Při válce na Ukrajině umírají v ruských řadách nejčastěji mladí muži z chudých částí země, uvádí analýza nezávislého serveru Mediazona. Jejich jednání může podle novináře Ondřeje Soukupa ovlivňovat právě to, že se v některých oblastech Ukrajiny poprvé setkali s vyspělou civilizací. "Nechci je omlouvat, to rozhodně ne, ale myslím si, že je to opravdu střet kultur," uvádí Soukup pro Aktuálně.cz.
Mezi Ruskem a Ukrajinou proběhla doposud největší výměna zajatců od počátku invaze. Země si v minulém týdnu vyměnily 144 bojovníků. Mezi nimi bylo i 43 členů pluku Azov, které ruská strana označuje za nacisty a v minulosti jim hrozila popravou. "S postupem času bude k výměnám zajatců dál docházet. Obě strany to potřebují, aby doplnily stav svých armád," komentuje analytik Michal Lebduška.
Nastupující náčelník generálního štábu Karel Řehka se chce ve funkci náčelníka generálního štábu zaměřit na okamžitou bojeschopnost armády a na její připravenost k nasazení v kratších časových lhůtách. Zvýší se podle něho nároky na připravenost každého vojáka. Řekl to ve čtvrtek na Vítkově, kde symbolicky převzal funkci šéfa armády od svého předchůdce Aleše Opaty. Oficiálně se jí ujme od pátku.
Dobytí Stalingradu mělo pro německého diktátora Adolfa Hitlera zvláštní význam - jeho zničení pro něj představovalo konec Sovětského svazu. Rudá armáda ale s vypětím všech sil a s pomocí mrazivého počasí město ubránila. Před osmdesáti lety, v lednu 1943, bitva vrcholila.
Na nádraží v ruském Omsku se loučí branci, muži mezi 18 a 27 lety, se svými rodinami. Přestože povinná vojenská služba trvá jen rok, jejich blízcí se obávají, jestli se s nimi ještě někdy setkají. Kreml brance podle některých zpráv posílá bojovat na Ukrajinu, kde už zemřely tisíce ruských vojáků.
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Druhý díl filmu Top Gun: Maverick v hlavní roli s Tomem Cruisem, který je také producent filmu, je už třetí týden nejvýdělečnější snímek v Česku. Ve světových kinosálech utržil zatím 600 milionů dolarů. Díky využití letounů L-39 Albatros při natáčení má film i českou stopu. Aktuálně.cz přináší rozhovor o snímku včetně komentářů ke konkrétním scénám se špičkovým vojenským pilotem Pavlem Pavlíkem.
S filmem Top Gun: Maverick, který po 36 letech navazuje na první díl, míří hlavní herec a spoluproducent snímku Tom Cruise k finančně nejúspěšnějšímu filmu své kariéry. Je reálně možné, že poprvé v životě překoná hranici jedné miliardy dolarů. Aktuálně.cz přináší galerii z filmu se zajímavostmi z produkce, ale také pohled na bojovou flotilu vzdušných sil Armády České republiky.
Rusko již nasadilo podle odhadů přibližně 70 až 80 procent vojenské techniky z původního soustředění pro válku na Ukrajině. Ruská armáda má ale stále ještě k dispozici značné množství zbraní ve skladech, které může po tisících použít, upozorňuje generál Jiří Šedivý. "Jde pak o to, jak kvalitní jsou to zbraně a do jaké míry mohou ovlivnit obnovení ofenzivních operací," uvádí pro Aktuálně.cz.
Ministerstvo obrany opět prodává betonové bunkry, takzvané řopíky. Na výběr jsou bunkry postavené před druhou světovou válkou. Některé z nich stojí poblíž naučných cest v horách, jiné v polích poblíž cyklostezek. Podívejte se na nabídku prodávaných objektů někdejšího československého opevnění.
Ruská agrese připomněla, jak málo jsme dosud připraveni čelit nejrůznějším nebezpečím. A jedním dechem tak odstartovala i mnoho zbrojních zakázek. Což má vedle světlých stránek i nezanedbatelná rizika.
Karel Řehka nebyl první volbou na nového šéfa českého generálního štábu. Dokonce ani druhou či třetí. Jako ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebyl totiž momentálně k dispozici. Nicméně výsledek licitování mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministryní obrany Janou Černochovou považují oslovení bezpečnostní experti za přelomový.
Finsko a Švédsko se chystají do NATO za hlasité podpory členů aliance. Jen ale většiny z nich. Své výhrady jasně formulovalo Turecko a částečně nesouhlasná a hlavně nejednoznačná je pozice Chorvatska. Jadranský stát zažívá zahraničně politický střet mezi prezidentem Zoranem Milanovičem a chorvatskou vládou s premiérem Andrejem Plenkovičem v čele.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se ve středu shodla s prezidentem Milošem Zemanem na společném kandidátovi na nového náčelníka generálního štábu Karlu Řehkovi, který je nyní šéfem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Řehka vystřídá generála Aleše Opatu, který 30. června ve funkci skončí.
Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun. V neděli to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vládě navrhne další dodávky za 600 až 700 milionů korun, dodala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku.
