protektorát

V koncentráku příliš netrpěl, útočí Zeman znovu na Peroutku. Kaslová zvažuje žalobu

V koncentráku příliš netrpěl, útočí Zeman znovu na Peroutku. Kaslová zvažuje žalobu

Mluví jako popírači holokaustu, tentokrát už se za Česko neschová, říká vnučka Ferdinanda Peroutky. Zemanova slova vyvrací i historici.

Foto: Omyl Spojenců, který zabil 44 civilistů. Místo rafinerie bombardovali Pardubice

Foto: Omyl Spojenců, který zabil 44 civilistů. Místo rafinerie bombardovali Pardubice

Prohlédnout si 32 fotografií

Další nálet na Pardubice provedlo americké letectvo 24. srpna 1944. Zasažena byla tentokrát rafinerie i přilehlá obec Svítkov, cukrovar, staré nádraží a přilehlá čtvrť až k Labi a předměstí Skřivánek.

Nálet byl velmi krátký, ale o to ničivější. Zahynulo 213 lidí, z toho 19 německých vojáků, zraněno bylo 52 civilistů.

Nejen Gabčík s Kubišem. Tváře československých parašutistů na dobových snímcích

Nejen Gabčík s Kubišem. Tváře československých parašutistů na dobových snímcích

Prohlédnout si 43 fotografií

Prezident Edvard Beneš připíná Josefu Gabčíkovi (vlevo) a Janu Kubišovi druhý Čs. válečný kříž 1939. Snímek dvou nerozlučných přátel, kteří později jako paraskupina Anthropoid zlikvidovali Reinharda Heydricha, byl pořízený v britském Moreton Paddox 9. prosince 1940.

Z Velké Británie bylo do protektorátu Čechy a Morava vysláno celkem 38 na svou dobu výtečně vycvičených československých paraskupin.

Hitler si vysnil megalomanskou dálnici přes Česko. Její zbytky můžete vidět dodnes

Hitler si vysnil megalomanskou dálnici přes Česko. Její zbytky můžete vidět dodnes

Před 85 lety začala výstavba "Hitlerovy dálnice" mezi Vratislaví a Vídní, která vedla přes Československo.

Zapomenutá hrdinka. Britka zachránila před Hitlerem tisíce Čechů, o svém činu mlčela

Zapomenutá hrdinka. Britka zachránila před Hitlerem tisíce Čechů, o svém činu mlčela

Doreen Warrinerová není tak známá jako Nicholas Winton. Přesto se jí povedlo z Československa dostat tisíce odpůrců nacistů.

Po stopách Emila Háchy. Trhové Sviny připomínají nejslavnějšího rodáka

Po stopách Emila Háchy. Trhové Sviny připomínají nejslavnějšího rodáka

"Už v roce 1938, kdy funkci prezidenta republiky po Edvardu Benešovi přebíral, věděl, že jej jednou v budoucnosti za to budou soudit."

Foto: Zárodek romských ghett. Zákaz kočování před 65 lety spustil násilné začleňování

Foto: Zárodek romských ghett. Zákaz kočování před 65 lety spustil násilné začleňování

Prohlédnout si 38 fotografií

"Zákon o potulných cikánech" z roku 1927 zaváděl stálý policejní a úřední dohled nad téměř všemi Romy. Pro kočování bylo nutné mít od úřadů zvláštní povolení. Mohl v něm být určen i směr cesty nebo území, kde je možné se pohybovat.

Důsledky zákona z roku 1958 a dalších opatření řízené asimilace Romů za komunistického režimu jsou patrné dodnes. Právě z násilného přesídlování Romů a jejich koncentrování v samostatných čtvrtích měst vzniklo mnoho dnešních problémových lokalit.

Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"

Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"

Prohlédnout si 121 fotografií

Pohled na hořící Lidice od vypáleného domku Marie Stříbrné (č. p. 88). Zcela vlevo je vidět požárem zničená novostavba domu manželů Roberta a Žofie Krejzových (č. p. 99). Dlouhá zeď v pozadí, která jako by spojovala štíty obou budov, je popravištěm, na kterém vyhasly životy lidických mužů. Kolorovaný snímek.

10. června 1942 bylo přímo v Lidicích popraveno 173 mužů starších 15 let. Kolorovaný snímek.

Posláni na sever. Unikátní fotografie Čechů, kteří byli nuceně nasazeni v Norsku

Posláni na sever. Unikátní fotografie Čechů, kteří byli nuceně nasazeni v Norsku

Prohlédnout si 104 fotografií

Skupina Čechů nuceně nasazených na práci kdesi na letišti na severu Evropy. Nedatovaný snímek.

Zatímco hlavní jídlo bylo podáváno v ubytovacím táboře, přímo na pracovišti dostávali dělníci porci polévky.

Foto: Kobyliská střelnice v čase. Působivá připomínka místa poprav českých vlastenců

Foto: Kobyliská střelnice v čase. Působivá připomínka místa poprav českých vlastenců

Prohlédnout si 53 fotografií

Tragickou kapitolou historie Kobyliské střelnice bylo řádění nacistů, kteří zde během msty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili za pouhých 35 dnů 539 osob: 463 mužů a 76 žen, jen výjimečně jiné než české národnosti.

Po březnové okupaci v roce 1939 přešla správa Kobyliské střelnice do rukou wehrmachtu. Ten po útoku na Reinharda Heydricha propůjčil střelnici gestapu k popravám českých vlastenců a dalších nepohodlných lidí odsouzených v době II. stanného práva (27. 5. - 3. 7. 1942). Na snímku: Černobílá reprodukce obrazu z popravy (8. 7. 1943) českých četníků Františka Rajmona, Františka Famfulíka, Josefa Bojase a Jana Jiráska, kteří spolupracovali s odbojem.

Oběti heydrichiády dostaly po 80 letech jména. Známy jsou teď i osudy jejich vrahů

Oběti heydrichiády dostaly po 80 letech jména. Známy jsou teď i osudy jejich vrahů

Historik Vojtěch Šustek vůbec poprvé zveřejňuje jména a osudy stovek lidí, kteří řádění gestapa a popravčích čet v roce 1942 nepřežili.

Nacisté v protektorátu nakradli deset tisíc zvonů. Do Prahy se vrátí jeden památný

Nacisté v protektorátu nakradli deset tisíc zvonů. Do Prahy se vrátí jeden památný

Prohlédnout si 20 fotografií

Nacisty zrekvírované zvony na pražských Maninách, odkud se v roce 1942 převážely do Německa loděmi.

Iniciativa Sanctus Castulus jej umístí na pražský Rohanský ostrov, odkud byly v roce 1942 shromážděné české zvony převezeny do nacistického Německa.

Foto: Ležáky před a po. Podívejte se na neznámé snímky z vypálené obce v barvách

Foto: Ležáky před a po. Podívejte se na neznámé snímky z vypálené obce v barvách

Prohlédnout si 118 fotografií

Zbytky stavení Švandova mlýna. Kolorovaný snímek.

Zastupující říšský protektor Čech a Moravy Reinhard Heydrich na kolorovaném snímku. Jeho likvidace českým odbojem přinesla ze strany nacistických sil krutou mstu a vražedné represe.

Foto: Vyhlazení Ležáků si připomněly stovky lidí. Přišla i poslední přeživší

Foto: Vyhlazení Ležáků si připomněly stovky lidí. Přišla i poslední přeživší

Prohlédnout si 12 fotografií

Pietní akt k 80. výročí vyhlazení osady Ležáky.

Pietní akt k 80. výročí vyhlazení osady Ležáky.

"Nehrajte tu divadlo," odbyl ministr zpravodajce Moravce. Do země pak vtrhli nacisti

"Nehrajte tu divadlo," odbyl ministr zpravodajce Moravce. Do země pak vtrhli nacisti

Někdejší velitel československých zpravodajců pracující pro exilovou vládu v Londýně je považován za autora plánu na likvidaci protektora Heydricha.

Foto: "Poslední ze Tří králů" odporoval nacistům i po zadržení Mašína s Balabánem

Foto: "Poslední ze Tří králů" odporoval nacistům i po zadržení Mašína s Balabánem

Prohlédnout si 34 fotografií

Josef Mašín (na fotografii) byl stejně jako Balabán při výsleších krutě mučen. Václav Morávek se několikrát pokusil o jeho vysvobození, Mašín byl ale přeložen na Pankrác, kde během následujícího roku po četných krutých výsleších zcela ztratil svou lidskou podobu - přišel o všechny vlasy a tělo mu pokrývaly hnisavé rány. Nic významného nevyzradil. Když byl 27. května 1942 v Praze proveden atentát na Reinharda Heydricha, chtělo po Mašínovi gestapo, aby atentát odsoudil. Mašín prohlásil, že lituje toho, že Heydricha nemohl zabít on sám. 30. června 1942 byl odsouzen k smrti a popraven.

Třetí člen, Václav Morávek, se narodil v roce 1901 v Kolíně. Zde se při práci tajemníka na úřadu práce také poprvé setkal s Mašínem a Balabánem.

Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939

Foto: Nejen Jan Opletal. Studenti, kteří se stali obětí nacistů 17. listopadu 1939

Prohlédnout si 29 fotografií

Příjezd německých okupačních vojsk do Prahy, záběr z dolní části Václavského náměstí 15. března 1939.

Jan Opletal, který od roku 1936 studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, bydlel v Hlávkových kolejích. Ve školním roce 1939 se stal místopředsedou studentské samosprávy, 28. října 1939 (asi v 18.30), když kráčel ve čtyřtisícovém průvodu demonstrantů od Karlova náměstí vzhůru Žitnou ulicí, zaznělo několik výstřelů. Jedna ze střel ho zasáhla. Byl převezen na 1. chirurgickou kliniku Všeobecné nemocnice na Karlově náměstí. Ve stejný den byl v Žitné ulici střelen přímo do srdce Václav Sedláček. Jediný mrtvý toho dne.

Foto: První konvoje smrti. Před 80 lety spustili nacisté deportace Židů z tuzemska

Foto: První konvoje smrti. Před 80 lety spustili nacisté deportace Židů z tuzemska

Prohlédnout si 50 fotografií

Mladá dívka jménem Vendulka Vogelová spolu s rodiči před deportací na známé fotografii Jana Lukase. Vznikla v roce 1943 jen několik hodin před transportem rodiny na východ. Později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi z týdeníku Respekt podařilo Vendulku nalézt v USA, kam po válce a smrti rodičů emigrovala, a přesvědčit ji, aby mu o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla. Vznikla z toho kniha "Vendulka útěk za svobodou".

Další snímky deportací Židů z protektorátu.

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Prohlédnout si 100 fotografií

Úklid kalamity probíhal podle tradic německé důkladnosti: na kratší vzdálenosti se dřevo stahovalo buď koňmi nebo tažnými kravami. Pro stahování z nedostupných brdských míst se používal tzv. dřevní smyk (koryto z klád, v němž kmeny klouzaly až do údolí). Veškeré dřevo putovalo na shromaždiště, k nimž se stavěly dočasné drážní úzkokolejky. Malými polními lokomotivami, kterých po Brdech jezdilo až devět, se dřevo sváželo do údolí k pilám. Pomocí pásových buldozerů Němci likvidovali nakonec i pařezy - vyklučovali je, aby následně mohli zasadit sazenice nových stromků.

Cvičné střelby na posádkovém cvičišti, kam stále platí zákaz vstupu (15. březen 2018).

Obrazem: Československem organizovaný odsun Němců v roce 1946

Obrazem: Československem organizovaný odsun Němců v roce 1946

Prohlédnout si 24 fotografií

Rok 1938 ve Vimperku - obsazování československého pohraničí, při němž byly násilně vysídleny desetitisíce Čechů.

O sedm let později rok 1945. Odsun Němců z nádraží v Rýmařově.

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.