Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hokejový brankář Frans Tuohimaa, který s Finskem získal zlato na nedávné olympiádě v Pekingu, popsal, jak těžké je "utéct" z ruské Kontinentální ligy. Promluvil i o situaci českých spoluhráčů.
Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí.
Už zhruba 250 Čechů podle ministerstva obrany projevilo zájem přidat se k ukrajinské armádě v boji proti ruské invazi. Za vstup do ozbrojených sil cizí země přitom hrozí trestní postih. Uvnitř vládní administrativy se proto vedla diskuse, jak českým dobrovolníkům umožnit bojovat za Ukrajinu. Vydat se tam mohou rovnou i bez povolení prezidenta Miloše Zemana, který je po návratu omilostní.
Sotva odezněla další vlna covidové pandemie, musí se Evropa vyrovnávat s hrozivou a zbytečnou válkou. Obzvlášť velký šok je to pro nás mileniály, kterým v dětství slibovali, že na propojeném kontinentě už nadobro "skončily dějiny". Teď ale sledujeme jejich další, temnou kapitolu. Je na nás, abychom v ní naději nenechali utonout.
Ruská vláda netoleruje žádnou kritiku války, kterou prezident Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině. Na sociálních sítích se objevují videa, na kterých policie likviduje sebemenší protest veřejnosti. Invaze trvá už týden, začala ve čtvrtek 24. února a přinesla tisíce obětí. Přesný počet nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Podle OSN už z Ukrajiny od počátku invaze utekl více než milion lidí.
Ruský internetový obchod na čínské platformě pro elektronické obchodování JD.com poděkoval zákazníkům z Číny za podporu, protože vykoupili většinu nabízeného zboží, včetně čokolády a změkčovačů tkanin. Obchod zvaný Ruský státní pavilon napsal, že čínští zákazníci svým zájmem o zboží prokázali Rusku přátelství "v těžkých časech". Informovala o tom agentura Reuters.
Zatímco na ukrajinské straně hranice čekají uprchlíci v mrazu i několik hodin, na druhé straně už na ně čeká pomoc. Řidiči-dobrovolníci je odvážejí dál do vnitrozemí. Mnohde je jich více, než je potřeba. Někteří ani zájemce o odvoz neseženou. Pokud nejste domluveni na převozu konkrétních lidí, raději na hranice nejezděte, je efektivnější poslat peníze organizacím, radí jeden z řidičů.
Ruský fotbalista Arťom Dzjuba zkritizoval zacházení s ruskými sportovci, kteří kvůli vojenskému útoku své země na Ukrajinu čelí sankcím a jsou vylučováni ze soutěží po celém světě.
Hosty vysílání jsou náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák, chirurg Tomáš Šebek a galeristka Alexandra Karpuchina.
Dvojnásobný olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek si v pondělí nepřijde osobně pro státní vyznamenání, které by měl převzít z rukou prezidenta Miloše Zemana. Považuje to za nevhodné kvůli válce na Ukrajině.
Už více než milion Ukrajinců uprchlo podle odhadů OSN do zemí Evropské unie kvůli ruské invazi a bombardování svých měst. Většina z nich proudí skrze metropoli západní Ukrajiny - Lvov. Symbolem velké uprchlické vlny se stalo jeho vlakové nádraží, které je nyní svědkem lidského utrpení, ale taky malých zázraků. Jedním z nich je devítiletá Jaroslava Žuňová.
Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
Kdyby Rusko zaútočilo i na nás, jak bychom se drželi? Jako Ukrajinci? Nebo jsme už příliš zpohodlnělí? Bránili bychom Česko stejně vášnivě? Tentokrát snad ano.
Automobilka Škoda Auto kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastaví veškeré své aktivity v Rusku. Přeruší výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a Nižném Novgorodu, zastaví i export vozů do země. Automobilka o tom informovala ve čtvrtečním tiskovém prohlášení.
Automobilka Škoda Auto má na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, 13 dodavatelů dílů do aut. Chybí jí tak například kabelové svazky nebo spínací moduly. V první fázi se výpadek dodávek dotkne elektrického SUV Enyaq iV, jehož výroba byla dočasně pozastavena. Další omezení lze kvůli situaci na Ukrajině postupně očekávat i u dalších modelů. Píše to týdeník Škodovácký odborář.
Satelitní snímky americké společnosti Maxar zachycují, jak se proměnilo území Ukrajiny od začátku ruské invaze. Ukazují zničené obytné domy a mosty ve městě Černihiv na severu země i dlouhé kolony automobilů u hraničních přechodů se sousedními státy. Ve městě Sukači nedaleko Kyjeva fotografie odhalily obří kráter, který v zemi zůstal po bombardování ruskými vojsky.
Krátce po vypuknutí invaze ruských vojsk na Ukrajinu se Rusové žijící v Česku začali setkávat s nenávistí a diskriminací. Lidé jim nadávají, vyhrožují nebo třeba posprejují fasádu domu. Přestože jde o ojedinělé případy, přibývá jich. Rusové cítí, že je lidé viní za rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina. Většina z nich přitom s válkou nesouhlasí.
