Brno - Brněnský magistrát chce v příštích sedmi letech hledat další provozní úspory. Znatelně totiž klesnou některé příjmy města.

Příští rok Brno pocítí změny v rozpočtovém určení daní. V následujících letech zase klesnou příjmy z prodeje nemovitého majetku.

Vyplývá to z návrhu rozpočtového výhledu na roky 2013 až 2019. Návrh dnes projednalo brněnské zastupitelstvo.

Běžné provozní výdaje podle výhledu klesnou z 8,677 miliardy Kč v roce 2013 na 7,940 miliardy v roce 2019. Kapitálové výdaje, tedy zejména městské investice do infrastruktury, by naopak mohly ve stejném období stoupnout z 2,1 miliardy na 2,4 miliardy Kč.

Celkové příjmy odhaduje rozpočtový výhled na 10,35 miliardy v roce 2013 a 10,6 miliardy v roce 2019.

"Máme před sebou chmurný výhled na dalších sedm hubených let," uvedl na jednání zastupitelstva opoziční zastupitel Ladislav Býček (KSČM). Podle primátora Romana Onderky (ČSSD) jde jen o výhled, předpoklad, který se může změnit v závislosti na ekonomické situaci.

Rozpočtová střídmost je však podle Onderky nezbytná. "Brno si musí říci, na co má. Zadlužování a projídání by byla cesta do pekel," uvedl primátor.

Brněnští rozpočtáři očekávají, že v příštích letech klesne zadluženost města. Maxima dosáhla v roce 2008, kdy Brno dlužilo 7,6 miliardy Kč. Na konci letošního roku bude dluh činit zhruba 5,8 miliardy.

Zatímco nyní celkový nesplacený dluh spolu se zárukami a zástavami činí zhruba 50 procent celkových příjmů, v roce 2019 by ukazatel zadluženosti mohl klesnout na 33,8 procenta.

Zastupitelé dnes vedli debatu o tom, kde hledat úspory a do jaké míry mají napjatý rozpočet pocítit běžní Brňané. Zastupitel zelených Martin Ander kritizoval například loňské zvýšení cen jízdného v MHD. Zeleným vadí také zdržení připravovaného společného nákupu elektřiny. Podle radních město na tendrech pracuje, stejně jako na koordinovaném nákupu telefonních a datových služeb.