Policie chce otestovat rozpoznávání obličejů kamerami, primátor Hřib je proti

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 11. 2019 12:53
Vedení pražské policie požádalo magistrát, aby aktivoval na šesti místech v hlavním městě automatické rozpoznávání obličejů. Policie by tak mohla automatizovaně sledovat a zaznamenávat pohyb osob, které kamery zachytí, informoval server irozhlas.cz.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Předseda bezpečnostní komise Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že jde o citlivou záležitost a Praha požádá o stanovisko Úřad pro ochranu osobních údajů. Primátor Zdeněk Hřib (piráti) s krokem nesouhlasí.

Úřad na konci léta odmítl, aby se technologie rozpoznávání obličejů používala k identifikaci fotbalových chuligánů na stadionech. Podle ochránců údajů "nelze najít dostatečný právní důvod ke zpracování biometrických osobních údajů návštěvníků fotbalového utkání", napsal server.

Kamery, které umí za pomoci speciálního softwaru rozlišovat obličeje, slouží policii při hledání pachatelů trestných činů či ztracených osob. Zároveň ale tato technologie vyvolává pochybnosti kvůli možnému zneužívání či nespolehlivosti.

"V rámci komunikace s Magistrátem hlavního města Prahy pražská policie navrhla zamyslet se do budoucna nad možností otevření tématu ohledně systému rozpoznávání obličejů a jeho využitelnosti v rámci městského kamerového systému," sdělil serveru mluvčí pražské policie Jan Daněk. Nejde podle něj o pilotní projekt, ale o "otevření tohoto tématu k diskusi".

"Jak již uvedl náměstek pro životní prostředí a bezpečnost Petr Hlubuček jedná se o citlivou záležitost. Praha požádá o stanovisko Úřad pro ochranu osobních údajů. Já osobně jsem proti užívání technologie rozpoznávání obličejů na městském kamerovém systému," uvedl primátor Hřib. Praha v minulých letech modernizovala svůj kamerový systém, kamery nyní umožňují záznam ve vysokém rozlišení a vidí i ve tmě.

Londýn kamery testuje, San Francisco je zakázalo

Podle nezávislé studie z letošního léta systém na rozpoznávání obličejů, testovaný v Londýně, chybně označil podezřelého v 81 procentech případů. Londýnská policie ale tvrdí, že se kamery spletou jen v jednom z tisíce případů. Například San Francisco použití takové technologie zakázalo z obavy z jejího zneužívání.

O efektivitě systému pochybuje advokát Jan Vobořil, který se ve sdružení Iuridicum remedium věnuje ochraně soukromí. "Snižuje se počet trestných činů, tak proč se má zavádět automatické sledování občanů?" řekl rozhlasu.

Člen městské komise pro kamerový systém Oldřich Kužílek pokládá za potřebné, aby se podrobně vyjasnilo postavení městského kamerového systému. Nyní totiž není jasné, kdo je zpracovatelem údajů, jaké jsou účely kamerového sledování nebo jaký je osud získaných údajů, dodal.

Nákladný a technicky náročný systém pro rozpoznávání obličejů už funguje na pražském Letišti Václava Havla. Na letišti je 145 kamer, které jsou schopny okamžitě porovnat zachycenou tvář s databází hledaných osob.

Kamerový systém se stal loni předmětem diskusí při dopadení hledaných turistů z Nizozemska, kteří napadli v centru Prahy personál restaurace. Policisté tehdy systém nevyužili a na přítomnost hledaných turistů na letišti upozornili až svědci a ostraha letiště.

Čína hodnotí lidi | Video: Jan Hrušovský, Jakub Zuzánek, Reuters
 

Právě se děje

před 5 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy