Ve válce na Ukrajině vyvolané agresí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina může jeho český protějšek Miloš Zeman naplnit jednu z pravomocí vrchního velitele ozbrojených sil. On bude tím, kdo rozhodne o možnosti Čechů bojovat po boku ukrajinských vojáků. K takovému postoji dospěla administrativa vlády Petra Fialy, který ho tlumočil prezidentovi na jejich čtvrtečním večerním jednání.
Ze schůzky vzešlo plošné řešení, jež umožní dobrovolníkům vyrazit na Ukrajinu rovnou. Za běžných okolností by jim přitom bez výslovného souhlasu prezidenta republiky hrozil trest. "Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací," řekl premiér Fiala. Nicméně organizovaný vojenský útvar na způsob legií nevznikne.
Zdrženlivost premiéra má zřejmý důvod. Centrální nasazení vojáků z členské země NATO by si mohla ruská strana vyložit jako přímé zapojení aliance do války, což by vedlo k eskalaci konfliktu. Z tohoto důvodu také Fiala nebude povzbuzovat Čechy, aby se na Ukrajinu vypravili bojovat. Na druhou stranu je od toho ani nebude veřejně odrazovat.
Dobrovolníci jako soukromé osoby
Podle zdrojů Aktuálně.cz z ministerstva obrany se debata vedla mimo jiné právě o tom, zda lze Čechy bojující na Ukrajině považovat za vojáky NATO. Hledět se na ně bude jako na soukromé osoby, nikoliv jako na příslušníky aliance. V této souvislosti z toho pro ně plynou na domácí půdě praktické důsledky: zákon je nebude považovat za válečné veterány, stejně jako nebudou dostávat vojenský důchod.
Dobrovolníci podle původního plánu museli podat žádost na ministerstvo obrany, jež za celý proces povolení vrcholící verdiktem prezidenta Miloše Zemana zodpovídá. Urychlit řízení nelze. Pokud se dotyčný obrátí nejprve na prezidentskou kancelář, z Hradu ho stejně pošlou na obranu. Resort si před postoupením žádosti prezidentovi vyžádá stanoviska ministerstva vnitra a zahraničí.
"My si strašně vážíme, že lidé mají vůli jít bojovat proti Putinovi a totálnímu bezpráví na Ukrajině. Ale na druhou stranu je tam válka, to je krev a smrt. Pokud tito lidé nemají výcvik, doporučovala bych, aby se spíš obraceli v rámci humanitární pomoci na Člověka v tísni, sdružení ADRA a podobné organizace," uvedla ministryně Černochová.
Apel šéfové resortu obrany vychází také z toho, že podle informací Aktuálně.cz část žádostí o možnost přidat se k ozbrojené obraně Ukrajiny vznesli lidé staršího věku bez výcviku. Prioritu mají mít příslušníci aktivních záloh nebo bývalí vojáci z povolání. Po dohodě premiéra s prezidentem je však zřejmé, že vypravit se do boje za Ukrajinu může úplně každý (pochopitelně kromě příslušníků armády).
Stát ztratil kontrolu a vliv
Domluva Fialy se Zemanem je reakcí na to, že vzhledem k množství žádostí o souhlas zapojit se do ozbrojené obrany Ukrajiny by už nebylo možné každou z nich vyřizovat individuálně. Řízení trvá nejméně několik týdnů, což by českým dobrovolníkům v rychlé a účinné pomoci ukrajinské armádě bránilo. Povolení hlavy státu je přitom v běžné situaci zákonná podmínka, aby Češi mohli bojovat pod vlajkou jiné země.
V opačném případě riskují obvinění ze služby v cizích ozbrojených silách, za které hrozí až pět let vězení. Této hrozby se tedy po domluvě prezidenta a premiéra obávat nemusí. Nicméně deset let vězení lze uložit ve chvíli, kdy by dotyčný bojoval za jiný stát, přičemž Česko by se mezitím ocitlo ve válečném stavu nebo ve stavu ohrožení státu. Je otázkou, zda by prezidentův pardon platil i za tohoto scénáře.
Stát nyní ztratí vliv, koho do války na Ukrajinu pustí, a přehled o tom, kdo v ní působí. Prezidentovu povolení měla předcházet prověrka ze strany resortů vnitra a zahraničí. Na vnitru se mělo primárně zjišťovat, zda je potenciální dobrovolník bezúhonný. Černínský palác se zase měl zabývat mezinárodním kontextem, třeba z bezpečnostního hlediska vyhodnotit místo, kde by chtěl dotyčný vstoupit do bojů.
Zemanův obrat
"Jedná se o akt nevyprovokovatelné agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy. Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru," řekl v projevu prezident Zeman minulý týden ve čtvrtek, kdy ruská invaze na Ukrajinu začala. S narážkou na Putina řekl, že "šílence je třeba izolovat."
Minimálně navenek jde u Zemana o obrat v jeho zahraniční politice vůči Rusku. Dosud se vyjadřoval ve prospěch prezidenta Putina. Ještě před invazí Rusů třeba varování americké CIA označil za "blamáž", zpochybňoval odpovědnost Ruska za ozbrojený útok jeho vojenských zpravodajců ve Vrběticích nebo otevřeně vystupoval proti BIS varující mimo jiné před Ruskem coby bezpečnostní hrozbou.
Vláda Petra Fialy se mezitím v rámci Evropské unie při postoji vůči ruské agresi na Ukrajině řadí k těm nejvýraznějším. Na domácí půdě například doporučila omezit weby šířící ruskou státní propagandu, k čemuž po zásahu internetových provozovatelů a mobilních operátorů skutečně došlo. Kabinet také doposud schválil dary zbraní a dalšího vojenského materiálu za 600 milionů korun.
Na evropské úrovni se vyslovil pro nejpřísnější sankce vůči Rusku. Premiér Fiala také veřejně podpořil možnost Ukrajiny vstoupit do EU ve zrychleném procesu. Česká republika byla mezi státy, které ve středu na Valném shromáždění OSN předložily rezoluci odsuzující ruskou okupaci Ukrajiny. "Je třeba okamžitě zastavit porušování lidských práv a utrpení nevinných občanů Ukrajiny v důsledku ruské agrese," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
