Cambridge/Washington DC - Vědci se přiblížili k objasnění toho, proč na konci prvohor došlo k nejmasovějšímu vymírání v dějinách naší planety.

Před 250 miliony let, na přelomu permu a triasu, totiž zmizelo ze zemského povrchu kolem 90 procent všech mořských a 70 procent suchozemských druhů. Několik milionů let pak trvalo, než došlo alespoň k částečnému obnovení ekologické rozmanitosti.

Dlouhou dobu bylo pro vědce záhadou, proč k tomu došlo. Postupem času se začalo spekulovat o tom, že na počátku událostí, které k vymírání vedly, stály masivní erupce v oblasti takzvaných sibiřských trapů, rozsáhlé plochy, kterou v současnosti pokrývají výlevy čedičů a která leží mezi veletoky Lenou a Jenisejem.

Tým vedený Benjaminem Blackem z Massachusetts Institute of Technology (MIT) nyní na základě zkoumání různých možností poprvé přibližně popsal, jak k zásadní změně podmínek na Zemi došlo.

Ke zkoumaným okolnostem patřilo například odstínění slunečního svitu sirnými částicemi nebo poničení ozónové vrstvy uvolněným chlorem či dalšími halogeny.

Tým vědců zkoumal koncentrace těchto látek, které zůstaly "uvězněny" ve výronech magmatu.

Podle provedených měření vědci odhadují, že během konce permského období bylo do vzduchu uvolněno mezi 6300 a 7800 gigatunami síry, mezi 3400 a 8700 gigatunami chloru a dokonce 7100 až 13700 gigatun fluoru.

Pokud bylo tak obrovské množství těchto látek vyvrženo do atmosféry, mohlo být skutečně důvodem velkých klimatických změn. Je ale potřeba na tyto výsledky navázat dalším výzkumem a využít dostupných klimatických modelů k vytvoření představy o tom, co se tehdy skutečně stalo.

Výsledky práce týmu byly publikovány v časopise Earth and Planetary Science Letters.