K úmrtí zdravotní sestry z pražské Thomayerovy nemocnice, která se nakazila koronavirem, přispěl stres z toho, co se o ní psalo v některých médiích, že byla nezodpovědná a roznášela infekci. V České televizi to v úterý řekla přednostka pneumologické kliniky Martina Vašáková. Ministerstvo zdravotnictví v úterý oznámilo, že spustilo telefonní linku poskytující psychickou pomoc pro zdravotníky.
"Univerzální doporučení na ´pilulku proti strachu´ neexistuje. Mohu poradit jen to, co si lidé už v minulosti osvojili jako dobrou strategii při potlačování či zvládání stresu. Aby si třeba vzpomněli, jak zvládali katastrofální povodně. Tehdy přece lidé překonávali mnohem větší obtíže, než zažíváme dnes," doporučuje v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.
I hodně vystrašené lidi lze uklidnit. V komunikaci vlády ale postrádám logiku, nevím, co chce a co nechce chránit, říká psychoterapeut Tibor Brečka. Stále se něčeho bojíme, strach je důležitý ve chvíli, kdy mě ochrání před nějakou hrozbu. Problém ale je, když pramení z něčeho, co není hrozba. U některých lidí to přerostlo zdravou míru, míní Brečka.
Bušení srdce, zrychlené dýchání a pocení, to jsou nejčastější projevy strachu z věcí, které lidem nahání hrůzu. Ať už jde o pavouka v místnosti, pohled z rozhledny, nebo pobyt v letadle. „Strach je přirozená emoce,“ říká v rozhovoru psychoterapeut Adam Suchý. Pokud ale vychází z představ o domnělém nebezpečí, stává se z něj úzkost, kterou je třeba vyřešit. Nahromaděná úzkost totiž narušuje život.
Pokud míváte v práci náročné dny plné stresujících momentů, pořiďte si na pracovní stůl živou rostlinu. Podle japonských výzkumníků totiž pohled na ně pomáhá uvolňovat napětí a snižovat hladinu stresu.
V dětství člověk ještě dokáže projevovat emoce tak, jak přicházejí. Pak ale přichází doba dospívání, kdy začíná poprvé čelit úzkosti, které se už do konce života nezbaví, a tak si kolem svého nitra staví pevnou zeď. Zbourat ji je podle terapeutky Nory Vláškové natolik těžké, že k tomu většina populace potřebuje alkohol. O jeho roli v oblasti partnerských vztahů mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pocity duševního a fyzického vyčerpání známé pod označením syndrom vyhoření mohou v dlouhodobějším horizontu vést k srdeční arytmii. Vyhořelý člověk totiž žije v dlouhodobém napětí a přecitlivělosti vůči stresorům, což zasahuje i jeho srdeční tkáň. Na souvislost upozornila nově publikovaná vědecká studie.
„Řekni mi, jak slavíš Vánoce, a já ti povím, jaký jsi člověk.“ Tato věta v kostce shrnuje, jak se na blížící se svátky dívá terapeut Honza Vojtko. V době kolem Štědrého dne totiž podle něj vyvěrají na povrch osobní a vztahové problémy, které si lidé během roku tolik nepřipouštějí. Právě ty dělají z Vánoc období stresu. O několik tipů, jak mu čelit, se Vojtko podělil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro šestnáctiletou středoškolačku Yoo Chae-rin z Jižní Koreje začal mobil představovat problém ve chvíli, kdy si uvědomila, že prohlížením sociálních sítí strávila už třináct hodin v kuse a na spánek, než bude muset vstávat do školy, jí zbývají už jen tři hodiny.
Každý den lidský mozek nasbírá informace o velikosti 75 gigabytů, což odpovídá paměti velkokapacitního datového disku. Přicházejí k nám z okolí, televize, rozhlasu, počítačů nebo mobilů. Rychlý rozvoj technologií a s ním i boom přenosu informací však nemusí na psychiku působit vždy pozitivně a může vyvolat takzvaný technostres. „Navykli jsme si na to, že jsme všichni pořád neustále ve spojení. Takže když někomu napíšeme, jestli už je doma a nedostaneme odpověď do patnácti minut, vytváříme si v hlavě katastrofické scénáře,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Ondřej Pečený.
Vyhoření z práce, deprese nebo dlouhodobý spánkový deficit označuje za novodobou patologii a na svých seminářích učí unavené manažery lépe zvládat práci pomocí meditace. Říká, že k ní má ve svém oboru neobvyklý přístup využitelný v praktickém životě. Francouzský filozof Fabrice Midal, který byl jedním ze dvou hlavních hostů úterní konference HR Meeting v pražském DOXu, věří, že snažit se zůstat v klidu a zvládat vše s úsměvem není cesta, jak se cítit v náročném pracovním dni lépe.
Lidé po celém světě jsou nyní smutnější, naštvanější a vyděšenější než kdykoli dříve. Míra všech tří pocitů v roce 2018 oproti minulým letům narostla. Poukázal na to globální výzkum emocí, který pravidelně přináší Gallupův ústav. Nejnegativněji naladěné jsou v současnosti středoafrické státy a nejpozitivněji zase uvažují obyvatelé některých zemí Latinské Ameriky.
Tým brněnských vědců vyvíjí přístroj na měření stresu. "Je to unikátní koncept, nikdo touhle cestou nejde, přístroj už máme, teď budeme podávat patentovou přihlášku," říká Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity. Vědci budou moci například u vojáků odhadnout, jak dlouho vydrží zátěž v konkrétní situaci, v medicíně by zase jejich zjištění mohla pomoci pacientům na ARO. Až 15 % lidí je odolných vůči stresu a naopak jim dělá dobře, asi 40 % lidí stres nevadí a zbytku vadí natolik, že z toho budou nemocní, líčí Dobrovolná.
Každý má občas v práci špatný den, ale dlouhodobý stres v zaměstnání se může vážně odrazit na zdravotním stavu člověka. Profesor Jeffrey Pfeffer ze Stanfordovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá metodami managementu v pracovních organizacích, ve svém výzkumu zjistil, že špatné vedení a šéfové ve firmách bývají příčinou až osmi procent zdravotních potíží obyvatel Spojených států ročně. Americký server Huffington Post nyní ve spolupráci s týmem profesora Pfeffera zveřejnil seznam nejčastějších příznaků nadměrného pracovního stresu včetně několika tipů, jak s ním bojovat. Podívejte se.
Přepracovaní Jihokorejci, které ohrožuje nadměrný stres a vysoké nároky okolí, utíkají pryč z reality všedního dne. Přímo do "vězení" - a dobrovolně. V zemi funguje zařízení, kde panuje přísný režim. Lidé sem odcházejí, aby si ulevili od každodenního života. Podívejte se, jak to ve středisku vypadá a jaká pravidla musí "vězni" dodržovat.
Vánoce jsou za dveřmi, obchody jsou přeplněné, počet pracovních úkolů neustále narůstá a do toho je potřeba zařídit spoustu věcí, aby svátky dopadly na jedničku. A do toho nastupuje předvánoční stres. "Na Vánocích je složité to, že od nich očekáváme především prožitek. Že strávíme hezké chvíle se svými blízkými, které máme rádi. To se ale dá zařídit mnohem hůř než ozdobený stromek nebo bohatá tabule," říká v rozhovoru psycholog a ředitel centra Fokus Praha Petr Hudlička.
I ten, kdo má aktuální výhodu, vnímá časté změny cen jako v zásadě neférové.
Dvojice výzkumníků z univerzity v Sydney přišla se způsobem, jak se nekonečných pochybností částečně zbavit. Radí soustředit se pouze na daný úkol a ostatní myšlenky si zakázat.
Lidi, kteří jsou neustále ve stresu, postihnou poruchy paměti dřív než ty klidnější. Zjistili to neurologové na univerzitě v texaském San Antoniu, podle kterých se navíc s nekonečným stresem může zmenšovat objem mozkových hemisfér, a to zejména u žen. Může za to vysoká míra hormonu kortizol, který ve vypjatých situacích přepíná některé tělesné funkce do úsporného režimu.
