reklama
 
 

Poklad z husitských válek pomohla najít i divoká prasata. Za nalezené mince se kdysi dal koupit dům

11. 1. 2017
U lesní cesty na Rokycansku nalezl na konci roku chodec keramický džbán s 519 pražskými groši a dvěma drobnými mincemi. Podle odborníků poklad pochází zřejmě z husitských válek, když ho jeho tehdejší majitel zakopal z obavy před válkou. Za nalezený objem peněz šlo tehdy koupit menší dům na předměstí, menší statek na venkově nebo 15 krav. Pražské groše se na burzách prodávají řádově za desetikoruny, nález má tak větší cenu jako celek a v dalších souvislostech, než kdyby se prodal po jednotlivých mincích.
Hlavní zprávy

Plzeň - Keramický džbán s 521 stříbrnými mincemi našel na konci minulého roku chodec u lesní cesty na Rokycansku. Stříbrný poklad, ukrytý nejspíš za husitských válek, představoval v 15. století nemalý majetek. Je to největší mincovní nález na západě Čech za posledních zhruba 30 let, řekl ve středu novinářům ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda. Celkovou hodnotu pokladu odhadnou numismatici až po důkladném vyčištění a prozkoumání mincí, nálezci patří odměna.

V keramické nádobě, jen mělce pod vrstvou kamenů poblíž lesní cesty v místě, kde nebylo ani dřív žádné osídlení, ležel poklad téměř sedm století. Tehdejší majitel ukryl 519 kusů pražských grošů a dvě drobné mince, snad haléře. Historici se dnes domnívají, že je schoval ze strachu před válkou, v níž možná zemřel. Jinak by si poklad později vyzvedl. V 15. století představoval slušný majetek. "Je to 8,5 nebo devět kop grošů, za to se dal koupit menší dům na předměstí, menší stateček na venkově nebo tak 15 krav. Jedna kráva stála 24 až 48 grošů," vyčíslil numismatik a historik muzea Miroslav Hus. Teď majetek někdejšího rychtáře, mlynáře, hostinského či jiného člena lepší vesnické společnosti pomohla najít divoká prasata.

"Šel jsem na procházku do lesa, mezi stromy bylo ryto od divokých prasat a nějaké mince byly na povrchu," řekl nálezce Petr Hudec. Zavolal kamarádovi, který spolupracuje s muzeem. Díval se i na to, když nález později vyzvedli archeologové. Přesné místo říci nechtějí. "Asi se teď budu víc dívat v lese pod nohy," připustil Hudec.

Podle Frýdy se pražské groše prodávají na burzách řádově za desetikoruny. Nález z Rokycanska má tak větší cenu jako celek a v dalších souvislostech, než kdyby se prodal po jednotlivých mincích. Historici mají radost také z dochovaného keramického džbánu, který jim může pomoci určit dobu uložení. Podle předběžné prohlídky v něm byly většinou pražské groše Václava IV., který vládl v letech 1378 až 1419, nelze vyloučit ani starší ražby jeho otce Karla IV., jenž vládl mezi lety 1346 a 1378.

Pražské groše patří podle Frýdy k nejčastěji nacházeným mincovním pokladům - jednak proto, že se používaly nejdéle, a také proto, že byly v oběhu v době husitských a poděbradských válek, kdy lidé nejčastěji své peníze kvůli nebezpečné době ukrývali. S ražbou pražských grošů začal Václav II. v roce 1300, v Kutné Hoře se razily skoro 250 let, doplnil Hus. Nelišily se podobou ani velikostí, průměr byl 28 milimetrů, obraz byl stejný, měnilo se jména panovníka a léty také hmotnost. Zatímco Václav II. nechal razit z téměř ryzího stříbra, později bylo v minci třeba jen kolem 40 procent stříbra, řekl Hus.

Mince se teď musí vyčistit. "Nakládá se to různých chemických sloučenin, které se mění, mechanicky se to čistí kartáčky, můžeme použít i ultrazvuk. Může to u jedné mince trvat i týdny," dodal.

autor: ČTK

reklama
     
reklama
reklama

Vyberte region

komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama