Liberec - Archeologický průzkum někdejšího hřbitova v samém srdci Liberce přinesl unikátní nálezy. Mimo jiné se podařilo objevit kostru člověka pochovaného zřejmě už ve 14. století, což jasně potvrdilo středověký původ města.

Nález je o to zajímavější, že pohřbený měl pod jazykem minci "pro převozníka", žádný podobný nález z tohoto období čeští archeologové neznají. Jde o pohanský zvyk, který se objevuje ještě v 8. až 10. století, nikoli ale v období vrcholného středověku, řekl ČTK archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.

Archeologický průzkum oblasti kolem kostela sv. Antonína Velikého v blízkosti hlavního libereckého náměstí začal už loni, kdy tam archeologové při výkopových pracích našli ostatky člověka pohřbeného před 400 lety, letošní nálezy ale pocházejí z doby ještě starší. Datovat je pomohly hlavně mince ze 14. století, kterých se v hrobech našlo sedm.

"Liberec mi udělal velkou radost, protože v téměř každém hrobě jsme něco našli," řekl Brestovanský, který o zajímavých nálezech dlouho mlčel, protože se bál hledačů pokladů.

Teď už ale archeologové to podstatné odkryli, přesto podle Brestovanského dál nacházejí zajímavé věci. "Počátkem týdne jsme třeba objevili senzační skleněný medailonek, který je osm centimetrů vysoký a uvnitř se zachoval několik set let starý papír s obrázkem Panny Marie," uvedl archeolog. Při vykopávkách se podle Brestovanského podařilo objevit i textilní a kožené součásti oděvů. "Dáváme to do chladničky, aby se nerozpadly," dodal.

Liberec není město dosídlenců

Liberec je podle Brestovanského nesmírně bohatý na nálezy. Archeologové chtějí Liberečanům objevy představit už v září, i když jejich výzkum pak bude pokračovat po celou zimu. Kostry je třeba podrobit genetickému zkoumání.

Stejně jako v Hrádku nad Nisou, kde vědci hledali původ a potomky nalezené kostry tzv. upíra Tobiáše, i v Liberci budou pátrat po potomcích nejstarších obyvatel města, jejichž pozůstatky našli. "Hlavně u nálezů z období před Bílou horou je velká pravděpodobnost, že bychom mohli nějaké potomky najít," dodal archeolog.

Podle Brestovanského totiž není pravda, že v Liberci žijí jen dosídlenci, kteří do města přišli až po druhé světové válce. "Po bitvě na Bílé hoře odešla z Čech třetina obyvatel kvůli evangelickému vyznání, po více než 300 letech se ale za Edvarda Beneše začali jejich potomci vracet zpátky a Liberecko bylo jedním z míst, kam mířili," vysvětlil archeolog.

I jména, která se podle něj objevují v archivech ze 16. století, se pak podle něj znovu objevují právě po druhé světové válce. "Ve světě vlastně vůbec nevíte, kde můžete své předky mít," dodal Brestovanský.