Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, kterým zrušil zákaz dodat Íránu moderní systém protivzdušné obrany S-300. V pondělí to oznámil Kreml. Izrael vývoz raket ostře odsoudil.
Írán již v roce 2007 uzavřel s Ruskem kontrakt na dodávku několika baterií S-300PMU-1, avšak jejich vývoz zakázal předchozí prezident Dmitrij Medveděv v roce 2010. Reagoval tak na tlak Západu.
Sankce za jaderný program
Západní společenství v minulosti zavedlo proti Teheránu sankce v obavě z vývoje jaderné zbraně. Nedávno však světové velmoci a Írán dospěly k prozatímní dohodě o omezení íránského jaderného programu.
Vzhledem k tomuto pokroku není podle šéfa ruské diplomacie už zákazu zapotřebí. "V dané etapě nezbytnost takového embarga, a to dobrovolného ruského embarga, úplně odpadla," prohlásil Sergej Lavrov. Prý žádná rezoluce OSN vývoz protileteckých zbraní do Íránu neomezuje.
"S-300 je čistě obranná zbraň, která neohrožuje žádnou zemi v regionu, samozřejmě včetně Izraele," ujistil ruský ministr. Podle něj je pořízení si moderní protivzdušné obrany pro Írán velice aktuální, jak tomu svědčí vývoj v Jemenu, kde tamní šíitští povstalci jsou terčem náletů koalice sunnitských států.
O situaci v regionu dnes Lavrov telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Podle mluvčího Bílého domu Josha Earnesta dal Kerry v rozhovoru najevo nesouhlas USA s vývozem protivzdušného systému. Earnest naznačil, že krok Moskvy by mohl ohrozit plány na zrušení sankcí vůči Íránu v rámci konečného ujednání o jeho jaderném programu. Jednota a součinnost se zeměmi, jako je Rusko, jsou podle mluvčího zásadní pro úspěch jednání.
Podle agentury Interfax je prý možné, že S-300 budou dodány Íránu v jiné variantě, protože předchozí kontrakt nebyl jen pozastaven, ale zrušen, zákazníkovi byly vráceny předem zaplacené peníze a samotné zbraně byly rozebrány.
Bude-li zrušeno zbrojní embargo, zavedené Radou bezpečnosti OSN, a bude-li mít Teherán o ruské zbraně zájem, bude třeba uzavřít nový kontrakt, napsala agentura s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj.
Proti byly zejména USA a Izrael
Proti dodávce S-300 do Íránu se stavěly především Spojené státy a Izrael. V reakci na ruské odmítnutí splnit uzavřený kontrakt zažaloval Teherán u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě exportéra ruských zbraní o čtyři miliardy dolarů (asi 103 miliard Kč).
Rusové i Íránci prý ale mají zájem tento spor urovnat kompromisem, řekl šéf agentury Rosoboronexport Anatolij Isajkin listu Kommersant.
Novinářská cena 2014
Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.
HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!
V ruském tisku se již dříve objevily zprávy, že Moskva prý nabízí Teheránu namísto S-300 obdobný protiletecký raketový systém Antej-2500. Tyto rakety mají ve srovnání s S-300 kratší dolet a nižší rychlost, ale jsou považovány za účinnou zbraň proti nepřátelským letadlům a řízeným střelám. Tyto zprávy ale Kreml popíral.
Podle dostupných údajů je systém S-300PMU1 vybaven modernějším radiolokátorem PN64, který je schopen zjistit i malé cíle. Dálkový dosah raket je 150 kilometrů a výškový 27 kilometrů. Raketa je také schopna zasáhnout cíle pohybující se v nízkých výškách na vzdálenost až 30 kilometrů.
Izraelský ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic označil chystanou dodávku za "přímý výsledek legitimity dané Íránu připravovanou dohodou" o jeho jaderném programu a "důkazem toho, že hospodářský růst navazující na zrušení (mezinárodních) sankcí využije Írán k tomu, aby se ozbrojil, a ne pro blaho íránského lidu".
