Seattle - O tom, že věda skutečně může být hrou, svědčí nedávný úspěch hráčů online hry Foldit. Těm se totiž podařilo vyřešit strukturu bílkoviny, na níž si před nimi "vylámali zuby" vědci.

A jelikož se jedná o enzym nezbytný v životním cyklu retrovirů (mezi něž patří například dobře známý virus HIV), otevřeli tak zároveň dveře do "nové úrovně".

Díky hráčům teď vědci mohou navrhnout ideálně padnoucí molekulu, která by tento enzym specificky a účinně zablokovala.

Cesta k léku?

Tato bílkovina, pocházející z Mason-Pfizerova opičího viru, patří do skupiny zvané "retrovirální proteázy", což jsou enzymy kódované přímo virem a schopné štěpit některé další bílkoviny. Jejich výzkum je důležitý proto, že by mohl pomoci vyvinout účinný lék proti viru HIV, který způsobuje smrtelné selhání imunity AIDS.

Snahy najít vhodnou látku blokující tyto enzymy však obvykle selhávají na prosté neznalosti jejich struktury.

O tom, jak daná bílkovina vypadá, rozhodují velká množství vzájemných vazeb mezi jednotlivými součástmi. Jejich cílem je, aby výsledná stavba dosáhla co nejmenší energie, a tudíž největší stability. To pro vědce často představuje velký problém.

V tomto případě, po delším neúspěšném snažení, přistoupili výzkumníci k netradičnímu řešení - vytvoření hry, ve které měli hráči tento protein správně "složit". Možnost účastnit se touto formou výzkumu přilákala tisíce lidí po celém světě.

Firas Khatib, biochemik z University of Washington, k tomu řekl: "Chtěli jsme zjistit, zda lidská intuice může uspět tam, kde selhaly automatizované metody."

Člověk vs. stroj

"Lidé jsou schopní prostorového uvažování, to jest něčeho, v čem počítače stále příliš nevynikají," říká zase Seth Cooper, spoluautor studie a jeden z hlavních vývojářů hry nazvané Foldit (z angl. "fold it" - "sbal to").

A skutečně, hráčům se podařilo vytvořit model, který umožnil vědcům v průběhu několika dní určit výslednou strukturu enzymu. Navíc se ukázalo několik míst velmi vhodných pro zacílení látky, která by celý enzym zablokovala.

Jak vědci, tak hráči jsou proto uvedeni jako spoluautoři studie publikované v odborném časopise Nature Structural & Molecular Biology.

Z Česka na tomto projektu spolupracovala také Iva Pichová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.