohromady více než 260 hodin - přes 11 dní. V menším boxu pak byl uzavřen dohromady téměř 30 hodin. To vše během necelých tří týdnů.

"Vyšetřovatelé CIA řekli Abú Zubajdovi, že jediný způsob, jak opustí zařízení, byl ten omezující box ve tvaru rakve," uvedl Senát ve své zprávě.

Spoutané osoby je třeba pravidelně kontrolovat

Podle rady lékařů mohou být zadržení, kteří netrpí zdravotními potížemi, drženi spoutáni ve stresových pozicích až 48 hodin (v případě, že stojí a "ruce nejsou výše než na úrovni hlavy a váhu nesou dolní končetiny").

Dokument nicméně varuje, že je nutné pravidelně kontrolovat, zda se v končetinách nehromadí příliš mnoho tělních tekutin.

"Více stresující pozice" s rukama nad hlavou bylo podle lékařů CIA možné aplikovat "bez obav až na dvě hodiny". Při dvou až čtyřech hodinách v takové pozici je podle nich nutné zadrženého opatrně sledovat.

Proti lékařské etice

CIA v minulosti své výslechové metody obhajovala i argumenty, že byly používány právě pod dohledem lékařů. Lidskoprávní organizace nicméně poukazují na to, že tento zdravotnický personál zásadním způsobem porušuje lékařskou etiku. Protože se účastní aktivního způsobování bolesti a zranění.

"Tyto pokyny jsou urážkou mého povolání, lékařských profesí. Zdravotní personál by měl vědět, co je správné, a stydět se, pokud brání dokument, jako je tento," uvedl Vincent Iacopino, šéf organizace Lékaři za lidská práva (PHR).

 

Právě se děje

Další zprávy