Češi šetří na pohřbech a urny zemřelých si často ani nevyzvednou, říká bývalý šéf pražských hřbitovů

Kristýna Šopfová
6. 8. 2017 17:48
Pro Čechy jsou pohřby drahé a většinou volí nejlevnější variantu, kremaci. Urnu s ostatky si ale často ani nevyzvednou. Pohřeb s obřadem je mnohdy nad finanční možnosti pozůstalých, proto odpovědnost za zřízení pohřbu stále častěji přebírají obce. Novela zákona o pohřebištích chce problémy s financováním částečně vyřešit.
Ďáblický hřbitov v Praze je prvním, kde byl Les vzpomínek vytvořen.
Ďáblický hřbitov v Praze je prvním, kde byl Les vzpomínek vytvořen. | Foto: DVTV

Praha - V posledních letech lidé čím dál častěji odcházejí z krematoria s prázdnou. Podle Martina Červeného, bývalého ředitele Správy pražských hřbitovů, je Česko evropskou špičkou v počtu nevyzvednutých uren. "Většina lidí zároveň neví, že nemohou popel mrtvých prášit kdekoliv," doplnil. Požádat totiž musí o povolení majitele pozemku. 

Ročně v Česku zemře přes 100 tisíc lidí. "Jen v Praze ročně zemře kolem 3000 lidí, přičemž každý druhý pohřeb je bez obřadu," tvrdí Červený. Ve velkých městech je až 95 % mrtvých zpopelněno. V posledních letech se do popředí dostává i odkázání těla na vědecké účely, které je však nutné sepsat ještě před smrtí. 

Pro Čechy je cenově nejpřijatelnější mrtvé zpopelnit. Za žeh s obřadem zaplatí pozůstalí asi 20 tisíc korun, bez obřadu zhruba o 10 tisíc méně. Jen samotné zpopelnění stojí kolem dvou tisíc. 

Ceny pronájmu míst na hřbitově se liší podle lokality. V Praze stojí metr čtvereční asi 120 korun, v Brně 80 korun za rok. Reálné výdaje, do kterých spadá i údržba místa, jsou ale vyšší.

Rezervovat si na hřbitově místo může být risk

Ani s pronajmutým místem nemá zemřelý jistotu, že v hrobě skončí. Přáním v poslední vůli navzdory. Pokud do 96 hodin nezačnou pozůstalí řešit pohřeb, přenese se tato povinnost na obec, kde dotyčný zemřel. "Obce ale ve většině případů poslední vůli nezohledňují," tvrdí Červený. 

Náklady na tzv. sociální pohřeb přitom proplácí ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Od roku 2007, kdy se na ministerstvo obrátilo jen 98 obcí, se počet žádostí o sociální pohřby zdesetinásobil. "Problém u využívání sociálních pohřbů vidíme v tom, že pohřbít nebožtíka nechtějí sami dědicové, ačkoliv si zůstavitel nějaké slušné pohřbení zajisté přál," uvedla mluvčí ministerstva Veronika Vároši. 

Loni proplatilo ministerstvo pohřby za 9,5 milionu korun. Lidé volí často nejlevnější variantu za zhruba dva tisíce korun. Obce naopak průměrně zaplatily pohřeb za šest a půl tisíce korun. Novela zákona o pohřebnictví, která umožní obcím výdaje za pohřeb po dědicích v rámci pozůstalosti vymáhat, začne platit od letošního září.

Pohřební služby našly díru na trhu

V zemi je kolem tisíce a půl pohřebních služeb. "Úroveň pohřbívání v ČR je nízká, zejména pokud máte jinou představu o pohřbívání, než je v nabídce pohřebních služeb," řekl Martin Červený. V Česku v posledních letech vznikají organizace, které se snaží poptávku naplnit.

Projekt Les vzpomínek vznikl před dvěma lety na pražském ďáblickém hřbitově. Jde o ekologickou formu pohřbívání s využitím volného místa na hřbitovech. Ke kořenům stromů mohou pozůstalí vysypat popel zemřelých. I tady musí zaplatit za pronájem místa a služby s tím spojené ve výší čtyř až pěti tisíc korun na deset let. Nově vznikají alternativní místa pro poslední rozloučení s mrtvými i v Brně na líšeňském hřbitově a ve Zvoleni.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Útočník s nožem zavraždil u Paříže policejní úřednici, policie ho zastřelila

Útočník s nožem ve francouzském městě Rambouillet u vchodu na policejní stanici zavraždil devětačtyřicetiletou policejní úřednici. Policisté ho postřelili, později zemřel. Podle médií byl muž občanem Tuniska, ale ve Francii pobýval legálně a měl čistý trestní rejstřík.

Aktualizováno před 1 hodinou

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Další zprávy