Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
Vředová choroba žaludku a dvanáctníku patří mezi zánětlivá onemocnění trávicího traktu. Její výskyt sice v posledních letech klesl, i tak ale stále jde o velmi časté onemocnění, které za život postihne asi čtyři ze 100 lidí. Jaké akutní komplikace způsobuje? A může jeho vznik ovlivnit dlouhodobé užívání léků na bolest? Podívejte se na sedmý díl druhé série viodeopořadu První příznaky.
"Už jste dorostenci, teď už to není o hraní, ale o výsledcích." Pokud se s podobným přístupem setkají mladí sportovci, může je to podle sportovního psychologa Václava Petráše dovést až k vyhoření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je důležité, aby se nám z života i sportu nevytrácela hravost, k čemu je nám užitečná nervozita a jak sebe i děti naučit zvládat prohru.
Kardiologové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice dokáží díky moderním přístrojům zachránit život pacienta i po hodinové resuscitaci. V takovém případě se jim daří oživit až třicet procent z nich. "Ještě před deseti lety bychom tyto pacienty nechali v klidu zemřít," říká primář kardiologie Jan Bělohlávek.
Dnes jednatřicetiletá Tereza je vystudovaná porodní asistentka. Její cesta k bakalářskému titulu však nebyla snadná. Nejprve se netrefila s výběrem oboru, a proto si následující roky musela šetřit na školné. Na porodní asistenci navíc plnila povinné praxe, které jsou neplacené. Ke studiu a praxi v nemocnici tak přibyla ještě brigáda. Dlouhodobý stres zřejmě přispěl k rozvoji chronické nemoci.
Únava přecházející do vyčerpání, cynismus a nevýkonnost v práci, které neodezní ani po dovolené. Syndrom vyhoření na sobě pociťuje pětina Čechů, vážné příznaky má podle průzkumu Všeobecné fakultní nemocnice nejvíce lidí za posledních devět let. Za nárůstem je podle odborníků pandemie koronaviru, válka na Ukrajině či ekonomické problémy. Neřešený problém přitom může spustit další zdravotní obtíže.
Ačkoli v Česku žije přibližně 80 tisíc lidí s epilepsií, jedno z nejčastějších neurologických onemocnění stále vyvolává předsudky. Ty se nevyhýbají ani dětem. Navzdory tomu, že podle odborníků většina žáků prochází úspěšnou léčbou, čelí nemocní na základních školách vyloučení z kolektivu i šikaně. Není výjimkou, že učitelé odmítají děti brát na výlety nebo podat nouzové léky.
Poruchami spánku trpí stále více Čechů. Výzkumy uvádějí, že je to každý třetí, jiné, že každý desátý. Jedno je ale jasné - lidí, kterým se nedaří přes noc načerpat dostatek sil, přibývá. Roste také počet duševních nemocí. Na všechny tyto problémy reaguje lázeňský hotel Nivamare v Luhačovicích, který učí návštěvníky správné spánkové a světelné hygieně. Pobyt si vyzkoušela redaktorka Clara Zanga.
Počítače lidstvu významně zjednodušily život. Zároveň ale přispěly ke zrodu "člověka kancelářského", který většinu dne tráví na židli. Řada lékařů sedavá zaměstnání považuje za civilizační chorobu srovnatelnou s kouřením a upozorňuje, že na ně lidské tělo není stavěné. Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský v rozhovoru přibližuje, jaké obtíže způsobují a proč prosezené hodiny nestačí kompenzovat sportem.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
Jedním z důsledků ekonomické krize a zdražování může být i výrazný nárůst lidí se srdečním selháním, upozorňují kardiologové. V roce 2030 může být takto nemocných až 450 tisíc Čechů. A to kvůli snaze šetřit na sportovních aktivitách nebo na kvalitních potravinách. Důvodem je i stres, který lidé pociťují z nastalé situace.
Diabetiků v Česku přibývá. Pokud se životní styl populace výrazně nezlepší, bude u nás v roce 2030 již 1,3 milionu lidí s cukrovkou. Inflace a s ní související snahy ušetřit na jídle však mohou naopak zhoršit zdravotní stav Čechů. "Zdravě se dá jíst i za málo peněz," oponuje předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný. Varuje před plýtváním potravinami i kupováním prefabrikátů.
Nová studie ukazuje, že lidé, kteří byli v dětství osamělí, bývají více ve stresu a jsou pak náchylnější k rizikovému pití alkoholu. Výsledek studie by mohl být užitečný pro rodiče dětí, které byly delší dobu v izolaci během pandemie.
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.
Vědci se už dlouho snaží pochopit, proč lidé ve stresu dávají najevo slabost - ošívají se, škrábou se, koušou si nehty nebo si sahají na různé části těla. Tým výzkumníků z britských univerzit v Nottinghamu a Portsmouthu nyní zjistil, že pokud člověk vykazuje známky nervozity, může být pro druhé sympatičtější, a přimět je tak, aby se k němu chovali vstřícněji.
„Prototyp přístroje, který jsme na Antarktidě testovali, dokáže měřit stres. Mohl by sloužit pilotům, kosmonautům, zdravotníkům, ale i pacientům. Pomáhat jim k rychlejšímu uzdravení,” říká antropoložka Lucie Ráčková. „Na expedici mě stresovala práce. Ráda bych si to zopakovala a lépe se připravila na věci, které z civilizace neznáme. Třeba to, že na Antarktidě je všechno nepředvídatelné," dodává.
Britský lékař Karan Rajan na sociální síti TikTok odhali jednoduchý způsob, díky kterému je možné jen za pomoci vlastních očí snížit hladinu stresu a úzkosti. Lidé se mají každý den několikrát zastavit, zapojit své periferní vidění a dívat se alespoň na pár minut místo do obrazovek kamkoliv do dálky - například na oblohu nebo za horizont. Jeho virální trik na TikToku zhlédly již statisíce lidí.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Před pár lety by si na sebe ještě v zimě navlékl dvě čepice a dvoje ponožky. Dnes už se ale Jakub Chomát v mrazivém počasí koupe v ledových jezerech a celoročně se otužuje studenou sprchu. Stal se totiž instruktorem oblíbené Wim Hofovy metody. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč s trénováním odolnosti vůči chladu vůbec začít a proč bychom se měli učit lépe dýchat.
