reklama
 
 

Unikátní foto: Tak se utíkalo z komunistického lágru

18. 11. 2007 19:45
Jak spolu političtí vězni a kriminálníci kopali tunel

Praha - Promyšlené útěky z vězení se občas objeví ve všech zemích a nezáleží, kdo tam vládne. Jen v diktaturách podobných komunistickému režimu ale dostanou chycení vězni trest také za činy, které nespáchali.

Dokazuje to případ z roku 1950. Myšlenky na svobodu tehdy měli muklové z trestaneckého pracovního tábora Ležnice u Horního Slavkova. 

Po směnách v uranových dolech proto začali tajně kopat tunel.

"Na scénáři celého útěku je zajímavé, že na jeho realizaci se měli podílet jak političtí vězni odsouzení za tzv. protistátní trestné činy, tak vězni odsouzení mimořádnými lidovými soudy a osoby dsouzené za kriminální delikty", píše ve své studii historik Tomáš Bursík.

Jeho práci otiskl nově vzniklý časopis Paměť a dějiny, kterou u příležitosti výročí 17.listopadu vydává Archiv bezpečnostních složek Ministersva vnitra.

Týdny hrabání holýma rukama

Ležnický tábor vznikl v lednu 1950. Oproti okolním lágrům patřil k menším, pro více než 600 vězňů. Stejně jako mnohem známější zařízení na Jáchymovsku a Příbramsku nebyl na masový příchod lidí připraven.

Chyběly potraviny, o postele se museli muklové dělit. Bití ze strany dozorců bylo běžné.

Jak ukazují archivní fotografie, pro kopání tunelu byl barák č. 2 ideální. Stál blízko ostnatého drátu.

"Díra byla dlouhá asi 3,50 metrů a nahrabaný materiál jsme dopravovali ven tím způsobem, že když trestanec vepředu nějaký nahrabal, lezl pozpátku ven a vyhrabaný materiál hrnul rukama s sebou," cituje Bursík výpověď jednoho z politických vězňů Arnošta Šimka.

Práce trvala týdny. Až do 21.října, kdy příslušníci SNB dostali hlášku.

Chytli je, ale potrestali za přechod hranic

Zatčeny byly dvě desítky vězňů. Někteří úmysl přiznali, jiní ne. U Státního soudu v březnu příštího roku byli odsouzeni na dva až dvacet let nepodmíněně.

"V intencích tehdejší soudní praxe a oficiálně hlásané teorie "třídního boje" nevzal Státní soud v úvahu žádné polehčující okolnosti," píše Bursík.

Vězni dokonce dostali tresty i za činy, které nespáchali. Ať už šlo o špionáž nebo velezradu při předpokládanému přechodu státních hranic.

Tábory u Horního Slavkova začala komunistická vláda postupně rušit. Mohlo za to hlavně omezení těžby uranu.

Své brány uzavřelo trestanecké zařízení v Ležnicích jako poslední, v srpnu 1955. Kdo z vězňů nebyl propuštěn na amnestii u příležitosti 10.výročí osvobození země, skončil v lágrech na Jáchymovsku a Příbramsku.

17. listopad na Aktuálně.cz

On-line přenos ze soboty:
Svátek demokracie? Svíčky, věnce a protest proti radaru
Dopoledne patřilo shromážděním vzpomínajícím na 17. listopad 1939 a 1989. Odpoledne bylo zase ve znamení pochodů a demonstrací. Proti radaru, za svobodu i proti svatbě šéfa ČSSD Jiří Paroubek a tlumočnice Petry Kováčové.
Videoreportáž:
17.listopad v ulicích Prahy. Demonstrace i vzpomínky
Fotoreportáž:
Co zbylo z Jáchymovského pekla osmnáct let po Sametové revoluci

Rovnost, Svornost, Bratrství, Nikolaj, Eliáš, Barbora - to jsou jen některá jména koncentráků, kterými v průběhu 50.let dvacátého století prošly desetitisíce politických vězňů komunistického režimu. Pojďte se s námi podívat, co na místech uranových lágrů zbylo.
Exkluzivní snímky:
Jak Stb šmírovala český underground

Prohlédněte si svědectví, které čerstvě vydaly archivy. Unikátní fotografie pořízené skrytou kamerou tajné policie.
Politika:
KSČM o 17. listopadu: Pokus našich soudruhů nevyšel
Listopad 89? To je symbol porážky pokusu o sociálně spravedlivou společnost v Evropě, míní čeští komunisté. KSČM říká, že ideály sametové revoluce nikdy nebyly naplněny.
Politika:
Mají být komunisté komunisty? Strana název nezmění

Myšlenka změny názvu se ve straně už několikrát přetřásala, zatím bez výsledku. Vnitrostranická referenda potvrdila, že komunisté se za staronový název, které stále nese vzpomínku na totalitní režim, nechtějí vzdát. Mnozí se za něj ani nestydí.
Průzkum:
Lidé si cení výběru v obchodě, až pak svobodných voleb

Svoboda, kterou lidem v Česku umožnily změny v listopadu 1989, je pro většinu z nich cenná. Hlavně tím, že je co nakupovat. Vyplývá to z průzkumu agentur STEM a Centra pro výzkum veřejného mínění z počátku listopadu. Sociologové se lidí ptali, jak se jim zamlouvají změny, ke kterým u nás došlo.

autor: Tomáš Rákos | 18. 11. 2007 19:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama