Praha - Pražský magistrát po červnové povodni uvažuje o tom, že by na území města postavil vlastní meteostanici. Ta by zpřesňovala informace o srážkách, které nyní dodává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
"ČHMÚ poskytuje dobrá data, ale například detailní pohled nad Hostivařskou nádrží popřípadě nad povodím Rokytky nedodává v podrobnosti, kterou bychom mohli využít," řekl deníku Aktuálně.cz primátor Tomáš Hudeček.
Právě menší toky, jako je Rokytka nebo Botič, napáchaly letos v Praze velké škody. "Zatímco povodeň v roce 2002 byla dána průtokem vody ve Vltavě, tedy veličinou dopředu relativně zřejmou, letos byla definována obrovským množství srážek nad samotným územím hlavního města," popsal Hudeček.
Zřízení meteostanice by Prahu vyšlo zhruba na jeden milion korun. "Musíme to zvážit, otázkou je také, na kolik by vyšel provoz. Nechceme utratit ani korunu zbytečně, na druhou stranu škody se letos vyšplhaly na 4 miliardy korun," řekl náměstek Jiří Vávra, který vede magistrátní komisi pro protipovodňová opatření.
Magistrát už jednal s expertní firmou, která nabízela kompletní systém vyhodnocování srážkové situace a stavu říček. Na ničem konkrétním se s ní ale politici nedohodli.
"Setkání bylo informačně přínosné, ale myslím si, že Praha by neměla a priori vzít kompletní projekt od jedné firmy, to už jsme tady zažili," uvedl Hudeček. Vedení radnice by podle něj mělo zvážit, zda si nemůže část služeb zajistit město samo.
Odborníci z ČHMÚ se však k nápadu s meteostanicí staví spíše negativně. "Já osobně bych to nedoporučoval. Srážkoměry jsou náročné na údržbu, musí se kontrolovat minimálně jednou týdně. Máme zkušenost, že pokud to nespravujeme my nebo povodí, tak to nefunguje dobře," řekl ředitel pražské pobočky ČHMÚ Daniel Kurka.
Podle Vávry by nejlepším řešením bylo dohodnout se na provozování stanice přímo s ČHMÚ. Praha by podle něj do měsíce měla mít všechna potřebná data, ze kterých bude jasné, zda by se zařízení skutečně vyplatilo. Teprve poté o případné stavbě stanice rozhodne.
Expert: Praha potřebuje hydrologické stanice
Podle Kurky se Praze vyplatí spíše dobrý systém hydrologických stanic na malých tocích, na němž už v tuto chvíli spolu s magistrátními úředníky pracuje. Hydrologické stanice měří množství vody a rychlost průtoku. "Letošní problém by se tím vyřešil zhruba z 80 %. Umožní to varovat až deset hodin předem," popsal Kurka.
Vltava je podle něj dobře pokrytá, ovšem u říček měl ČHMÚ při letošní povodni k dispozici pouze stanici na Dobřejovickém potoku. Částečně byly v provozu také stanice u Botiče v Nuslích a u Rokytky v Libni, ty ale neposílaly data.
Kurka odhaduje, že deset až patnáct hydrologických stanic na malých tocích spravují pro město Lesy Praha, neodpovídají ale potřebným standardům. Některé z nich by magistrát měl podle Kurky upravit a ČHMÚ by je pak byl ochotný provozovat.
"Jsme domluvení, že se na ty stanice pojedeme podívat a rozhodneme se, které by se daly využít. Musel by to ovšem hradit magistrát, my na to peníze nemáme," dodal Kurka.
Magistrát také dál jedná s městskými částmi, jak se před dosud neřešeným nebezpečím rozvodněných říček bránit.
"Ochrana území u malých vodních toků je nová věc. Nastala spousta chyb v rámci přenosu informací, ale hlavně tyto vodní toky nikdy nebyly v tomto stavu. Je potřeba vybudovat celý systém ohlašování," popsal Hudeček.
Podle primátora u menších toků není možné stavět protipovodňové zábrany. "Voda tam naroste tak rychle, že by nikdo žádné zábrany postavit nestihl. Navíc na to v některých oblastech ani není místo," myslí si Hudeček.
