Tajné služby má kontrolovat i nový pětičlenný orgán, odsouhlasili poslanci

ČTK ČTK
9. 9. 2016 11:08
Důslednější kontrolu zpravodajských služeb má zajistit vládní novela, kterou v pátek v prvním čtení schválili poslanci. Na všechny zpravodajské služby má nově kromě poslanců dohlížet pětičlenný nezávislý orgán. Teď se novelou budou zabývat sněmovní výbory.
Premiér Bohuslav Sobotka ve sněmovně. (Ilustrační foto)
Premiér Bohuslav Sobotka ve sněmovně. (Ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Pod sněmovní kontrolu asi budou spadat všechny zpravodajské služby, tedy i civilní rozvědka. Na činnost zpravodajců by navíc mohl dohlížet taky nezávislý orgán. Předpokládá to vládní novela zákona o zpravodajských službách, kterou v pátek v úvodním kole podpořila sněmovna. Změny by měly zajistit důslednější systém kontroly zpravodajských služeb. Novelu nyní projednají bezpečnostní a branný výbor a taky ústavně-právní výbor.

Předloha by se dala podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) označit jako návrh o posílené kontrole zpravodajských služeb. "Nesměřuje k posílení jejich pravomocí," řekl. Podle zpravodaje Václava Klučky (ČSSD) návrh umožňuje lepší kontrolu tajných služeb a zároveň neohrožuje jejich fungování. Poslanec ANO Bohuslav Chalupa soudí, že rozšíření kontroly by mohlo přispět i k debatě o lepší koordinaci zpravodajských služeb, o čemž mluvil taky Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Opoziční poslanci ocenili to, že Sobotka předlohu konzultoval se všemi sněmovními stranami. "Návrh je velmi vyvážený a rozumný," řekl Marek Benda (ODS). Zdeněk Ondráček za klub KSČM uvedl, že takto by si představoval tvorbu klíčových zákonů.

Benda i Ondráček mají navzdory tomu některé výhrady. Za nešťastné označili to, že členové nezávislého kontrolního orgánu by měli brát přímo ze zákona měsíční paušál 20 tisíc korun. Zákon sice široce vyjmenovává, kdo všechno nesmí v orgánu působit, nevylučuje ale státní službu, podotkl Benda. "Mám z toho trochu obavu," uvedl.

Ondráček a rovněž Martin Lank (Úsvit) poukazovali také na to, že získání bezpečnostní prověrky na stupeň přísné tajné, kterou budou muset členové kontrolního orgánu mít, trvá poměrně dlouho. Podle Ondráčka to může některé kandidáty odradit.

Lank ale vyjádřil jisté pochyby o novele jako celku. "Nabádám k maximální opatrnosti, abychom změnou nenapáchali víc škody než užitku," řekl.

Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci. Nově mají poslanci podle novely dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

V novém orgánu jen důvěryhodní a prověření lidé

Vedle toho by předlohou vznikl pětičlenný orgán nezávislé kontroly. Složený by měl být z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly akce zmařit.

Původní návrh počítal s tím, že by jeho členy mohli být jen soudci, státní zástupci či členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Aktuální verze naopak soudce výslovně vylučuje a požaduje to, aby člen byl občanem ČR, dosáhl 40 let a kromě vysokoškolského právnického vzdělání měl právě prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Členy má vybírat sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.

Členy kontrolního orgánu by nesměli být lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje kromě soudců taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory i krajské nebo obecní zastupitele.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Koronavirus odsouvá zrušení střídání zimního a letního času, zřejmě na dlouho

Koronavirová krize odsouvá možné zrušení pravidelného střídání času, zřejmě na dlouhou dobu. Evropská komise původně navrhovala zrušení střídání času na letošní nebo příští rok, v současnosti se však o věci nejedná a je otázkou, zda se s ohledem na současnou krizi a její dopady téma na jednací stůl vůbec vrátí. Řekl to mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V noci na neděli 25. října se hodinové ručičky ve 03:00 posunou o hodinu zpět.

Evropská komise v roce 2018 navrhla zrušení střídání času, ponechala však na členských státech, aby se dohodly na tom, který čas bude zaveden celoročně. Česká vláda předloni podpořila zavedení zimního, tedy standardního středoevropského astronomického času. Návrh komise ovšem ještě musí schválit unijní Rada a Evropský parlament, do té doby se nic nemění.

Zdroj: ČTK
Další zprávy