Newcastle - Pomoc při léčení mužské neplodnosti do budoucna slibují britští vědci z Univerzity v Newcastlu. Oznámili, že se jim jako prvním na světě podařilo vytvořit lidské sperma z kmenových buněk.
Jejich článek publikoval odborný časopis Stem Cells and Development. Vědci však uvádějí, že jim potrvá nejméně pět let dalších výzkumů, než by se jejich technika mohla dostat do nemocnic.
Proměnlivé kmenové buňky
Badatelé využili kmenové buňky odebrané z několikadenních mužských zárodků, tedy obsahujících chromozomy X a Y. Chemickými látkami a dalším působením v laboratoři je přiměli k postupné proměně přes několik stadií až do podoby mužských spermií.
Kmenové buňky se dokážou přetvořit do různých buněk lidského těla a počítá se s jejich využitím v medicíně budoucnosti při tvorbě lidských tkání pro opravu poškozené míchy či nemocných orgánů, jako například srdce či slinivky břišní.
"Naše poznatky umožní vědcům do detailně zkoumat novými způsoby, jak se spermie vyvíjejí, což pomůže lépe porozumět příčinám mužské neplodnosti," řekl šéf výzkumného týmu, profesor Karim Nayernia, pro server BBC.
Pochybnosti zůstávají
Skutečnost, že vědci využili kmenové buňky z lidských zárodků, ukazuje, že jsou skutečně teprve na začátku výzkumu. Pro léčení neplodnosti by bylo samozřejmě zapotřebí vytvářet spermie z kmenových buněk dospělého neplodného muže - ty jsou však mnohem méně proměnlivé než buňky z embrya.
Někteří vědci vyslovili pochybnosti, zda vytvořené spermie, přestože mají ocásky a dokážou plavat, mohou skutečně správně fungovat a oplodnit ženské vajíčko. To by měly ukázat teprve další pokusy, které nepochybně vzbudí složité etické otázky.
Je to nemorální?
Už nynější výzkum s lidskými kmenovými buňkami, přestože je v Británii povolen, vyvolal námitky. "Je to příklad nemorálního šílenství. Životaschopná lidská embrya byla zničena, aby se mohlo vytvořit sperma, kolem nichž jsou velké pochybnosti o jejich zdraví a životaschopnosti," uvedla pro BBC Josephine Quintavalleová, zakladatelka etické organizace Corethics.
Profesor Karim Nayernia již v roce 2006 vytvořil sperma z kmenových buněk myší a oplodnil jím myší vajíčka. Jak však připomíná časopis New Scientist, narozené myšky zemřely do pěti měsíců (běžně se laboratorní myši mohou dožít až dvou a půl roku). Ve spermatu se totiž zablokovaly některé významné geny.
Tuto potíž Nayernia odstranil tím, že nechal myší buňky při přeměně ve sperma dozrávat ve varlatech. A pracuje i na tom, aby totéž dokázal přímo ve zkumavce v laboratoři.
