Například v Novosedlech na Břeclavsku jihomoravský hejtman Stanislav Juránek vyhlásil evakuaci celé obce. Starosta František Trefilík ji ale odmítl s tím, že situace není tak dramatická, aby lidé museli odejít.
Podobná situace nastala i v dalších obcích - třeba v Olomouci při vyhlášení evakuace hasiči marně obcházeli domy a přemlouvali obyvatele, aby odešli do bezpečí.
Při letošních povodních tak proti sobě stály na jedné straně obavy krizových štábů a záchranářů ze stoupající vody, a na straně druhé pocit lidí a některých starostů, že ze svých domovů odcházet nemusejí.
Odejít, nebo zůstat?
Neuskutečnila se ani další ohlášená evakuace části obyvatel Novosedel a voda se nakonec do obce nedostala. Spory o to, zda evakuace nebyla vyhlášena předčasně, se objevily také ve Znojmě.
V Olomouci se mělo podle pokynů krizového štábu evakuovat asi čtyři tisíce lidí. Nouzové ubytování ve školách, které pro tyto obyvatele vyčlenila povodňová komise města, ale nakonec využilo jen asi 180 lidí. Tisíce lidí jednoduše ze svých domů neodešly.
Například podnikatelé z olomoucké místní části Lazce celou noc stěhovali své firmy, aby nakonec zjistili, že vše zase budou vracet na místo. Lidé se také obávali, že jejich opuštěné domy a byty nebude mít kdo hlídat.
Evakuaci lidí výrazně dříve, než hrozilo bezprostřední nebezpečí, obhajují jak politici z vedení krajů, tak záchranáři.
"Chápu, že informace o evakuaci šla na více míst, než kam se nakonec řeka dostala. Ale i tam hrozilo nebezpečí. Je to lepší, než kdyby o nebezpečí lidé v těchto místech vůbec nevěděli," říká hejtman Olomouckého kraje Ivan Kosatík (ODS).
Jak začne hrozit nebezpečí
Podle něj je možné, že evakuace byla v některých částech Olomouce vyhlášena zbytečně, krizové štáby ale podle hejtmana musí rozhodovat hned a na základě informací, které v té chvíli mají.
Také podle jihomoravského hejtmana Juránka je evakuace potřebná v případě, že hrozí i sebemenší nebezpečí pro lidi. To podle Jiránka hrozilo i v případě Novosedel. "Raději vydám příkaz k evakuaci dříve, než by mělo dojít k ohrožení lidí," řekl Juránek. "V kritických chvílích nebudeme váhat a do bezpečí je necháme převézt třeba i za použití násilí," dodal.
Podle specialisty na krizové situace Michaela Charváta je počínání krizových štábů při vyhlašování evakuací z ohrožených oblastí v pořádku. "Když už přiteče voda, tak kromě nebezpečí pro samotné obyvatele musí být daleko větší nasazení záchranářů. Preventivní evakuace je navíc výrazně levnější," uvedl.
Na to, že nakonec ze svých domovů muselo odejít daleko méně lidí, než počítaly vyhlášené evakuace, měla vliv i samotná příroda. Hladiny řek totiž stoupaly pomalu, nedošlo k rychlému rozlití řek jako v letech 1997 a 2002.
Pokud není vyhlášen stav nouze, tak úřady nemohou obyvatele k evakuaci nutit. Až po vyhlášení tohoto stavu, který vláda stanovila pro sedm krajů, je možné omezit některá lidská práva. Evakuace je v takovém případě povinná a úřady při ní mohou použít i násilí.
Problémy s evakuací v Německu
Podobné problémy s evakuací obyvatel řešily také úřady v německých Drážďanech. Tam podle České televize nechtělo odejít devatenáct lidí z městské části Gohlis, kterou ohrožovalo Labe.
Ohrožena byla celá čtvrť. Úřady už přiměly k evakuaci tři sta osmdesát lidí. Devatenáct rodin ale odejít odmítlo. "Chápu, že nechtějí opustit majetek. Pozdní evakuace je ale nebezpečná pro ně i pro záchranáře, a navíc mnohem dražší," uvedl starosta Drážďan Detlef Sittel.
V Dolním Rakousku, kde se na řece Moravě protrhly hráze a voda zaplavila několik obcí a přes tisíc lidí muselo být evakuováno, na preventivní vyhlášení evakuace neměli čas.
Hráz se totiž v úterý u obce Dürnkrut protrhla v noci a záchranáři lidi museli odvážet z domů, které už zaplavovala voda. "Voda přitékala hrozně rychle, stačili jsem sbalit jenom nejnutnější věci," uvedl Alois Gruber.
