V metropoli autonomního Čečenska bude čtvrť pojmenovaná po ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ohlásila podle ruských médií radnice v Grozném. Nepůjde o novou čtvrť, ale vznikne oddělením a přejmenováním části stávající čtvrti, nyní pojmenované po Šejchu Mansúrovi, vojenském a náboženském vůdci, který v druhé polovině 18. století vedl severokavkazský odboj proti carskému Rusku.
Tehdy šestnáctiletého Denyse Kosteva z jihoukrajinského Chersonu unesli ruští okupanti hned na začátku invaze. Jeho rodina dlouhé měsíce nevěděla, kde je. Rusové ho drželi v převýchovných táborech v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny, kde se z něj stala hvězda kremelské válečné propagandy. O dva roky později se mu podařilo utéct.
Ukrajinci se do konce června zřejmě znovu pokusí vyhodit Krymský most do povětří. Podle britského serveru The Guardian rozvědka válkou sužované země naznačila, že zničení symbolu ruské okupace považuje za nevyhnutelné. Dvanáct kilometrů dlouhá stavba, která spojuje Krym s Ruskem, se už v minulosti stala terčem dvou velkých útoků spojovaných s Kyjevem.
Televize v Rusku v debatách na téma Ukrajiny otevřeně dávají prostor názorům, které vyzývají ke genocidě, masovému vyhnání Ukrajinců z jejich země a bombardování civilních cílů.
V ruském městě Orsk sužovaném záplavami se policie pokusila rozehnat demonstraci místních, kteří požadují zvýšení finančních náhrad poškozeným, stěžují si na reakci úřadů a žádají o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina. Prokuratura Orenburské oblasti už obyvatele Orsku varovala, aby se neúčastnili nepovolených demonstrací. Informoval o tom portál Meduza.
“Po útoku na Crocus City Hall to bude pro cizince v Rusku nebezpečné. Zpřísňuje se vstup do země i sledování jejich pohybu,” říká historička Daniela Kolenovská k tomu, co Rusko čeká po teroristickém útoku blízko Moskvy. Země podle ní chystá také utužení trestního práva. Zavede se znovu trest smrti? Jak číst výsledky posledních prezidentských voleb? A co Rusko čeká, až Putin jednou skončí?
Maďarský premiér Viktor Orbán od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské kritizoval politiku Západu. Podle něj se vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.
Matky a ženy ruských vojáků protestují proti Kremlu. Jak samy říkají, po smrti Alexeje Navalného, jediného významného opozičníka, kterého se ruský prezident Vladimir Putin skutečně obával, to někdo dělat musí. V Rusku se tak možná tvoří nová opozice.
Přední britský komentátor a odborník na Rusko Edward Lucas v rozhovoru, který v Londýně poskytl deníku Aktuálně.cz, popisuje, proč je Evropa podle něj nepřipravená a blíží se do éry, kdy už Spojené státy nebudou automaticky krýt její bezpečnost.
Rusové věří tvrzení tamního prezidenta Vladimira Putina, že Ukrajina stojí za teroristickým útokem na koncertní síň na moskevském předměstí z konce března. V průzkumu společnosti Open Minds, zveřejněném britským deníkem Financial Times a některými ruskými médii, se k této verzi činu přiklání 51 procent dotázaných.
"Litevci vědí, že ruské vojenské elity se nikdy úplně nesmířily s nezávislostí Litvy, Lotyšska a Estonska. Oni to vidí tak, že po Ukrajině jsou další na řadě," popisuje reportér Aktuálně.cz Martin Novák osobní zkušenost z pobaltské země.
Ivan Iljin nenáviděl komunisty a uprchl před nimi. Žil v Německu, kde snil o návratu cara do Ruska a vítal příchod Mussoliniho a Hitlera k moci jako úsvit nového, lepšího věku. Před sedmdesáti lety zemřel zapomenutý ve Švýcarsku - a zapomenutý by zůstal, kdyby si ho nevybral jako svého "spřízněného filozofa" Vladimir Putin.
Ruské propagandě se opět něco povedlo. Zpráva o tom, že Rusko - ústy ruského prezidenta Vladimira Putina - neplánuje napadnout žádnou zemi NATO, obletěla veřejný prostor. Je pochopitelné, že o ní média informují, koneckonců jde stále o prezidenta největší země světa s obrovským jaderným arzenálem. Dá se ale Putinovi věřit? Odpověď je jednoduchá.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Terorismus je vždycky odporný a zavrženíhodný. Ať míří na civilisty na koncertě, nebo na civilisty v ukrajinských městech. Rusko se dnes podobá Islámskému státu.
Když se Vladimir Putin před necelým čtvrt stoletím dostal k moci, jedním z jeho politických slibů byla bezpečnost Ruska. S teroristy ruský režim nevyjednává. V posledních dvou letech se ale Kreml zaměřil na válku na Ukrajině a ani varování Spojených státu o chystaném útoku nebral vážně. Teď ale nejspíš bude kremelský režim své chyby chtít využít a ještě více přitvrdit.
Ke krvavému útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy došlo 22. března. Ruský prezident Vladimir Putin oslovil národ až druhý den. Nyní se objevily údajně "vzácné záběry", které mají dokazovat, že Putin řešil teroristický útok od prvních minut.
Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že pachatelé teroristického útoku na okraji Moskvy, při kterém zemřelo nejméně 133 lidí, mířili k hranici s Ukrajinou, kde měli kontakty. Rychlost, se kterou tyto závěry učinila a obrátila pozornost k Ukrajině, připomíná podobné události staré skoro čtvrtstoletí.
Záběry z bezpečnostní kamery v ruském Petrohradu dokazují masivní falšování prezidentských voleb. Ty opět vyhrála stávající hlava státu Vladimir Putin. Ústřední volební komise v pondělí oznámila, že v letošních volbách získal 87,3 procenta hlasů při rekordní účasti 77,5 procenta voličů.
Ruské změny ve státním rozpočtu, spočívající v ohromném navýšení zbrojní výroby a výdajů na armádu, jednoznačně směřují k tomu, že se Kreml připravuje na větší konflikt, než je válka na Ukrajině.
