Kyselka Ida má šanci. Chce ji město Náchod

ČTK ČTK
22. 7. 2011 6:35
Koupě vrtů má být prvním krokem ve snaze obnovit v Náchodě lázeňství
Lázně Běloves chátrají, dosavadní snahy o jejich záchranu ztroskotaly
Lázně Běloves chátrají, dosavadní snahy o jejich záchranu ztroskotaly | Foto: http://lazne-beloves-as.blog.cz/

Náchod - Město Náchod chce od státu koupit vrty známé minerální vody Ida. Náchodská radnice chce postupně obnovit lázeňství ve městě.

Vrty městu ke koupi nabídlo ministerstvo zdravotnictví, které je považuje za zbytný majetek.

Podle znaleckého posudku mají vrty nazývané IDA 1 a IDA 2 hodnotu necelých 700 000 korun. Nacházejí se na pozemku areálu zaniklých běloveských lázní, který patří soukromým majitelům.

O tom, zda vrty město koupí, budou mít konečné slovo zastupitelé. Ti zatím schválili záměr koupě vrtů, uvedl náchodský místostarosta Tomáš Šubert (Patrioti města Náchoda).

Podle Šuberta jsou vážným zájemcem o investici do obnovy náchodských lázní a jejich provozování lázně z Jeseníku. Město však již v minulosti jednalo s řadou potenciálních investorů, ale zatím se k žádnému konkrétnímu výsledku nedospělo.

Lázně Běloves chátrají, stáčírna chátrá...

Původní Lázně Běloves ukončily provoz v roce 1996 a od té doby chátrají.

Podobný osud potkal i běloveskou stáčírnu kyselky Ida. V dražbě v roce 1991 ji za 110 milionů korun koupil Antonín Moravec, jehož jméno je spojeno s krachem Kreditní a průmyslové banky Plzeň.

Do krachu v prosinci 2000 stáčírnu provozovala společnost s ručením omezeným Aqua Ida, jejímiž majiteli podle obchodního rejstříku byli příbuzní Moravce. 

Do snahy města o obnovení lázní zapadá i oprava prameníku kyselky Ida. Prameník má podobu kapličky a poteče z něj voda z obou vrtů. Oficiálně město prameník otevře v neděli.

Dosud kyselka volně vytéká z několika trubek do řeky Metuje, kde si ji lidé k pití nabírají. Prameník stojí na pozemku majitelů lázeňského areálu. S nimi město podepsalo smlouvu o bezplatné půjčce nemovitostí prameníku na dobu 20 let.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Čína rozšiřuje detenční tábory pro Ujgury. Nová analýza odhalila 60 zařízení, dalších 14 je ve výstavbě

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše dnes BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína argumentuje tím, že se v Sin-ťiangu snaží bojovat proti chudobě a nábožensky motivovanému terorismu, a tvrdí, že lidé v zařízeních dostávají pracovní školení, které jim zlepšuje vyhlídky na profesní uplatnění.

Například list The Washington Post ale detenční centra, jimiž podle lidskoprávních organizací prošel nejméně milion lidí, nazval koncentračními tábory. O jejich přibližné podobě si lze udělat představu z videa natočeného potají přímo v zařízení jedním ze zadržených ujgurských mužů a nedávno zveřejněném na portálu BBC.

Nová analýza ASPI vznikla na základě satelitních snímků, rozhovorů s očitými svědky, zpráv v médiích i oficiálních dokumentů. Přes 60 z nově odhalených zařízení vzniklo mezi červencem 2019 a červencem 2020, dalších 14 je stále rozestavěných. Asi polovina ze všech nových center má vysoké zabezpečení, což by mohlo podle autora zprávy Nathana Rusera vypovídat o jejich posunu k vězeňskému charakteru. Ruser také uvádí, že výsledky zprávy jsou v rozporu s tvrzeními oficiálních čínských představitelů o tom, že všichni "zaškolovaní program do konce roku 2019 ukončili".

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Oběti zneužívání v německé katolické církvi dostanou odškodné až 50 tisíc eur

Oběti sexuálního zneužívání v katolické církvi v Německu dostanou v budoucnu na základě žádosti odškodné až 50 tisíc eur (téměř 1,4 milionu korun). Oznámil to v západoněmecké Fuldě na závěr podzimního shromáždění Německé biskupské konference její předseda, limburský biskup Georg Bätzing.

Biskupská konference před dvěma lety zveřejnila studii, podle níž mezi lety 1946 a 2014 nejméně 1670 katolických duchovních zneužilo 3677 nezletilců převážně mužského pohlaví. Podle agentury DPA je to ale pokládáno za pouhou špičku ledovce.

Platby mají být jednorázové a rozhodovat o nich má v každém jednotlivém případě nezávislé grémium. Oběti navíc mohou získat i náhradu nákladů na léčbu nebo partnerské poradenství.

Sedmičlenné centrální grémium, které bude o odškodněních rozhodovat, má být obsazeno nezávislými osobnostmi, muži i ženami. Má jít o odborníky z oblasti lékařství, práva, psychologie a pedagogiky. Členové orgánu nesmí být zaměstnáni u církve, protože na ní mají být nezávislí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy