Praha - Nejvážnější kandidát na prezidentský souboj s Václavem Klausem, americký ekonom českého původu Jan Švejnar, se holdá ještě jednou sejít s komunistickými zákonodárci, aby zjistil, jakou má v případné volbě u nich naději.
Teprve poté se americký ekonom hodlá rozhodnout, zda přijme oficiálně nabízenou kandidaturu.
Komunisté dnes v nejužším vedení nerozhodli a dali tak Švejnarovi šanci. Další vzájemné setkání tak nebude pouhou formalitou.
"Jestli výbor řekne stanovisko jasně a čitelně? To nevím, jeho názor ale bude doporučující pro prosincový Ústřední výkonný výbor," řekl včera Aktuálně.cz předseda poslaneckého klubu strany Pavel Kováčik.
Dnes komunisté jen zopakovali, že trvají jejich podmínky, které na budoucí hlavu státu mají - měl by mít negativní postoj k radaru, požadovat referendum, dodržet rovný přístup ke všem stranám a hájit sdílenou suverenitu v rámci EU. "Budeme pokračovat v jednáních s kandidáty a stranami," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí KSČM Monika Hoření.
Dále čtěte:
- Švejnar se líbí, zní od komunistů i lidovců
- ODS Švejnara vyslechne, ale předem mu nedává šance
- Boj o Hrad: Švejnar může počítat s hlasy Dienstbiera
- Koalice proti Klausovi má svého muže: ekonoma Švejnara
- Profil Jana Švejnara: Expert bez politické průkazky
Jan Švejnar
- liberální ekonom Jan Švejnar se narodil v roce 1952 v Praze
- v roce 1970 z ČR emigroval nejprve do Švýcarska, odkud odešel studovat do Spojených států
- vystudoval ekonomii na Cornellské a Princetonské univerzitě v USA
- přednášel na třech univerzitách, dnes působí na Michiganské. Osm let vedl Institut Williama Davidsona při této univerzitě, nyní je ředitelem International Policy Center of Gerald a R. Ford School of Public Policy
- působí jako poradce. V Česku radil Václavu Havlovi či Karlu Dybovi, v zahraničí je poradcem expertů Světové banky
- když u Světové banky v roce 1976 začínal, poznal tu svou budoucí ženu Katherine Terrel. S ekonomkou má syna a dceru, žijí v univerzitním městě Ann Arbor.
- v Česku spoluzakládal Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání při UK (CERGE), jehož je předsedou
- v letech 1992-1999 působil jako ředitel Národohospodářského ústavu Akademie věd
- v minulosti působil v dozorčích radách Českého Telecomu a Expandia Holdingu
- v roce 2003 rezignoval na funkci člena dozorčí rady GE Capital Bank a stal se předsedou dozorčí rady ČSOB
Zda Švejnar ano, či ne, to KSČM řekne sociálním demokratům a zeleným 7. prosince. O týden později to veřejně vyhlásí i Ústřední výkonný výbor.
Co řekne soudruh předseda
Hlasy komunistických zákonodárců jsou pro volbu prezidenta klíčové a po prvním setkání nebyl Švějnar komunisty zavržen. I přesto, že si adept na prezidenta myslí, že referendum k radaru by v Česku být nemělo a radar by v Brdech měl stát.
"Nezavrhli jsme ho v prvním kole," říkají někteří, "..ale téma radar musíme ještě tesat," dodávají jedním dechem.
Proč je nutné druhé kolo? Nejen kvůli radaru či váhání některých poslanců. U prvního setkání s poslanci totiž nebyl předseda KSČM Vojtěch Filip.
"Zatím jsme se nepotkali, nyní si musíme si sladit kalendář. Další termín zatím není," řekl Aktuálně.cz Filip.
O hlasy KSČM ale stojí i stávající hlava státu. Vyjednavači ODS ale zatím oficiálně s komunisty nejednají.
"Máme jmenovaný vyjednávací tým, který ale ze strany ODS nikdo neoslovil. Jasně jsme řekli, že individuální vyjednávání nepovedeme," řekl Aktuálně.cz Kováčik.
Volil bych ho hned
Máme instrukce volit prezidenta "všech občanů", který přistupuje rovně k politickým stranám," říkají komunisté.
"A pak je tady ještě radar a referendum," připomíná Kováčik. Podle něj jsou Klaus i Švejnar v těchto kritériích zhruba tak "nastejno."
Poslanec Vladimír Koníček je s úsudkem na Klausova protikandidáta hotov dřív než vedení strany. "Kdyby se volilo zítra, hlas bych mu dal," říká. Názor na radar pro něj není překážka.
"Každý má nějaký názor, neviděl bych to jako překážku," dodal.
Poslankyni Kateřině Konečné vadí Švejnarův postoj k radaru. Přesto ji kandidát zaujal. "Je to vzdělaný ekonom s praktickými zkušenostmi. Má jiné názory na chudobu a ekologii než prezident Klaus. Primárně bych s jeho volbou neměla problém, záleží na doporučení ústředního výboru," řekla Aktuálně.cz.
Přiznala ale, že doufá ještě v jiného kandidáta. Stejně jako Zdeněk Maršíček.
"Je pro radar, nežije v Česku, emigroval," shrne své námitky. "Jsou to nepřijatelné věci. Počkám, jestli nepostavíme vlastního kandidáta. Nejsem rozhodnutý volit Klause," řekl Aktuálně.cz Maršíček.
