Ač si starousedlíci často stěžují na sousedy, kteří pronajímají byty přes Airbnb, většinou to podle vedení města dělají pouze na sociálních sítích. Pražská radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu) proto teď Pražany veřejně žádá, aby v případě problému zvedli telefon a zavolali strážníky.
"Hodně lidí problémy nehlásí. S ředitelem městské policie jsme se teď však dohodli, že každý incident související s Airbnb bude předán i na příslušný úřad městské části a také na magistrát. Nejenže tak budeme monitorovat všechny stížnosti, ale zapojíme rovnou i živnostenské odbory, které ve všech případech okamžitě provedou kontrolu dodržování živnostenského zákona," říká radní.
Úředníci podle ní v co nejkratší době prověří, zda dotčený majitel bytu vlastní živnostenské oprávnění, jestli zaplatil poplatky za ubytované hosty, či zda úřadu nahlásil byt jako provozovnu.
Hostitelům, kteří nesplňují veškeré povinnosti dané zákonem, přitom hrozí poměrně vysoké pokuty. Zatím však mají výhodu v anonymitě, kterou jim americká firma garantuje. Kvůli této ochraně většinou magistrátní úředníci neví, kdo byty pronajímá a koho mají kontrolovat, případně pokutovat. Díky tomu se část uživatelů platformy podle politiků vyhýbá placení daní a plnění povinností daných zákonem.
K čemu jsou zákony, když je nemůžete kontrolovat?
"Existuje tady velká šedá zóna. Většina lidí to neplní. Nestačí totiž, že stanovíte povinnost platit daně, musíte mít i možnost provádět kontrolu. Bez kontroly máte obrovské množství neplatičů," řekla Kordová Marvanová. Právě spolupráce s městskou policií by to podle ní měla alespoň částečně změnit. "Když už ty informace nemáme průběžné a kompletní od Airbnb, získáme je postupně alespoň takto," dodává radní.
Na udání sousedů se podle radní městu podaří prověřit minimálně ty nejvíce problematické hostitele, kteří se nesnaží předcházet problémům a je jim jedno, zda jejich hosté například ruší noční klid či znečišťují a poškozují společné prostory.
Bytů pronajímaných přes Airbnb každoročně přibývá. Aktuálně lidé přes platformu jen v Praze lákají na více než 13 tisíc nabídek ubytování, nejvíce pak v samotném srdci metropole. Celých 84 procent z nich však tvoří celé byty, které se podle vedení města neslučují s původní myšlenkou Airbnb jakožto sdíleného bydlení.
Město má jen omezené informace o tom, zda majitelé bytů dodržují zákony, ale existuje několik indícií, které tomu zrovna nenasvědčují. Současně je například v Praze na živnostenském úřadě nahlášeno jen 3 660 lidí, kteří mají živnost na poskytování ubytovacích služeb. Mezi nimi jsou navíc i provozovatelé hostelů a hotelů, a je tedy jisté, že jen malá část lidí, kteří nabízejí ubytování přes Airbnb, vlastní i dané živnostenské oprávnění.
Takové oprávnění přitom musí mít každý, kdo v Česku soustavně provozuje ubytování za účelem zisku. Jinak mu hrozí pokuta až milion korun. Podle odhadů města přitom tímto způsobem svůj byt přes Airbnb pronajímá velká část hostitelů. Jde ale skutečně jen o odhady, protože úředníci nevědí, kdo konkrétně byty přes Airbnb nabízí, a nemohou tedy ani prověřit, zda je pronajímá pouze výjimečně, nebo naopak po větší část roku, a má tedy mít i živnostenské oprávnění.
Airbnb je i v hledáčku Evropské komise
Anonymita uživatelů Airbnb je tak pro město problémem číslo jedna. Přesto však americká společnost trvá na tom, že údaje o svých uživatelích městu nepředá. Odvolává se při tom na ochranu osobních údajů.
Současně Airbnb tvrdí, že jeho působení v Praze se jen málo podílí na negativních dopadech, které jsou mu přisuzovány, ať už jde o nedostatek bytů pro zdejší obyvatele, nebo třeba vylidňování centra. Naopak společnost tvrdí, že je pro město přínosem a jen v roce 2018 díky Airbnb a jeho hostům do české ekonomiky přiteklo přes dvanáct miliard korun.
"Jsme partnery více než pěti set vlád a organizací po celém světě, se kterými společně prosazujeme udržitelný turismus a kterým pomáháme vybírat turistické poplatky. Praze jsme už několikrát nabídli podobné partnerství a doufáme, že v budoucnosti dojde k jeho uzavření," říká Kirstin MacLeodová, mluvčí Airbnb.
Jak se s Airbnb vypořádali v cizině?
S problémy, které Airbnb přináší, ať už jde o vylidňování center měst či zvyšující se ceny nájmů, ztratila už leckterá světová metropole trpělivost. Ne všechny se však k regulaci krátkodobých ubytování postavily stejně.
Přísný postoj ke americké společnosti zaujala paradoxně velká města v USA. Například v San Franciscu či ve Washingtonu je možné byty přes Airbnb pronajímat maximálně devět měsíců v roce, v Los Angeles dokonce jen 120 dní v roce.
Ve většině amerických měst, které k regulaci služby přistoupily, navíc může hostitel nabízet přes Airbnb pouze byty, ve kterých má sám trvalý pobyt. V řadě míst musí navíc hostitelé platit vysoké poplatky a leckde i vyšší daň z příjmu.
Také v Evropě se však najde řada měst, které se ke krátkodobým pronájmům postavila nesmlouvavě. Amsterdam, Berlín, Londýn, Helsinky či třeba Paříž všechny omezily maximální dobu pronájmu za jeden rok, nejčastěji na tři až čtyři měsíce. V Paříži je navíc třeba na druhý pronajímaný byt získat velmi drahé povolení a Itálie na krátkodobé pronájmy uvalila vysokou daň. V Bruselu musí mít v bytě majitel trvalé bydlení a ve Vídni pak dokonce platí zákaz pronajímat krátkodobě celé byty v rezidenčních zónách.
Praha si však jako hlavní podmínku partnerství klade poskytnutí údajů o hostitelích, na kterou společnost není ochotná přistoupit. A české hlavní město v tom není samo. Nedávno se proto dvacítka evropských metropolí, včetně Prahy, spojila a požaduje, aby zasáhla Evropská unie. Evropská komise tak má do konce roku projednat Akt o digitálních službách, který by mohl Airbnb ke spolupráci donutit.
Současně se Praha podle Kordové Marvanové snaží, aby se do novely živnostenského zákona dostala klauzule, díky které by města a obce mohly vydat vlastní nařízení, kterým by krátkodobé pronájmy regulovaly. A to například omezením maximálního počtu dní v roce, kdy lze byt pronajímat, nebo počtu lidí, kteří se v něm mohou ubytovat.
Kordová Marvanová také navrhuje posílení pravomocí sousedů. "Vůbec bych se nebála toho, aby musel majitel bytu k pronájmu přes Airbnb nejdříve získat souhlas všech vlastníků v daném domě," říká Marvanová. Týkalo by se to však podle ní pouze těch hostitelů, kteří by svůj byt chtěli přes Airbnb pronajímat trvale.
Hřib: Zakažme pronajímaní celý bytů
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dokonce navrhuje plošný zákaz krátkodobého pronajímání celých bytů. Uživatelé platforem by tak mohli nabízet pouze jejich část, tedy běžně například jeden pokoj. Proti tomuto nápadu se ale ohradil předseda Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil a označil ho za populistický.
Ostatně většina zmíněných návrhů zatím nemá širokou podporu tam, kde je to nejvíce třeba - ve sněmovně. To dokázal i loňský poslaneckých návrh, který část těchto opatření obsahoval a který zákonodárci shodili ze stolu. Větší politická shoda zatím panuje jen na prolomení informačního embarga, tedy na tom, aby platformy typu Airbnb měly povinnost sdílet s úředníky údaje o hostitelích, hostech a bytech.
Minimálně tato změna by se ještě letos měla znovu dostat na jednání sněmovny, buď jako poslanecký, nebo jako vládní návrh. "Pokud by to bylo nutné a trvalo to příliš dlouho, navrhne novelu zákona sama Praha," říká Kordová Marvanová. Dodává však, že úplně nejlepší by bylo, kdyby k tomuto závěru došla Evropská komise, protože by pak bylo jednodušší informační povinnost po americké společnosti vymáhat.
