"Mít dítě přirozenou cestou je určitě dar,, není to nárok. A nefunguje to automaticky, ačkoliv si řada párů tuto trpkou záležitost uvědomí, až když je třeba pozdě nebo až když se nějakým způsobem a dlouhodobě trápí s početím," upozorňuje reprodukční lékařka Kateřina Veselá. Možnost přirozeného početí se v Česku vzdaluje čím dál více párům - ze zmražených embryí se rodí asi tři tisíce dětí ročně.
"Máme za sebou energetickou krizi, která dejme tomu ještě částečně trvá, ale zdaleka už to není tak vážné, jako to bylo v roce 2022 a letos. Jsme zhruba na dvojnásobku ceny té samotné komodity, tedy silové elektřiny a plynu, takže ceny jsou pořád vysoké," hodnotí aktuální situaci na energetickém trhu hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
"Osobně bych se bála si nyní fixovat cenu elektřiny na tři roky, protože podle výhledu by ceny minimálně neměly stoupat a mohou i mírně klesat. Ale zase nevíme, co se stane. Nikdo nevěděl, že Rusko zaútočí na Ukrajinu a že Evropa od něj přestane chtít plyn. Ale myslím si, že v současné době je rok dva nějaká jistota, s níž můžete počítat," předpovídá novinářka Českého rozhlasu Jana Klímová.
"Strach paralyzuje, ale naštvanost aktivizuje a mobilizuje. Proto se nabízí obsah, u kterého se předpokládá, že na něj kliknete, budete sdílet a budete se u něj hádat," popisuje vedoucí programu mediálního vzdělávání v organizaci Transitions Jaroslav Valůch, na jaká témata se zaměřují stránky produkující dezinformace. Jak je ověřovat? A jak v tom mohou pomoci třeba nástroje společnosti Google?
"Někdo tomu skutečně věří. Někdo na tom třeba postaví byznys, ať už obchodní, nebo politický, protože potřebuje nějakým způsobem zmanipulovat cílové publikum. Další motivace je ego a snaha mít nějaký vliv," vysvětluje vedoucí programu mediálního vzdělávání v organizaci Transitions Jaroslav Valůch, proč lidé šíří dezinformace. Na to, jak je odhalit, podle něj někdy stačí i základní nástroje, říká.
"Je to spousta malých změn, které budou mít na někoho větší a na někoho menší negativní dopady. Jejich hlavní problém ale vnímám v tom, že nereagují na to, co se stalo s inflací, která především poškodila chudší rodiny," hodnotí vládní konsolidační balíček sociolog PAQ Research Daniel Prokop. Koho vláda nechala na holičkách? A kdo si naopak přilepší?
"Je to série drobných opatření, ve kterých je velmi těžké se vyznat. Ani všechny dopady nejsou spočítané," kritizuje vládní konsolidační balíček sociolog PAQ Research Daniel Prokop. Podle něj plán na ozdravení státních financí dopadne na všechny lidi, ale výrazně hůře na tom ve výsledku budou ti, kteří v posledních letech zchudli. Domácností, které nemají úspory, je navíc podle něj stále víc.
"Pořád jsem lítala a za mnou vlály ty copánky. Prakticky jsem jimi bičovala kapelu," říká hvězdná zpěvačka sedmdesátých a osmdesátých let Jana "Uriel" Kratochvílová, jak vznikl text písně Dlouhá bílá žhnoucí kometa. Na její hity si vzpomene velká část národa. Proč s texty není spokojená? A jak by vypadala její kariéra, kdyby vyrůstala na Západě, a ne v komunistickém Československu?
"Jednou mi řekli: Víš, co je tvůj problém? Je vidět, že máš názor," popisuje hvězda československého popu 70. a 80. let Jana "Uriel" Kratochvílová, jak jí komunisté dávali najevo, že její výstřednost není vítána. Natočila i videa, která nikdy nespatřila světlo světa. "Bylo to okamžitě zakázané," říká zpěvačka, která stojí za písněmi jako Ve stínu kapradiny nebo Dlouhá bílá žhnoucí kometa.
"Nikdo nemá právo, pravomoc a snad ani drzost tlačit na Ukrajinu, aby se pod chimérou možného příměří s Ruskem vzdala nějakého území," říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Jak ale může válka skončit? A jak moc odvádí pozornost Západu od ruské agrese na Ukrajině válka na Blízkém východě? Je možné, aby se konaly na Ukrajině spravedlivé prezidentské volby?
"Za válečného stavu nebývá zvykem pořádat jakékoliv volby a chce se mi věřit, že prezident Zelenskyj k takovému kroku nesáhne. Je to velice riskantní a za stávající situace by hrozila vnitropolitická destabilizace," myslí si o možných prezidentských volbách na Ukrajině politolog Jan Šír. Podle něj je ve hře hodně a rizika daleko přesahují to, co si může vzít Ukrajina "na triko".
"Demokracie nikoho nezklamala. Zklamali jsme ji my, že o ni víc neusilujeme, nejsme přísnější a také víc nejdeme po právním státu," říká herečka Eva Holubová. Podle ní se nám od socialismu zatím nepodařilo "změnit mozky" a ještě nám to chvíli potrvá. Jak známá umělkyně vnímá, když ji někteří lidé kritizují za to, že se vyjadřuje k politice? Jaký je její tajný rituál na blbou náladu?
"Když sundáte otrokovi pouta, tak on ještě nezačne myslet jako rovnocenný. A my to máme pořád v sobě," říká herečka Eva Holubová k tomu, jak někteří Češi více než třicet let od sametové revoluce vnímají demokracii. Podle ní nezklamal demokratický systém jako takový, ale zklamali sami lidé, kteří v něm žijí. "Nepodařilo se nám změnit mozky," popisuje v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Lidé ve vyloučených lokalitách mají horší podmínky k životu a horší startovací čáru. Může za to i stát, který na problém už od devadesátých let rezignoval, říká reportér Hospodářských novin Martin Biben. Právě lidé žijící v těchto oblastech ale podle něj můžou rozhodnout volby, jak se podle sociologických průzkumů už minimálně jednou ukázalo.
"V Česku panuje velmi silné přesvědčení o tom, že tím, kdo má pečovat o děti a domácnost, jsou především ženy," vysvětluje novinářka týdeníku Respekt Silvie Lauder jeden z důvodů, proč jsou na tom ženy v tuzemsku podle indexu rovnosti hůř než většina Evropanek. Údaje zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost. V čem zaostáváme nejvíc? A jak těžké je být ženou v Česku?
"Pokud jde o péči o domácnost a děti, Česko je vychýlené na jednom konci," říká novinářka týdeníku Respekt k tomu, že Česká republika je na tom podle indexu rovnosti žen a mužů hůř než většina Evropy. Podle novinářky tomu tak nebylo vždycky, ovšem v ostatních zemích Evropské unie se jednoduše věci mění mnohem rychleji než v Česku. "U nás ta změna není tak výrazná," upozorňuje.
"Nejčernější scénář, který si dokážu představit, se netýká pouze Gazy, ale celého Blízkého východu. Tedy, že by konflikt přestal být mezi Izraelem a Hamásem, ale zapojila se do něj i další hnutí," popisuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií UK Irena Kalhousová, kam může současná válka mezi Izraelem a Hamásem vyeskalovat. Jak dlouho může trvat? A jak silnou zbraní jsou rukojmí?
"Je to opravdu Achillova pata izraelské operace," říká k počtu rukojmí Izraele zadržených Hamásem ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. V rukou teroristických organizací v Gaze je podle ní asi 240 lidí a lze čekat, že poroste tlak rodin na to, aby se země zaměřila namísto likvidace Hamásu především na propuštění těchto lidí. "Nemyslím, že bude Hamás tak velkorysý," říká.
"Když tam přijedete, všichni mají pocit, že se na ně kašle. Že jsou ti poslední v téhle zemi," popisuje reportér Hospodářských novin Martin Biben život ve vyloučených lokalitách, které dlouhá léta sleduje. Pokud se někdo chce ze života na "periferii" vymanit, musí mít podle něj velké odhodlání. Situace v takových místech se dle jeho slov příliš nemění a na vině je hlavně přístup státu a politiků.
"Společnost si myslí, že Romové pracovat nechtějí. Někteří opravdu nechtějí, ale je to hluboký stereotyp, a naopak velká část z nich, když jim je nabídnutá slušná práce a jednání, tak pracují rádi a velmi dobře," popisuje reportér HN Martin Biben realitu vyloučených lokalit v Česku. Život lidí v nich sleduje několik let. Mohou si tito lidé za svůj život sami, nebo je na vině stát? A jak se mění?
