


Bojujeme proti sobě. Praha si chce zničit Vyšehrad
Plánovaný železniční most přes Vltavu by Česku mnohé vzal - a nic za to nenabídl. Leda estetiku východoevropského nádražního bufetu ze sedmdesátých let.



Plánovaný železniční most přes Vltavu by Česku mnohé vzal - a nic za to nenabídl. Leda estetiku východoevropského nádražního bufetu ze sedmdesátých let.



Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v Česku. Dominanta Pražského hradu vznikla ještě v době Jana Lucemburského ve stylu francouzské chrámové gotiky. Jejím prvním architektem byl Matyáš z Arrasu, na něj navázal Petr Parléř.



Bez nápadu, málo odvážný a špatně zapadající do panoramatu, říkají někteří architekti o návrhu nového železničního mostu v Praze pod Vyšehradem. Jiní naopak oceňují odkaz na siluetu oblouků stávajícího mostu, řešení lávky pro pěší a cyklisty nebo nové vlakové zastávky na Výtoni. Návrh představila Správa železnic, v mezinárodní soutěži uspěla firma 2T engineering. Stavba má začít v roce 2026.



Železniční most mezi pražskou Výtoní a Smíchovem dostane novou podobu, zachována zůstane pouze spodní část stavby s pilíři. Nově bude most tříkolejný a přibude zastávka na Výtoni. Přestavba by měla stát zhruba dvě miliardy korun. Ve středu to řekli zástupci Správy železnic, kteří představili návrh mostu od firmy 2T engineering vzešlý z architektonické soutěže.



Ústav šlechtičen je barokně-klasicistní palácová stavba, která se nachází v někdejším Rožmberském paláci v areálu Pražského hradu. Na stavu jeho jednotlivých budov z roku 1755 se silně podepsal komunistický režim. Vše se změnilo až v průběhu 90. let, kdy se celý palác dočkal nákladné rekonstrukce.



Architektonický klenot Ostravy se brzy dočká nového vzhledu i využití. Módní dům Ostravica - Textilia po třiceti letech projde rekonstrukcí. Projekt přestavby získal potřebná povolení i silného finančního partnera. Lidé tak ikonický obchodní dům budou moci navštívit zřejmě už za necelý rok v létě.



Ve věku 74 let toto úterý zemřel filozof, estetik a teoretik umění Petr Rezek. Informovala o tom Akademie výtvarných umění v Praze, kde učil. Pedagog patřil k žákům filozofa Jana Patočky, měl blízko k historiku umění a kurátorovi Jindřichu Chalupeckému. Za normalizace mohl vykonávat jen nekvalifikovaná zaměstnání, vedl bytové semináře a vydával v samizdatu.



Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.



Nejvyšší purkrabství je renesanční budova v areálu Pražského hradu, která se nachází při Jiřské ulici. Její dnešní podoba vznikla v průběhu 16. století přestavbou dřívějších románských a gotických domů díky architektům Giovanni Venturovi a Ulrichu Aostalisovi.



Hotel Central se nachází v pražské Hybernské ulici na Novém Městě, pár desítek metrů od náměstí Republiky. Jedná se o nejstarší dochovanou secesní stavbu v hlavním městě. Hotel si nechal na přelomu 19. a 20. století postavit stavitel Quido Bělský podle plánů rakouského architekta Friedricha Ohmanna. V prostorách hotelu působil populární kabaret Červená sedma či Městská divadla pražská.



Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze. Uvedl to Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb.



Na přelomu 19. a 20. století vzniklo v Praze několik tržnic. Jednou z nich je i Vinohradská tržnice postavená v letech 1903 až 1905. Jedná se o zděnou stavbu s železnou prosklenou střechou, která se nachází mezi Vinohradskou třídou a Slezskou ulicí. Budova ve stylu historismu s prvky secese se řadí mezi typické příklady architektury obdobných staveb tehdejší doby.



Praha zahájila přípravné práce na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad, která potrvá 33 měsíců. Za návrhem stojí architektonické studio MCA atelier. Prohlédněte si současnou i budoucí podobu jednoho z nejživějších pražských náměstí.



Grossmannova vila patří k architektonickým perlám Ostravy. Dlouhá léta zanedbaný objekt v těchto dnech prochází rekonstrukcí. V budoucnu bude vila sloužit jako kulturní centrum a v částech domu bude dokonce možné se ubytovat. Ve vile se do dnešní doby zachovalo původní vybavení.



Přehrada Harcov v Liberci oslaví za dva roky 120 let. Dnes slouží také jako rekreační místo, město ji však začátkem 20. století vybudovalo, aby chránila před povodněmi. Tuto roli plní i nadále, čeká ale na modernizaci, kterou radnice slibuje už více než deset let. Podívejte se, jak se okolí vodní nádrže brzy promění.



Lanovku, jež má zajistit přímé spojení mezi Prahou 6 a 8, navrhne londýnské studio William Matthews Associates. Jeho architekti uspěli v soutěži, kterou na návrh tří stanic a pěti podpěr lanové dráhy vypsal pražský dopravní podnik. "I když nás čeká ještě hodně práce, doufám, že už v roce 2026 bude možné se lanovkou svézt," uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).



Nová linka pražského metra D nepřinese jen rychlejší spojení jižních částí města s centrem, ale také promění okolí budoucích stanic. Na Nových Dvorech a v Libuši vzniknou nové čtvrti, zásadně se promění také oblast krčského nádraží a Thomayerovy nemocnice. Město zde chce postavit přes šest tisíc nových bytů, ale také nová náměstí, hotely, administrativní budovy nebo osmdesátimetrovou věž.



V centru Barcelony si mladí byt nekoupí. Ceny jsou vysoké, a tak se studenti nebo mladé rodiny často uchylují k bydlení v komunitě nebo na okraji města, říkají španělští architekti ze studia Peris + Toral, kteří se letos dostali mezi finalisty ceny Mies van der Rohe. Jejich bytové domy nabízí dostupné komunitní bydlení a oproti klasické výstavbě chytře pracují s prostorem i udržitelnými materiály.



Palác První české zajišťovací banky, v současné době Goethe-Institut, je budova na Masarykově nábřeží, která vznikla jako součást obytného bloku v letech 1903 až 1905. Objekt paláce je ze souboru staveb nejvýraznější díky své poloze na nároží ulic Na Struze a Masarykovo nábřeží. Na projektu domovního bloku se podíleli významní čeští architekti.



Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.