Týmu francouzských vědců se podařilo izolovat nervové dráhy, které jsou zodpovědné za plynutí času v našem mozku. Nové poznatky by mohly pomoct i pacientům s poruchami paměti.
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Jakákoliv dávka alkoholu je pro mozek nebezpečná, i "mírné" pití má negativní vliv na téměř všechny jeho části. Studie, které se účastnilo přes 25 tisíc Britů, odhalila, že občasné pití je spojené s úbytkem šedé hmoty mozkové.
Meditace překonává v člověku problémy a pomáhá mu najít sebe sama. Dnešní doba nás do toho začíná nutit. Potřebujeme sami sebe poznat, jinak budeme mít deprese a úzkosti, míní neurovědec Petr Bob. Meditace se podle něj projevuje i na biologické úrovni. Pomáhá nám uzdravovat se. Meditovat se dá třeba i zpěvem písničky, dodává.
Nemocnice v čínské Šanghaji hledá dobrovolníky, kteří by se zúčastnili testování nového typu léčby deprese. Místo nasazení speciálních léků a terapií však lékaři lidem implantují do mozku čip, který má pomocí elektrických signálů příznaky onemocnění potlačit.
Každou krizi - virovou, ekonomickou, migrační - vždy doprovází ještě jedna další, informační. Expertům ani politikům se nebude dařit, dokud nepochopí, že ani pravdivé informace samy o sobě úspěch nezaručí. Informovat lidi správně ještě neznamená informovat je dobře. A už vůbec to neznamená získat je na svou stranu.
Máme stejné DNA sekvence jako pšenice a žito, museli jsme mít stejného vývojového předka, lidský mozek je větší, než by měl vývojově být, je to kvůli sociálním vztahům ve skupině, říká neuropatolog František Koukolík. Duše je pravděpodobně sebepoznávání, má svou neuronovou síť, která se buduje celý život, je nejživější v době, kdy nic neděláme. Plné sebeuvědomování umí jen člověk, dodává.
Pacienti při operaci mozku už hráli na housle nebo kytaru, ale jak na svých internetových stránkách píše britská BBC, jistá Italka je zřejmě první, kdo během zákroku připravil regionální specialitu z oliv. Šedesátiletá pacientka při operaci, jejímž cílem bylo odstranit nádor z levého spánkového laloku, připravila za hodinu 90 plněných oliv.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Co mají společného hrací automaty, pochvaly od šéfa, sociální sítě a Kinder vajíčka? Roli v nich hraje příjemná nejistota a pocit, kterým umí náš mozek odměnit. Že nás hazard může zničit, dobře víme. Ukazuje se ale, že může i slušně posloužit.
Alexej Voronenkov měl ke své matce velmi blízko. Když zemřela, zjistil, že existuje potenciální možnost, jak ji jednou zase potkat. Firma KrioRus mu nabídla zmrazení jejího mozku, který v budoucnu věda možná zase oživí.
Konání dobrých skutků lidem neprospívá jen psychicky, ale i fyzicky. Američtí vědci totiž zjistili, že když člověk pomůže někomu jinému, tak potom lépe snáší bolest. K tomuto závěru dospěli na základě několika experimentů, při nichž někteří účastníci dělali něco prospěšného pro druhé, zatímco jiní tak nečinili.
Štěně vypadající jako jednorožec, videa způsobující mozkový orgasmus, i problematicka tetování v obličeji. Prohlédněte si videa ze sekce Magazín, která v úplynulém roce způsobila největší rozruch.
Telepatie v blízké budoucnosti už nebude jen fenomén z vědecko-fantastických filmů. Shodují se na tom britští experti, podle kterých by technologie mohly pomoct například ochrnutým pacientům, kteří nemohou mluvit. Akademici ale zároveň varují, že mozkové implantáty mohou pro své účely zneužívat firmy, které je nyní vyvíjejí.
Sebepoškozování začíná na sociálních sítích, na Instagramu se srovnáváme se svojí představou o realitě jiného člověka, kterou neznáme. Je nesmyslné vyčítat si, že se děje něco, co nemůžu ovlivnit, o emocích a pocitech nemluvíme, o sexu ano, protože sex známe z filmů, říká terapeut Martin Zikmund. Dodává, že děti chápou známky jako něco úplně o ničem, ale rodiče to vyžadují. Je zbytečné stresovat se kvůli známkám, na které se jich nikdy nikdo nezeptá. Děti máme brát jako partnery, ne podřízené.
Vědomí je hřiště, kde testujeme chování, je to mapa reality. Mohla by ho mít i neživá hmota. Nevíme, co spojuje mysl a tělo. Možností je mnoho. Neznáme podstatu vědomí, nevíme, jestli je nehmotné, ale můžeme ho změnit. Vědomí je univerzální vlastností zpracování informací. Hon za podstatou vědomí je jediná věc, co má smysl, říká Jiří Horáček, profesor psychiatrie a neurovědec z Národního ústavu duševního zdraví. Dodává, že vědomí bezpochyby generuje mozek, naše mysl si z reality vybírá jen to, co potřebuje, nevidím pohyb molekul ve vodě, ale vidím vlnu.
Mikrobiom pomáhá imunitě a ovlivňuje emoce. Střeva jsou další řídicí centrum, plocha tenkého střeva je jako tenisový kurt, mozková kůra je jen větší pizza. Pro spokojený život je důležitější dobré trávení než geniální mozek, říká psychiatr Radkin Honzák. Dodává, že jsme prosáklí antibiotiky, tlustota je připisována i tomu, že imunita začíná tlouct naprázdno do vlastního masa. Autoimunitní pochody jako alergie, atopie, obezita a roztroušená skleróza se léčí už i stravou a funguje i transplantace stolice, taky se doporučuje jíst víc vlákniny, dodává.
Týmu Keitha Caldecotta z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se podařilo identifikovat dvě doposud nepopsané genetické mutace a dokázat, že způsobují mikrocefalii, tedy abnormálně malý objem lebky. Objev, který byl nedávno publikován v časopise Neurology Genetics, může zásadním způsobem přispět k léčbě neurodegenerativních a vývojových poruch mozku.
Úspěšný pokus amerických vědců z Yaleovy univerzity naboural dosavadní chápání smrti a fungování mozku. Podařilo se jim částečně “vyléčit” mozky poražených prasat, když obnovili aktivitu některých mozkových buněk. Zvířata byla přitom už několik hodin mrtvá.
Dokázala jsem odejít minutu před dvanáctou, odneslo by to zdraví, buď bych vyhořela, nebo bych šla do deprese, líčí bývalá vysoce postavená manažerka a dnes mentorka Janka Chudlíková. Rozhodnutí odejít mě vnitřně posílilo, přestala jsem se bát dělat velká rozhodnutí, člověk nerad říká ne, mozek je proti nám, nemiluje změny, vysvětluje. Každý může změnit vzorce svého chování, ale musí chtít, jsme neurochirurgové svého mozku, dodává koučka.
