Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.
Současná vlna veder v Indii je nejdelší v historii země, uvedla v pondělí agentura AFP s odvoláním na vedoucího indického meteorologického ústavu. Podle deníku Indian Express v důsledku úpalu nebo úžehu od začátku roku zemřelo již přes 200 lidí. Některé severní části Indie se s teplotami nad 45 stupňů potýkají od poloviny května.
Letošní květen byl nejteplejším pátým měsícem roku v historii měření a dvanáctým měsícem s rekordními teplotami v řadě. Oznámila to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Průměrná květnová teplota u zemského povrchu byla 15,91 stupně Celsia, což je o 0,65 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Green Deal se stal jedním z klíčových témat víkendových eurovoleb. Polovina z osmi stran a hnutí, které v nich mají šanci uspět, ho chce zrušit. Další alespoň změnit. Proč Češi považují unijní Zelenou dohodu za hrozbu?
Volby do EP nejsou referendem o vládě, ale hledáním cesty, po které dál půjdeme. Nejdůležitější je dnes udržet evropskou jednotu proti ruské agresi. A samozřejmě nezapomenout na klima.
Turbulence jsou odjakživa součástí letectví. Podle serveru CNN se po vážném incidentu na palubě letadla společnosti Singapore Airlines, kdy zemřel cestující, množí obavy, jak rizikové vlastně mohou být. Podle odborníků je velmi nepravděpodobné, že by při většině letů došlo ke zranění nebo škodám. V poslední době se podle CNN tato obava ale zvyšuje.
Meteorologové v indickém hlavním městě Dillí ve středu naměřili rekordní teplotu 52,3 stupně, informovala agentura AFP. Teploty tam překonávají historicky nejvyšší hodnoty již od úterka, kdy o sedm desetin stupně padl dosavadní rekord 49,2 stupně z května 2022. Podobné teploty asijská země očekává i ve zbytku týdne. Vedra Indii sužují už více než měsíc a vláda upozorňuje na možný nedostatek vody.
Aljaška patří mezi místa s nejkrásnější přírodou na světě. V severním cípu nežije mnoho lidí, je tak možné vidět stovky kilometrů člověkem nedotčené divoké přírody. Přesto právě tady se začaly desítky řek barvit do oranžova. Řeky doslova reznou a vědci se shodují, že za to může lidmi způsobená klimatická změna.
V době, kdy svět řeší dopady klimatické změny, válka na Ukrajině situaci rapidně a surově zhoršuje. Putin na Ukrajině způsobil jednu z největších ekologických katastrof moderní doby.
Když se řekne vztahy, většina lidí si vybaví ty partnerské. Párový terapeut Honza Vojtko ovšem v nové knize Prostě vztahy ukazuje, že není radno opomíjet ani svůj vztah k práci, času, smrti, okolnímu světu a sobě samotnému. V rozhovoru přibližuje, proč jsou obyvatelé západní civilizace tak posedlí úspěchem a výkonem i proč není zdravé zavírat oči před klimatickými změnami nebo válečnými konflikty.
Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná dubnová teplota u zemského povrchu činila 15,03 stupně Celsia, a byla tak o 0,67 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Letošní mráz v dubnu výjimečný nebyl, brzký nástup jara však ano, shodují se odborníci. Například meruňky vykvetly o měsíc dříve, pak zmrzly. V budoucnosti je už v Česku zřejmě nebude možné pěstovat. Dařit se ale bude například fíkům. "Je to neobvyklé, ale je to extrém, se kterým se budeme setkávat častěji a častěji," říká sadař Dominik Grohmann o měnícím se počasí a jeho vlivu na ovoce.
Přízemní mrazíky v dubnu jsou normální a nejsou spojené se změnou klimatu, letní teploty na začátku jara ale ano, říká Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Problematické jsou nadprůměrné teploty ze začátku jara, neboť pro přírodu je to teplotní šok.
Prioritou posledních let byla planeta, teď to musí být evropské podniky, říkají politici, kteří sami prosadili Green Deal. Lídr evropských zelených do eurovoleb chce nalít stovky miliard eur na pomoc firmám, vlastní návrhy mají i čeští Piráti, kteří v EU patří do "zelené" frakce.
Soutěž Česko hledá SuperStar byla pro její introvertní povahu zkouška ohněm. "Ty jo, já nevím, jestli chci vyhrát," říkala si zpěvačka Aneta Langerová ve finále. Po dvaceti letech od svého vítězství vydává výběrové album Zázračná písně krajina. V rozhovoru mluví o tom, jak dokázala v hudebním šoubyznysu zůstat sama sebou, ale taky o starém dobrém světě a politikaření kolem manželství pro všechny.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
Ledovec Adamello se úplně rozpustí do roku 2080, uvádí deník La Repubblica a další italská média s odkazem na výsledky studie italských vědců z projektu Climada. Do této doby roztaje i za předpokladu, že se podaří dodržet mezinárodní klimatické závazky. Pokud se je dodržet nepodaří, mohl by ledovec zmizet ještě dříve.
Letošní únor byl jiný. Odchylkou od běžných teplot předčil nejen všechny dosavadní únory, ale také vůbec veškeré měsíce v historii měření. Nikdy se počasí tak nevzdálilo od dlouhodobého průměru. Únor byl dokonce teplejší než většina březnů. Vlivem klimatické krize by za několik desítek let mohly být takto mírné zimy normou, ukazují data Akademie věd.
V potocích plavou exotické želvy, v lesích se toulají smečky šakalů, na stromech zpívají pestrobarevní dudci a mandelíci. Modrásky nebo čolky už lidé nezahlédnou. V Česku se podle vědců během padesáti let kvůli změnám krajiny a klimatu objeví nové druhy zvířat, jiné ze stejného důvodu vyhynou. Odborníci pro Aktuálně.cz popsali, jak může v budoucnosti vypadat česká fauna.
Zelená politika Evropské unie a Green Deal budou pro hnutí ANO jednoznačně hlavním tématem voleb do Evropského parlamentu. "Vedla se pouze ideologická debata, nebyly zohledněny skutečné podmínky," říká v podcastu Evropa v souvislostech europoslanec za ANO Ondřej Kovařík.
