Češi šetří na pohřbech a urny zemřelých si často ani nevyzvednou, říká bývalý šéf pražských hřbitovů

Kristýna Šopfová
6. 8. 2017 17:48
Pro Čechy jsou pohřby drahé a většinou volí nejlevnější variantu, kremaci. Urnu s ostatky si ale často ani nevyzvednou. Pohřeb s obřadem je mnohdy nad finanční možnosti pozůstalých, proto odpovědnost za zřízení pohřbu stále častěji přebírají obce. Novela zákona o pohřebištích chce problémy s financováním částečně vyřešit.
Ďáblický hřbitov v Praze je prvním, kde byl Les vzpomínek vytvořen.
Ďáblický hřbitov v Praze je prvním, kde byl Les vzpomínek vytvořen. | Foto: DVTV

Praha - V posledních letech lidé čím dál častěji odcházejí z krematoria s prázdnou. Podle Martina Červeného, bývalého ředitele Správy pražských hřbitovů, je Česko evropskou špičkou v počtu nevyzvednutých uren. "Většina lidí zároveň neví, že nemohou popel mrtvých prášit kdekoliv," doplnil. Požádat totiž musí o povolení majitele pozemku. 

Ročně v Česku zemře přes 100 tisíc lidí. "Jen v Praze ročně zemře kolem 3000 lidí, přičemž každý druhý pohřeb je bez obřadu," tvrdí Červený. Ve velkých městech je až 95 % mrtvých zpopelněno. V posledních letech se do popředí dostává i odkázání těla na vědecké účely, které je však nutné sepsat ještě před smrtí. 

Pro Čechy je cenově nejpřijatelnější mrtvé zpopelnit. Za žeh s obřadem zaplatí pozůstalí asi 20 tisíc korun, bez obřadu zhruba o 10 tisíc méně. Jen samotné zpopelnění stojí kolem dvou tisíc. 

Ceny pronájmu míst na hřbitově se liší podle lokality. V Praze stojí metr čtvereční asi 120 korun, v Brně 80 korun za rok. Reálné výdaje, do kterých spadá i údržba místa, jsou ale vyšší.

Rezervovat si na hřbitově místo může být risk

Ani s pronajmutým místem nemá zemřelý jistotu, že v hrobě skončí. Přáním v poslední vůli navzdory. Pokud do 96 hodin nezačnou pozůstalí řešit pohřeb, přenese se tato povinnost na obec, kde dotyčný zemřel. "Obce ale ve většině případů poslední vůli nezohledňují," tvrdí Červený. 

Náklady na tzv. sociální pohřeb přitom proplácí ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Od roku 2007, kdy se na ministerstvo obrátilo jen 98 obcí, se počet žádostí o sociální pohřby zdesetinásobil. "Problém u využívání sociálních pohřbů vidíme v tom, že pohřbít nebožtíka nechtějí sami dědicové, ačkoliv si zůstavitel nějaké slušné pohřbení zajisté přál," uvedla mluvčí ministerstva Veronika Vároši. 

Loni proplatilo ministerstvo pohřby za 9,5 milionu korun. Lidé volí často nejlevnější variantu za zhruba dva tisíce korun. Obce naopak průměrně zaplatily pohřeb za šest a půl tisíce korun. Novela zákona o pohřebnictví, která umožní obcím výdaje za pohřeb po dědicích v rámci pozůstalosti vymáhat, začne platit od letošního září.

Pohřební služby našly díru na trhu

V zemi je kolem tisíce a půl pohřebních služeb. "Úroveň pohřbívání v ČR je nízká, zejména pokud máte jinou představu o pohřbívání, než je v nabídce pohřebních služeb," řekl Martin Červený. V Česku v posledních letech vznikají organizace, které se snaží poptávku naplnit.

Projekt Les vzpomínek vznikl před dvěma lety na pražském ďáblickém hřbitově. Jde o ekologickou formu pohřbívání s využitím volného místa na hřbitovech. Ke kořenům stromů mohou pozůstalí vysypat popel zemřelých. I tady musí zaplatit za pronájem místa a služby s tím spojené ve výší čtyř až pěti tisíc korun na deset let. Nově vznikají alternativní místa pro poslední rozloučení s mrtvými i v Brně na líšeňském hřbitově a ve Zvoleni.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy