reklama
 
 

Nad Českem se v pátek vyskytly nebezpečné rotující bouře. Supercely přinášejí krupobití i tornáda

9. 7. 2017
Foto: Shutterstock
Páteční bouře nad Českem přinesla i 15 takzvaných supercel, což jsou bouře rotující kolem své osy. Podle meteorologů tento jev není v Česku nijak výjimečný a k českému počasí patří od pradávna. Ročně se jich na našem území vyskytne několik desítek. Supercely jsou bouře, které nejsou nijak mimořádné co do rozměru. Předpona super- značí charakter bouře co do její intenzity a nebezpečnosti jejích projevů.
Doporučujeme

Praha - Patnáct rotujících bouří během pátečních rozmarů počasí nad Českou republikou není podle meteorologů nic výjimečného. Tyto takzvané supercely se vyskytly například loni 16. června a vysoký počet zaznamenali i letos 22. června. V Česku se podle Českého hydrometeorologického ústavu  (ČHMÚ) vyskytne ročně několik desítek supercel. Míra výskytu během pátečního večera však byla mimořádná.

"Znaky supercel mělo podle dat z meteorologických radarů patnáct buněk v ČR a blízkém okolí. Můžeme tak oprávněně mluvit o supercell outbreaku, tedy hromadném výskytu supercel,"  potvrzuje ČHMÚ.

Včerejší den přinesl opravdu zajímavou bouřkovou situaci a na mnoho míst i silná krupobití. Mnohé z bouřkových buněk byly už podle fotografií supercelami a to naprosto učebnicovými. To potvrzují i data z meteorologických radarů, podle kterých mělo znaky supercel (rotace, BWER, hook echo a další) 15 buněk v ČR a blízkém okolí (do ca 50 km). Můžeme tak oprávněně mluvit o supercell outbreaku, tedy hromadném výskytu supercel. Podobná situace se vyskytla loni 16. června, kdy přinesla četná krupobití, zejména pak do středních Čech. Vysoký počet supercel byl i 22. června letos, kdy zároveň Česko zasáhla dvě derecha. Všechny tyto situace ukazují, že starý mýtus o výjimečnosti supercel u nás byl opravdu jen mýtus a supercel se u nás vyskytne možná až několik málo desítek ročně a jde o poměrně běžný jev, se kterým je třeba počítat i u nás. Věc bude samozřejmě předmětem dalšího zkoumání během zbytku léta a dalších roků. [DR] Více info v článku na Infometu: http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1499537267

Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne 08. Červenec 2017

"Jak ukazují zejména poslední roky, kdy je k dispozici dvojice nových meteorologických radarů a také nové možnosti zobrazování dat, supercely u nás zas až takovou výjimkou nebudou," uvedli meteorologové na webu.

Velkou měrou ke zjištění přispěly i aktivity mnoha lovců bouřek (storm chaserů, kterých v Česku v posledních letech přibývá. Každoročně se k meteorologům dostanou stovky pozorování od lidí přímo z terénu nebo jejich bydliště. "V pátek se těch pozorování sešlo opravdu hodně a šlo mnohdy o opravdu ukázkové snímky supercel, ale i velkých krup, jež z nich vypadly," uvedli.

Supercely doprovázené prudkým větrem a silným krupobitím pocítilo 7. července 2017 velmi intenzivně  například Pardubicko.

Dnešní supercela na Pardubicku produkovala kroupy o velikosti 2cm a také se vyskytla tromba..

Zveřejnil(a) Počasí Východní Čechy dne 07. Červenec 2017

Při procházení starších radarových dat meteorologové natrefili na podobné situace například před 15 až 20 lety. Koncem května 2001 supercely přinesly několik tornád do Posázaví a Polabí. V pátek ale výskyt tornáda v Česku nebyl prokázán. Zpozorováno bylo na jihozápadě Polska, asi 35 kilometrů od Krnova. Meteorologové poukázali na "poměrně zajímavé škody" způsobené počasím v pátek večer v Třinci-Oldřichovicích, šlo o utržené krovy a střechy či stromy vyvrácené v pásu širokém tři až čtyři metry.

Ani dnes to nevypadá na příliš klidný den...

Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne 08. Červenec 2017

Supercely jsou bouře, které nejsou nijak mimořádné co do rozměru. Předpona super- značí charakter bouře co do její intenzity a nebezpečnosti jejích projevů.

Jde o bouři tvořenou jedinou dominantní konvektivní buňkou, jejíž značná část rotuje podle své vertikální osy. Supercely jsou také vyhledávaným cílem lovců bouřek pro jejich velmi fotogenickou vizuální strukturu. Tyto bouře jsou velmi často doprovázeny intenzivními krupobitími. Rekordní průměry krup, které dokážou vytvořit, jsou až přes 15 centimetrů. Ty páteční měly tři až čtyři centimetry.

Supercely byly prvně popsány v 60. letech minulého století na základě radarových pozorování v jižní Anglii, kde jedna taková bouře způsobila silné krupobití. Další výzkum se následně soustředil hlavně na území USA, kde jsou supercely původci výskytu silných tornád.

Zařízení na satelitu GOES-16 patřící americkému Národnímu úřadu pro oceán a atmosféru nasnímalo blesky ze vzdálenosti 35 000 kilometrů. | Video: Reuters |  00:29

autoři: ČTK, Domácí

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama