Vzít komunisty na milost? Švejnar startuje debatu

Martina Macková
20. 11. 2007 12:30
ANKETA: Je KSČM normální levicová strana?
Jiří Dolejš a Miroslav Ransdorf za předsednickým stolem.
Jiří Dolejš a Miroslav Ransdorf za předsednickým stolem. | Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Praha - Komunisté jako vládní strana? I to je časem možné, pokud se společnost shodne na podmínkách a odlepí z KSČM nálepku starých kádrů.

Vážný prezidentský kandidát Jan Švejnar míní, že česká společnost by mohla - po téměř dvaceti letech - komunistickou stranu začít vnímat jako řádného zástupce levice.

Opakovaný lobbing

Švejnar tím nejen že splnil jednu z podmínek komunistů, která zněla "rovnost přístupu" prezidenta k politickým stranám, ale šel dokonce dál.

KSČM mu však zatím podporu neslíbila. Zřejmě i proto se ohlásil, že se mezi zákonodárce musí vrátit, než se definitivně rozhodne o své kandidatuře.

Zároveň ale svým vyjádřením otevřel téma, ke kterému se zatím společnost stavěla zády. Co je dnes KSČM za stranu?

Za prezidenta Václava Klause už komunisté na Hrad mohou
Za prezidenta Václava Klause už komunisté na Hrad mohou | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ekonom z Michiganské univerzity a někdejší emigrant Švejnar míní, že právě teď nastal čas uvažovat, za jakých podmínek by bylo možné učinit KSČM státotvornou stranou. I když to podmiňuje společenským konsensem.

"Myslím, že bychom měli začít uvažovat směrem do budoucna - co by to znamenalo, za jakých podmínek a kdy by se k něčemu takovému mohlo dojít," řekl Švejnar.

Co by se muselo stát?

Jaké podmínky měl ale na mysli? Švejnar opatrně mluvil zatím jen o změně názvu strany - ovšem to KSČM odmítá.

Bude muset strana škrtat v programu revoluční ideje a odkaz Karla Marxe? Ani to není jasné.

Přesto i politologové míní, že komunistickou stranu už dnes lze považovat za demokratickou levici. "Karel Marx je normální myslitel, není to zločinnost. A ministerstvo vnitra KSČM řádně registruje, takže splňuje zákony," říká říká politolog Pavel Šaradín z olomoucké Univerzity Palackého.

Senátor Jaromír Štětina (Praha, SZ) přesto míní, že KSČM by se minulosti zbavila elegantně tím, že by se nechala znovu zaregistrovat. "Jen tak budou muset vyškrtnout ze svých programových dokumentů z posledního sjezdu marxismus-leninismus, který připouští násilí," říká.

KSČM by podle Šaradína měla ujasnit některé nevyřešené otázky z minulosti - sama sobě i veřejnosti. Například přiznat omyly, kterých se dopustila. A vysvětlit, jak vnímá listopad 1989. "Nebo jasně říct, jestli v roce 1968 stáli za Husákem nebo za Dubečkem.

Dále čtěte:
Autor fotografie: Paměť a dějiny/ABS

Dále čtěte:

O režimu na Aktuálně.cz

Exkluzivní snímky:
Jak Stb šmírovala český underground

Prohlédněte si svědectví, které čerstvě vydaly archivy. Unikátní fotografie pořízené skrytou kamerou tajné policie. Fotoreportáž:
Co zbylo z Jáchymovského pekla osmnáct let po Sametové revoluci

Rovnost, Svornost, Bratrství, Nikolaj, Eliáš, Barbora - to jsou jen některá jména koncentráků, kterými v průběhu 50.let dvacátého století prošly desetitisíce politických vězňů komunistického režimu. Pojďte se s námi podívat, co na místech uranových lágrů zbylo. Svědectví archivů
Jak spolu političtí vězni a kriminálníci kopali tunel z vězení
Případ je z roku 1950. Myšlenky na svobodu tehdy měli muklové z trestaneckého pracovního tábora Ležnice u Horního Slavkova. Po směnách v uranových dolech proto začali tajně kopat tunel.

Blogeři o Švejnarovi

Jiří Havel: Skvělý ekonom Jan Švejnar

Pavel Kohout: Proč má být Švejnar prezidentem

Eliška Hašková Coolidge: Lidé chtějí Klause, proč se hledá antiklaus?  

Komunisté minulý týden veřejně prohlásili, že strana vyvodila poučení z chyb a deformací první formy socialismu.

Předseda Vojtěch Filip ale míní, že stačí jediné. Jednoduše získat důvěru občanů ve volbách a vládu vytvořit. "Na nikom jiném to nezáleží," řekl Filip.

Ale to by především nejbližší spojenec KSČM, sociální demokraté, museli změnit hned dvě zásadní usnesení. "Usnesení hradeckého sjezdu v roce 1993 a bohumínského o dva roky později jsou jasná: zákaz vládní spolupráce s KSČM," připomíná Šaradín.

Revoluce stále v kursu

Ve straně však stále žijí revolucionáři. Stoupenci radikálních metod naposledy kritizovali předsedu strany Vojtěcha Filipa a poslance Jiřího Dolejše. Ti totiž prosazují změny a modernizaci strany. Odpůrci tvrdí, že se začali chovat jako sociální demokraté.

Poslanec Dolejš byl označen za "protagonistu světového sionismu" a "antikomunistu", jehož zásluhou strana směřuje k socdem pravičáctví.

Materiál ke sjezdu v příštím roce - Socialismus pro 21. století - který se týká modernizace strany, nazvali podle deníku Právo antisocialistickým a maloburžoazním.

Dalším případem může být prohlášení zlínského zastupitele za KSČM Josefa Šlahaře, kvůli němuž se nyní tamní radnice rozhodla komunisty odvolat ze všech orgánů města.

Šlahař v květnu prohlásil: "Dneska nám obyčejným lidem nezbývá nic jiného než začít tady budovat Rudé gardy a dávat dohromady rudé odbory, aby se zabránilo rozpínavosti tohoto vašeho mafiánsko-zlodějského systému a rozlévání modré krve."

Jeho výroky pak na základě trestního oznámení prošetřovala policie kvůli podezření z trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících potlačení práv a svobod. Nakonec případ odložila. Od výroku se KSČM distancovala a Šlahař se nakonec omluvil.

Nejsme revolucionáři, jsme levice

Špičky strany popírají, že by radikálnější členové měli ve straně větší vliv. "Někteří starší členové a někteří mladí pod 25 let mají pocit, že nejsme dostatečně revoluční," připouští někteří zákonodárci. "Jsme demokratická strana, v té se diskutuje."

"Někdo chce opisovat socialismus a někdo ho chce posunout," charakterizuje to Konečná. Podle ní by se komunistická strana měla poučit z chyb před rokem 89 a vyjádřit se k budoucnosti.

"Oprostit se od chyb není na škodu. Mělo by to být rychlejší," míní.

 

Právě se děje

Další zprávy