Chabařovice - Už v roce 2013 by mělo ožít obří jezero Milada, které zaplnilo díru po opuštěném hnědouhelném dolu u Ústí nad Labem.
Napuštěné je už od loňska a příští rok skončí i sanace břehů a řešení administrativních náležitostí, načež ho převezmou do své správy okolní obce, řekl vedoucí projektu František Kroupa. Místní si od Milady slibují, že by se mohla stát obdobou Máchova jezera.
Milada je jedním ze tří velkých jezer, které v Podkrušnohoří vznikají na místě někdejších dolů. Vodní rekultivace je relativně levná a zároveň má krajinu zpestřit. Největší z trojice bude Medard u Sokolova, druhé jezero Most.
Do 25 metrů hluboké Milady se vejde zhruba 35 miliard litrů vody. Milada byla dokonce se svými 252 hektary nakrátko největším českým jezerem; je sice o něco menší než Máchovo jezero, to je však ve skutečnosti rybníkem.
Kam vyrazit v ČR za koupáním:
Pozor, jezero je stále dobývací prostor
Jezero je stále dobývacím prostorem, a tak kdo má zájem se v Miladě vykoupat, musí mít štěstí na nepozornost ochranky. To by se však mělo v roce 2013 změnit. "Už tu nebude dobývací prostor a zřejmě nikdo nebude bránit, aby se sem lidé chodili koupat," uvedl Kroupa.
Pak by se mohla rozjet i výstavba zázemí pro koupaliště, hotelů nebo loděnice. "Bude ale záležet na obcích, jestli budou schopné výstavbu zafinancovat. Tak jako tak to bude otázka deseti, možná 15 let," dodal vedoucí projektu.
Jezero může nabídnout ideální dostupnost, čistou vodu a výhled na hory z obou stran. K tomu se přidala možnost čerpat peníze z evropských fondů nebo ze státních miliard určených na likvidaci ekologické zátěže. Počáteční nadšení ale poslední dobou spíše opadlo.
Budoucnost Milady ohrožuje uhlí
Obce si vloni nechaly zpracovat studii o využitelnosti jezera, která doporučila jen omezené investice. Mimo jiné proto, že je jezero v dolíku, kam příliš nefouká, takže jachtaři tam jezdit určitě nebudou.
Nejznámější české jezero je ve skutečnosti rybník:
Pro výstavbu je navíc použitelná bez omezení jen polovina pobřeží, na zbytku musejí stavbaři brát ohledy na drenáže a další limity. Některé svahy jsou nestabilní a sesouvá se z nich zemina. Do předání jezera prý ale budou problémy vyřešené.
Budoucnost Milady ohrožuje i uhlí. Důl byl narychlo opuštěn začátkem 90. let, kdy byla těžba na dohled od krajského města neprůchodná. Uhlí je pod povrchem zhruba 100 milionů tun. To by dokázalo zásobovat Česko dva až tři roky.
Podle Kroupy je otázkou, zda příští generace začnou toto uhlí těžit. Zánik Milady by to prý nutně neznamenalo, ale musela by se alespoň částečně odčerpat a odtěžily by se pracně vybudované rekultivace. "Byl by to hřích, který si nechci připouštět, ale ta uhelná sloj pod námi pořád je," dodal.
