Praha - Pražský vrchní soud v úterý s definitivní platností potvrdil třináctiletý trest matce, která loni v dubnu zavraždila své novorozené dítě.
Matka podle obžaloby ihned po porodu začala dítě škrtit. Když zjistila, že nedýchá, zanechala jeho tělo v křoví a odešla. Proti rozsudku se žádná ze stran nemůže odvolat.
Tragédie se podle spisu stala s největší pravděpodobností 22. dubna 2010 mezi čtvrtou a osmou hodinou ranní v Praze 9 Čakovicích v ulici K Sedlišti v křovinatém svahu mezi garážemi a železniční tratí.
U nepoužívané koleje ženě nejdříve odtekla plodová voda, po porodu novorozenci připravenými nůžkami odstřihla pupeční šňůru, a poté ho oběma rukama přibližně deset minut škrtila.
Matka tvrdila, že dítě dala do babyboxu
Žena rodila venku kvůli tomu, že zrovna bydlela v bytě přítele své kamarádky, který jí zakázal rodit doma. Odmítla také nabízenou sanitku a porod v nemocnici. Po činu navíc svým některým známým tvrdila, že dítě dala do babyboxu.
Tělo dítěte policie nalezla až po několika měsících, takže nebylo možné ani z nařízené pitvy určit příčinu smrti. Soud proto uvěřil výpovědi obžalované, která se k uškrcení dítěte doznala a dovedla policii na místo činu, kde se nacházely ostatky.
Advokát obžalované se snažil stejně jako v hlavním líčení prokázat, že matka jednala v silném rozrušení způsobeném porodem, a proto měla být souzena podle mírnějšího ustanovení zákona se sazbou od tří do osmi let.
Předsedkyně senátu Jaroslava Maternová však konstatovala, že prvoinstanční soud provedl všechny důkazy s mimořádnou pečlivostí, zejména opatřil revizní znalecký posudek z oborů gynekologie, psychiatrie a psychologie.
Ten podle ní zcela rozptýlil pochybnosti, které u městského soudu vyvstaly kvůli rozdílným pohledům znalců na to, zda byla obžalovaná rozrušena porodem takovou měrou, jakou zákon požaduje pro užití mírnějšího paragrafu.
Znalci také vyloučili možnost, že obžalovaná v době činu trpěla duševní poruchou, která se nazývá laktační psychóza a při níž může dojít k vraždě novorozeněte matkou. Její intelekt označili za podprůměrný a její osobnost za nestálou.
Třináctiletý trest pak Maternová odůvodnila tím, že obžalovaná spáchala sice čin s rozmyslem a cíleně, nicméně je dosud netrestaná a doznala se. Proto jí soud vyměřil trest pod zákonnou hranicí sazby, která se v tomto případě pohybovala od 15 let výše. Zařadil ji také do mírnějšího typu vězení s ostrahou.
Vrchní soud nakonec musel alespoň částečně rozsudek městského soudu změnit - napravil jedno jeho drobné procesní pochybení.