Ve středu 23. února se Ukrajinci probudili do nejistého rána. Ruský prezident Vladimir Putin uznal nezávislost separatistických republik na Donbase, ale na mnoha místech ještě nezněly sirény a nedunělo bombardování. Po připojení k internetu ale běžný občan rychle zjistil, že se něco děje - nefungovala řada webových stránek. Začal masivní kybernetický útok, bezprecedentní svou ničivostí.
Spolek Region dolní Berounky pomáhá válečným uprchlíkům z Ukrajiny od začátku ruské invaze. „Maminky přišly s dítětem na ruce, bez oblečení, bez peněz. Jediná jejich šance byla jít k nám. Potraviny i hygiena ale docházejí. Ze strany státu je pomoc velmi pomalá, jsme odkázáni na obce, neziskové organizace a širokou veřejnost,” popisuje velitel dobrovolných hasičů Dobřichovice Martin Jurkovec.
„Mrtví civilisté, děti a znásilněné ženy jsou součást války. Dělají to všechny armády, pokud se jim k tomu vytvoří podmínky. Ruské armády, bohužel, ty podmínky ale vytvářejí lépe,” říká bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera. „Řešení, které by fungovalo v Česku, nemůžeme transplantovat do válkou zmítané Ukrajiny. Rada, aby měly ženy taser, je nesmysl,” dodává.
Hosty vysílání jsou bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera, velitel dobrovolných hasičů v Dobřichovicích Martin Jurkovec, amatérská návrhářka Veronika Dušková a trumpetista a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl.
To, jak Rusko udělalo z ukrajinského pluku Azov strašáka a zneužívá ho k propagandě, je do značné míry směšné už jen kvůli tomu, že tato jednotka čítá jen přibližně tisícovku členů, míní analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. V posledních letech se podle něj Azov očistil od extremistických členů a nyní se řadí k elitním jednotkám ukrajinské národní gardy.
Roman (24) a Leonid (21) Butusinovi se narodili ve Vladivostoku na ruském Dálném východě. Oba ale zemřeli v uniformách ukrajinské armády přímo v boji proti ruským okupantům. Na jejich pohřbu lidé na znamení úcty poklekali na ulici. „Nezáleží na tom, že se narodili v Rusku. Bojovali za Ukrajinu. Byli to skuteční Ukrajinci," řekla jedna z truchlících žen.
Obléhání velkých měst patří k nejhorším fázím války. V posledních dnech svět sleduje, jak se ruská armáda za cenu obrovského utrpení civilistů snaží dobýt Mariupol, obklíčený ukrajinský strategický přístav u Azovského moře. Blokádu v minulosti zažilo Sarajevo, Mosul nebo za druhé světové války sovětský Leningrad. Přinášíme příběhy obléhaných měst.
„Matkou hněvu je bezmoc. Profesionální vojáci s ní umí pracovat, ale nováček je častěji zahlcen pocitem hrůzy a cítí se ztracený. A od téhle bezmoci už je jen krůček k bezbřehé zuřivosti, kterou si pak vybije na komkoli,” míní vojenský psycholog Daniel Štrobl. „Záběry z Buči mě nepřekvapily a jen jsem čekal, kdy se něco takového objeví. Proč? Dost lidí si teď naštvu. Protože Rusko,” říká.
Přední rusko-britský novinář a spisovatel Peter Pomerantsev kritizuje Západ, že na Kreml neuvalil dostatečně tvrdé sankce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že dokud budou do Ruska téct miliony z prodeje ropy a zemního plynu, může se Vladimir Putin cítit bezpečně. "Rozhodli jsme se, že ho udržíme u moci, protože se ho prostě bojíme," hodnotí expert na propagandu Pomerantsev.
„Nevidím důvod tvrdit, že Rusko nikdy nebude jiné. Když Belgie páchala zločiny v Kongu, tak jsme to mohli říkat taky,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč. „Když se nezlobíme, že Chartu 77 do roku 1989 podepsalo jenom 1 900 lidí, tak bych nebyl tak odsuzující vůči tomu, co dělají lidé v režimu, kde můžete dostat 15 let vězení jen za to, že mluvíte o válce,” dodává.
Spojené státy v pondělí znemožnily ruské vládě uhradit splátky dluhopisů v hodnotě přes 600 milionů dolarů (více než 13 miliard korun) z ruských rezerv držených u amerických bank. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva financí. Washington se tak snaží zvýšit tlak na Moskvu a omezit množství dolarů, které má Rusko k dispozici.
„Vidíme naprostou tragédii, ruské počínání na Ukrajině to ukazuje v jiném světle. Vypadá to jako cílená likvidace většího množství lidí,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč, který strávil několik týdnů v obléhaném Kyjevě. Reaguje na masakr v Buči, kde podle svědků i ukrajinských úřadů zabili ruští vojáci stovky civilistů. Těla ležela na ulicích a v masových hrobech. podle Ruska šlo o provokaci.
Redakce Aktuálně.cz požádala dvě mladé ženy a dva muže z různých částí Ukrajiny, aby každý den popisovali, co zažili. Jejich svědectví ukazují život v neustálém strachu, s kulisou kvílejících sirén a výbuchů raket. Bohužel Anton se odmlčel a redakce o něm nemá žádné zprávy. Přečtěte si deníky Anastasie, Oleny a zejména Vladyslava, který popisuje poslední raketové útoky na Oděsu.
Hosty vysílání jsou novinář Voxpot Vojtěch Boháč, vědkyně Martina Benešová, hungarolog Robert Pejša a cukrář Josef Maršálek.
S manželkou se do Česka přestěhovali před devíti lety z Podkarpatské Rusi. Dali na rady kamarádů, kteří si Čechy pochvalovali. A jsou tu spokojení. Do rodné země zmítané válkou se zatím vrátit nechtějí. Ruská radikalizace byla podle něj patrná posledních osm let. "Ruské noviny hlásaly, že Západu se nebojí a že jednou skončí až u Berlína," říká pro Aktuálně.cz lékař, jenž si nepřál uvést své jméno.
Rusko je dost velké, proč chce další zemi? Proč většinu šílených lidí tvoří muži? Otázek, na které musí učitelé v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině nalézat odpovědi, se v hlavách studentů nejen při výuce zeměpisu či dějepisu rodí mnoho. Vlády po celé Evropě vypracovaly pro tápající vyučující pokyny.
„Jela jsem na Ukrajinu navštívit babičku a kamarády, ale už jsem nestihla odjet. Byla jsem v jedné vesnici v chersonské oblasti, když nás v šest ráno vzbudila kamarádčina mamka, že začala válka,” říká z Chersonu na jihu Ukrajiny studentka Leila Selyshcheva, která od patnácti let žije v Česku. „Město je hodně poškozené, přímo v ulicích se teď nebojuje, ale Rusové město okupují,” dodává.
„Vláda schválila další vojenskou techniku, která míří na Ukrajinu. V hodnotě majetku, který byl ze strany ministerstva obrany odeslán, už jsme na částce kolem jedné miliardy,” říká ministryně obrany Jana Černochová z ODS. „Pořád se s jistou nadějí upínám k tomu, že by se lidé z obklíčených měst mohli bezpečně dostat pod dohledem koalice ochotných. Můžeme apelovat na OSN,” dodává.
Opadané kachličky, rozbitá okna nebo díry v omítce od střel jsou dnes už běžnou součástí mnoha zdravotnických zařízení na Ukrajině. Ženy rodí v krytech a lidé za lékaři nechodí, pokud se nejedná o velmi vážnou situaci. Nemocnice se v několika případech staly dokonce i terčem ruských útoků, tvrdí ukrajinský think-tank. Podle něj ruská armáda cíleně zaútočila nejméně na 76 z nich.
