Praha - Ukradli vám občanský průkaz? Nebo vám jako cizinci neprodloužili vízum? Pak se takovou informaci do dvou minut od zadání do databáze dozví celá EU.
Od 1. září se totiž Česko zapojilo do schengenského informačního systému (SIS), důkladné unijní databáze slučující informace o osobách i odcizených věcech v celkem čtyřiadvaceti zemích unie a Norska, Islandu a Monaka.
Co bude v databázi
- hledané, pohřešované a nežádoucí osoby (i v rámci eurozatykače)
- osoby v režimu specifické kontroly nebo pod policejní ochranou
- ztracené, odcizené nebo neoprávněně používané doklady a registrované bankovky
- odcizená a pohřešovaná auta a zbraně
Právo nahlížet do celoevropských záznamů získalo na 35 tisíc lidí: především policisté, ale také soudci, konzuláty nebo pracovníci vybraných odborů ministerstev vnitra a dopravy. Zadávat data do systému pak bude moci v podstatě jen policie.
Databáze SIS nepomůže jen policistům v kancelářích, ale i v terénu: snadno se dá například při silniční kontrole dohledat, jestli auto není hlášeno třeba v sousedním Německu jako kradené.
Data z ČR zatím jen omezeně
Systém bude alespoň zpočátku pokulhávat. Zatímco české úřady získají přístup do celé databáze, ostatní v EU budou dostávat české údaje postupně.
Jako první se do databáze natáhne registr vozidel, poslední na řadě pak budou v prosinci data z evidence nežádoucích osob.
Funkční databáze je nezbytným předpokladem k tomu, aby se letos před Vánocemi mohly úplně zrušit kontroly na hranicích.
ČTĚTE VÍCE: Vláda řekla, jak bude v Schengenu chránit hranice
Biometrická data v SIS? Zapomeňte
Databáze SIS ovšem zdaleka neodpovídá dnešním bezpečnostním standardům a již nyní je v podstatě zastaralá. Státy EU se totiž nedokázaly shodnout na včasném zavedení systému druhé generace, který se označuje jako SIS II.
Česko a dalších osm nováčků (mimo zůstávají prozatím Kypr, Bulharsko a Rumunsko) se tak muselo před rokem narychlo přeorientovat na kompromisní řešení, v eurohantýrce zvané SISone4ALL.
To na rozdíl od zamýšleného modelu II neumožňuje sdílet netextové údaje, tedy například otisky prstů, snímky ukradených aut, naskenované podobenky a zejména pasy s biometrickými daty. Cestovní doklady s čipem, respektive polykarbonátovou datovou strákou, se přitom v Česku vydávají již od loňského září.
